Şemsi Paša
Şemsi Paša (Osmanská turečtina: شمسي أحمد پاشا; z. 5. března 1580)[1] byl význačný osmanský šlechtic a beylerbey, který zastával několik vysokých postů a sloužil v různých fázích jako osmanský generální guvernér pašalíků z Damašek, Anatolie a Rumélie.[1][2]
| Şemsi Paša | |
|---|---|
| Rodné jméno | Candaroğlu Sultanzade Şemsi Ahmed Paşa |
| Narození | Bolu, Ejálet z Anatolie, Osmanská říše |
| Úmrtí | 5. března 1580 Konstantinopol, Osmanská říše |
| Tituly a úřady | |
| Beylerbey z Rumélie | |
| Období | 1564–1569 |
| Panovník | Sultán Sulejman I. |
|
| |
| Národnost | Osmanské |
| Alma mater | Enderunská škola |
| Vyznání | Sunnitský islám |
| Děti | Fahrünnisâ Hatun Mahmud Paša Mustafa Bey |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ
editovatŞemsi Paša se narodil v Bolu[1][2] v osmanském ejaletu Anatolie a byl synem Mirza Mehmed Paša, z knížecí dynastie Candaroğulları[1][2][3] který vládl v knížectví Eflani, Kastamonu a Sinop.
Jeho matka byla Şahnisa Sultan z císařské osmanské dynastie,[1][2][4] nejstarší dcera Şehzade Abdullaha, syna osmanského sultán Báyezíd II.,[1][2][4] díky čemuž se Şemsi Pasha stal pravnukem Sultán Mehmeda Dobyvatele.
Život
editovatŞemsi Paša, vychovaný v císařské rezidenci té doby, palác Topkapı, byl vychován v prestižní osmanskou Enderunská škola[5] v Topkapi, a v rodinné tradici, se účastnil různých osmanských vojenských tažení, zejména obléhání Szigetváru v roce 1566 po boku Sultán Sulejman I. Nádherný ve své funkci generální guvernér Rumélie,[6] kromě dobytí několika pevností po celé Evropě. Za vlády Sulejman I. sloužil Şemsi Paša jako beylerbey.[7] Şemsi Paša, široce známý jako významný lovec, byl jmenován loveckým společníkem Sultán Murad III..[4]
Po jeho službě pověřil předního osmanského císařského architekta Mimara Sinana úkolem postavit mešitu a přilehlý komplex poblíž jeho hlavního sídla, Paláce Şemsi Pasha na pobřeží Bosporu v Konstantinopoli. Mešita Şemsi Pasha je jednou z nejmenších mešit děl Mimara Sinana ve městě, přesto je jednou z nejznámějších díky kombinaci svých miniaturních rozměrů a umístění na nábřeží. Je zmíněn jako hlavní příklad dovednosti Mimara Sinana v organickém prolínání architektury s přírodní krajinou.[8][9]
Potomci
editovatŞemsi Paša měl tři děti, z nichž jedna dcera a dva synové:[1]
Dcera
- Fahrünnisâ Hatun[1]
Synové
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Şemsi Pasha na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j AFYONCU, Erhan. Türkiye Diyanet Vakfı İslâm Ansiklopedisi. [s.l.]: TDV İslâm Araştırmaları Merkezi, 2010. Kapitola ŞEMSİ AHMED PAŞA, s. 527-529. (turecky)
- ↑ a b c d e BEG, İsmail. Hulviyyât-ı Sultânî. [s.l.]: [s.n.] (turecky)
- ↑ CANDAROĞULLARI [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (turecky)
- ↑ a b c DARKE, Diana. The Merchant of Syria: A History of Survival. London: Hurst & Company, 2018. ISBN 978-1-84904-940-5. S. 31-35. (anglicky)
- ↑ BAYRAKTAR, Nimet. Şemsi Ahmed Paşa; Hayatı ve Eserleri. Edebiyat Fakültesi Tarih Dergisi. 1982, s. 99-114.
- ↑ AFYONCU, Erhan. Türkiye Diyanet Vakfı İslâm Ansiklopedisi. [s.l.]: TDV İslâm Araştırmaları Merkezi, 2010. Kapitola ŞEMSİ AHMED PAŞA, s. 527-529. (turecky)
- ↑ İNBAŞI, Mehmet. Şemsi Paşa Vakfiyesi. Türkiyat Araştırmaları Enstitüsü Dergisi. 2005, s. 182-190, 257-270. (turecky)
- ↑ Jorgji Kote. Diplomacia per te gjithe. [s.l.]: [s.n.] S. 24.
- ↑ NECIPOĞLU, Gülru; SINAN; ARAPI, Arben N.; GÜNAY, Reha. The Age of Sinan: Architectural Culture in the Ottoman Empire. Repr. with corr. vyd. London: Reaktion Books, 2011. ISBN 978-1-86189-253-9. S. 452-498.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Şemsi Paša na Wikimedia Commons
