Římskokatolická církev v Brazílii

Katolická církev v Brazílii je součástí všeobecné církve na území Brazílie, pod vedením papeže a místních biskupů sdružených do Brazilské biskupské konference (Conferência Nacional dos Bispos do Brasil - CNBB, je součástí Rady latinskoamerických biskupských konferencí (CELAM)). Papež je v Brazílii zastupován apoštolským nunciem v Brazílii. Primasem je tradičně arcibiskup v São Salvador da Bahia.

Statistické údaje

editovat

Římskokatolické vyznání je nejpočetnějším vyznáním v zemi, hlásí se k němu asi 164 miliónů lidí, tzn. 84.5% brazilské populace (jde tedy o zemi s nejpočetnější populací katolíků na světě). Aktivně a pravidelně se jich ovšem účastní bohoslužeb jen asi 20%. K 31. prosinci 2011 se v zemi se nacházelo 10.802 farností a 37.827 pastoračních center, které jsou sdruženy do 274 diecézí nebo obdobných struktur. Katolická církev zde má 453 biskupů, 20.701 kněží, 2.903 stálých jáhnů, 2.702 řeholníků a 30.528 řeholnic. Sekulární instituty mají 1.985 laických členů, laických misionářů je 144.910 a katechetů 483.104. Ve větších seminářích je 8.956 seminaristů, v menších seminářích 2.671.[1]

Výchova, vzdělávání a charitativní činnost

editovat

Katolická církev máv zemi 6.882 vzdělávacích center (od mateřských škol až po univerzity, v nichž studuje 1.940.299 studentů a 3.257 specializovaných vzdělávacích center. Církev také vlastní něbo řídí 5.330 charitativních a sociálních center: 369 nemocnic, 884 ošetřoven, 22 leprosárií, 718 domovů pro seniory a invalidy, 1.636 sirotčinců a útulků pro děti, 1.711 poraden pro rodiny a další centra zaměřená na ochranu života.[1] *** V neděli 15. října 2017 na Svatopetrském náměstí v Římě(za účasti více než 35.000 věřících) římský biskup a papež Katolické církve František kanonizoval (svatořečil) celkem 35 nových svatých. Z toho 30 mučedníků z Brazílie. Zástupce mnoha obětí vraždění, spáchaného v r. 1645 holandskými kolonizátory z nenávisti ke katolické víře na území dnešního brazilského státu Rio Grande do Norte. Nizozemský vpád do severovýchodních brazilských provincií v r.1630 (v době Třicetileté války v Evropě 1618-1648) zahájil největší válku v koloniálním období brazilských dějin. Důvodem útoku a obsazení portugalských provincií byla výroba cukrové třtiny, v té době pro Evropany nejcennějšího zboží. Oficiálním náboženstvím se nově nově stal kalvinismus a různé katolické řády tam působící (františkáni,karmelitáni,benediktini a jezuité) byly vyhnány a jejich kostely a kláštery byly vypleněny. Při pokusech o násilné konverze ke kalvinismu byly povražděny desítky(spíše stovky) katolíků. Kvůli složité identifikaci ostatků je jménem známo jen 30 z nich.Při kanonizaci je reprezentovali dva diecézní kněží Andrés de Soveral a Ambrosio Francisco Ferro a věřící laik Mateus Moreira. (z dalších pěti byli svatořečeni též tři dětští mučedníci, chlapci ve věku 10 až 13 let z řad indiánských Aztéků z Mexika).

5. května 2022 vydal arcibiskup José Ionilton Lisboa de Oliveira prohlášení o ekologické krizi v Amazonii,[2] jež navazuje na amazonskou synodu.

Administrativní členění katolické církve v Brazílii

editovat
 
Církevní organizace římskokatolické církve v Brazílii

Církevní oblast Sever 1 (Amazonas e Roraima)

editovat

Církevní provincie Manaus

editovat

Církevní oblast Sever 2 (Pará)

editovat

Církevní provincie Belém do Pará

editovat

Církevní oblast Severo-východ 1 (Ceará)

editovat

Církevní provincie Fortaleza

editovat

Církevní oblast Severo-východ 2 (Pernambuco, Paraíba, Rio Grande do Norte e Alagoas)

editovat

Církevní provincie Olinda e Recife

editovat

Církevní provincie Paraíba

editovat

Církevní provincie Maceió

editovat

Církevní provincie Natal

editovat

Církevní oblast Severo-východ 3 (Bahia e Sergipe)

editovat

Církevní provincie São Salvador da Bahia

editovat

Církevní provincie Vitória da Conquista

editovat

Církevní provincie Feira de Santana

editovat

Církevní provincie Aracaju

editovat

Církevní oblast Severo-východ 4 (Piauí)

editovat

Církevní provincie Teresina

editovat

Církevní oblast Severo-východ 5 (Maranhão)

editovat

Církevní provincie São Luís do Maranhão

editovat

Církevní oblast Východ 1 (Rio de Janeiro)

editovat

Církevní provincie São Sebastião do Rio de Janeiro

editovat

Církevní provincie Niterói

editovat

Církevní oblast Východ 2 (Minas Gerais e Espírito Santo)

editovat

Církevní provincie Mariana

editovat

Církevní provincie Diamantina

editovat

Církevní provincie Belo Horizonte

editovat

Církevní provincie Pouso Alegre

editovat

Církevní provincie Uberaba

editovat

Církevní provincie Juiz de Fora

editovat

Církevní provincie Montes Claros

editovat

Církevní provincie Vitória

editovat

Církevní oblast Jih 1 (São Paulo)

editovat

Církevní provincie São Paulo

editovat

Církevní provincie Botucatu

editovat

Církevní provincie Campinas

editovat

Církevní provincie Ribeirão Preto

editovat

Církevní provincie Aparecida

editovat

Církevní provincie Sorocaba

editovat

Církevní oblast Jih 2 (Paraná)

editovat

Církevní provincie Curitiba

editovat

Církevní provincie Londrina

editovat

Církevní provincie Maringá

editovat

Církevní provincie Cascavel

editovat

Církevní oblast Jih 3 (Rio Grande do Sul)

editovat

Církevní provincie Passo Fundo

editovat

Církevní provincie Pelotas

editovat

Církevní provincie Porto Alegre

editovat

Církevní provincie Santa Maria

editovat

Církevní oblast Jih 4 (Santa Catarina)

editovat

Církevní provincie Florianópolis

editovat

Církevní oblast Středo-západ (Goiás, Distrito Federal e Tocantins)

editovat

Církevní provincie Brasília

editovat

Církevní provincie Goiânia

editovat

Církevní provincie Palmas

editovat

Církevní oblast Západ 1 (Mato Grosso do Sud)

editovat

Církevní provincie Campo Grande

editovat

Církevní oblast Západ 2 (Mato Grosso)

editovat

Církevní provincie Cuiabá

editovat

Církevní oblast Severo-západ 2 (Rondônia, Acre e Amazonas)

editovat

Církevní provincie Porto Velho

editovat

Jurisdikce sui iuris

editovat

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat