Čošský záliv

záliv Barentsově moři

Čošský záliv (rusky Чёшская губа) je záliv Barentsova moře mezi evropskou pevninou a poloostrovem Kanin v Archangelské oblasti Ruské federace.[1]

Čošský záliv
Čošský záliv z letadla
Čošský záliv z letadla
Maximální hloubka55 m
Šířka100 km
Délka130 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekBarentsovo moře
SvětadílEvropa
StátRuskoRusko Rusko
PřítokyČoša, Peša, Grabežna, Snopa, Vižas a Oma
Čošský záliv
Čošský záliv

Geografie

editovat

Záliv má zaoblený tvar, dosahuje délky asi 100 km, šířky až 130 km. Hloubka se pohybuje v rozmezí 20 až 50 metrů, běžné jsou mělčiny hluboké 2 až 3 metry. Hloubka u vstupu do zálivu je 55 m. Do západní části zálivu ústí řeka Čoša, po které je záliv pojmenován. Do jižní části ústí řeky Peša, Grabežna, Snopa, Vižas a Oma. Na západě záliv ohraničuje mys Mikulkin Nos a na východě mys Barmin. Břehy ve východní a západní části zálivu jsou vyvýšené, složené z břidlic. V jižní části zálivu jsou nízké písčité břehy.

Příliv a odliv je polodenní a dosahuje až 4,3 m.

Od listopadu do konce června záliv zamrzá.[2]

Historie

editovat

Čošský záliv a jeho okolí byl znám po staletí Pomorům, kteří cestovali na svých kočích z Bílého moře až k Obu. Své koče táhli v jižní části poloostrova Kanina přes tzv. čošský portáž od řeky Čoši k řece Čiže, která se vlévá do Mezeňského zálivu.[3]

Záliv je zakreslen na anglické mapě vydané v roce 1570. Autorem mapy byl William Burrough, který se se svým starším bratrem Stephenem účastnil dvou plaveb v severních mořích a byl považován za hlavního odborníka na plavbu po Barentsově moři. Na mapě je také vyznačen tzv. čošský portáž, který kartograf doporučuje pro překonání dané oblasti.

Čošský záliv je jedním z tzv. historických zálivů Ruska, což znamená, že celá vodní plocha zálivu má právní status ruských vnitřních vod.[4]

Záliv je bohatý na ryby, žije zde endemický poddruh sledě obecného, tzv. sleď čošsko-pečorský.[5]

Zajímavost

editovat

Laickým překladem ruského jména zálivu Чёшская губа často vzniká název jako Česká huba nebo Český záliv. Tento název pak vede různé diskutující k názoru, že v dané oblasti byla česká kolonie, čeští výzkumníci a nebo snad dokonce, že z této oblasti pochází Češi. Ve skutečnosti název zálivu s Českem a Čechy nemá zcela nic společného.[6]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чёшская губа na ruské Wikipedii.

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 178. 
  2. Чешская Губа. bse.sci-lib.com [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  3. Вадим Старков. Мангазейский морской ход. Очерки истории освоения Арктики. Том II. Россия и Северо-Восточный проход. История России. Библиотека.. statehistory.ru [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  4. Международник | ДИПЛОМАТИЧЕСКИЙ СЛОВАРЬ. archive.ph [online]. 2008-06-16 [cit. 2022-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-16. 
  5. Оценка и сохранение морского биологического разнообразия Баренцева моря. wwf.ru [online]. 2011-11-09 [cit. 2022-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-09. 
  6. Ontola.com [online]. Dostupné online.