Čmelík kuří
Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) je krevsajícím parazitem drůbeže a některých savců. V Česku se hojně vyskytuje.[1]
 Čmelík kuří | |
|---|---|
 Čmelík kuří pod mikroskopem | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | klepítkatci (Chelicerata) |
| Řád | roztoči (Acari) |
| Podřád | čmelíkovci (Mesostigmata) |
| Čeleď | čmelíkovití (Dermanyssidae) |
| Binomické jméno | |
| Dermanyssus gallinae | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Morfologie editovat
Hladový čmelík je asi 0,2 – 0,8 mm velký. Po nasání krve změní původně světle šedé tělo na červené[1] a zvětší se asi na 1 mm.[2] Tělo má jeden článek, na kterém rozlišujme dvě odlišné části. Přední část se nazývá gnathosoma a jsou na ní umístěny ústní končetiny. Jako ústní ústrojí slouží čmelíku klepítka (chelicery), která má proměněné na bodcovité útvary. Zadní část označujme jako idiosoma nese kráčivé končetiny.[3] Dýchací otvory (stigma) jsou mezi 3. a 4. coxae (párem nohou) (proto Mesostigmata). Larvy nemají stigmu (dýchají přes kutikulu). Na hřbetní (dorsální) části mívá čmelík jeden štítek, na břišní (ventrální) straně těla jsou umístěné 2 štítky (genitaventrální a anální). Samec má pouze jeden břišní štítek.[2]
Parazitismus editovat
Čmelík je významným krevsajícím ektoparazitem drůbeže. Příležitostně napadá také psy, kočky, koně, lidi a jiné hostitele, s kterými přijde do kontaktu. Mezi symptomy patří nespokojenost, nervozita, poškození opeření, bledé hřebeny či snížená funkce snášení vajec.[2] Během dne se skrývají. Své potenciální hostitele napadají v noci, po nasání krve změní původně světlo šedé tělo na červené. Po krmení se schovávají v trhlinách a štěrbinách.[1]
Rozmnožování a vývoj editovat
Čmelík je gonochorista s vývojem nepřímým. Po vylíhnutí má šestinohou larvu, která se následně změní na osminohou nymfu. Ta se po dvou svlékáních mění v dospělce. Larvální stadium nepřijímá potravu. Samice může klást do 300 vajíček při stabilní teplotě 20–25 °C. Při vyšší či nižší teplotě klade méně vajec a ve větších intervalech. Při teplotě 5 °C může dospělec přežít bez potravy asi 5 měsíců.[2]
Prevence editovat
Existuje několik způsobů, jak zabránit útoku kurníku. Jedním z nejdůležitějších je pravidelné čištění a údržba čistoty v kurníku. Rovněž pomůžou postřiky, vybílení, postřiky i nátěr křemelinou. Ty poslouží i jako prevence proti jiným parazitům.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c MCGAVIN, George. Hmyz: pavoukovci a jiní suchozemští členovci. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2005, 255 s. Příroda v kostce. ISBN 80-242-1340-0.
- ↑ a b c d DEPLAZES, Peter, Johannes ECKERT, Alexander MATHIS, Georg von SAMSON-HIMMELSTJERNA a Horst ZAHNER. Parasitology in veterinary medicine. Wageningen: Wageningen Academic Publishers, 2016. ISBN 978-90-8686-274-0.
- ↑ VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-80-7387-008-9.
- ↑ JEŽKOVÁ, Tereza. Čmelíkovitost. In: MVDr. Tereza Ježková. ©2019 [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: http://zverolekarka.com/cmelikovitost/.
Literatura editovat
- VOLF, Petr a Petr HORÁK. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-80-7387-008-9.
- DEPLAZES, Peter, Johannes ECKERT, Alexander MATHIS, Georg von SAMSON-HIMMELSTJERNA a Horst ZAHNER. Parasitology in veterinary medicine. Wageningen: Wageningen Academic Publishers, 2016. ISBN 978-90-8686-274-0.
- MCGAVIN, George. Hmyz: pavoukovci a jiní suchozemští členovci. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2005, 255 s. Příroda v kostce. ISBN 80-242-1340-0.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu čmelík kuří na Wikimedia Commons 
Taxon Dermanyssus gallinae ve Wikidruzích
