Čeng Čcheng-kung

Čeng Čcheng-kung
Čeng Čcheng-kung
Rodné jméno	Čeng Sen (鄭森)
Jiná jména	Koxinga, Fukumacu, Teiseiko,
Narození	srpen 1624; Hirado, Japonsko
Úmrtí	23. červen 1662; Tchaj-nan, Tchaj-wan
Titul	Koxinga (Kuo-sing-jie, 國姓爺), kníže z Jen-pching (延平)
Následovník	Čeng Ťing (鄭經)
Choť	Tung Cchuej-jing
Děti	Čeng Ťing, Čeng Si
Rodiče	Čeng Č'-lung (otec), Macu Tagawa(ová) (matka)
Rod	House of Koxinga
Příbuzní	Šičizaemon Tagawa (nevlastní bratr), Čeng Cchaj (鄭彩) (bratranec), Čeng Chung-kchuej (鄭鴻逵) (strýc), Čeng Kche-šuang (鄭克塽) (vnuk), Čeng Kche-cang (鄭克臧) (vnuk)
Funkce	panovník
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeng Čcheng-kung (čínsky tradičně 鄭成功, zjednodušeně 郑成功, pinyin Zhèng Chénggōng, srpen 1624 – 23. června 1662) také známý pod svým titulem Koxinga (čínsky 國姓爺, pinyin Guóxìngyé, český přepis Kuo-sing-jie) byl stoupenec a vojenský velitel státu Jižní Ming, za nějž od roku 1646 bojoval proti mandžuským Čchingům. Udržel se na pobřeží Fu-ťienu a v letech 1661–1662 dobyl na Nizozemcích Tchaj-wan.

Život

Narodil se roku 1624 v Japonsku jako Čeng Sen, byl synem čínského obchodníka, piráta a admirála Čeng Č'-lunga a Japonky Macu Tagawa(ové), v Japonsku u matky zůstal do svých sedmi let. Potom žil s otcem, který byl jmenován velitelem mingského loďstva na jihovýchodním pobřeží Číny, ve Fu-ťienu. Získal konfuciánské vzdělání v místních školách, od roku 1644 studoval v Nankingské akademii.

Socha Čeng Čcheng-kunga na ostrově Ku-lang-jü na pobřeží Fu-ťienu

Roku 1644 Mandžuové obsadili severní Čínu, rod Čengů se postavil na stranu režimu Jižní Ming. Čengové představovali důležitou vojenskou sílu ve Fu-ťienu a na nich závislý císař Lung-wu proto udělil Čeng Senovi nové jméno Čcheng-kung (úspěch), příjmení Ču (shodné s příjmením císařského rodu) a titul Kuo-sing-jie, (Pán s císařským příjmením, v oblasti tehdy používaném jazyce Min ale vysloveno Kok-sèng-iâ a Nizozemci romanizováno jako Koxinga).^[10]

Roku 1646 poprvé vedl čínská vojska proti Mandžuům. Čeng Č'-lung však zhatil odpor mingských vojsk proti čchingské invazi do Fu-ťienu a v listopadu 1646 přešel na stranu Mandžuů za post guvernéra Fu-ťienu a Kuang-tungu.^[11] Čeng Čcheng-kung se svými strýci setrval v loajalitě mingské věci a pokračoval v odporu. Od roku 1650 byl uznán hlavou rodu^[12] a koncentroval se na posílení svých pozic na jihovýchodním pobřeží Číny.

Roku 1661 zaútočil na Nizozemce na Tchaj-wanu a během několika měsíců jejich tamní kolonie dobyl. Ukončil tak osmatřicetiletou nizozemskou vládu nad západním pobřežím Tchaj-wanu. Z ostrova chtěl vytvořit základnu mingských loyalistů pro boj s Čchingy. Zemřel na malárii v červnu 1662, čtyři měsíce po nizozemské kapitulaci. Vládu převzal jeho syn Čeng Ťing. Západní Tchaj-wan ovládaný Čengy, oficiálně součást mingské Číny, je označován za království Tung-ning. Faktická nezávislost království trvala do roku 1683, kdy bylo dobyto Čchingy.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeng Čcheng-kung na Wikimedia Commons

Poznámky

↑ John E. Wills a Donald Keene uvádějí příjmení Čengovy manželky jako Tung (董, pinyin: Dong),^[4]^[5] taktéž i Chang a kol. v The English Factory in Taiwan, 1670 - 1685, str. 740. Jonathan Clements ji však píše jako Teng Cchuej-jing.^[6]

Reference

↑ ^a ^b KEENE, Donald. The Battles of Coxinga: Chikamatsu’s Puppet Play, Its Background and Importance. London: Taylor’s Foreign Press, 1950. Dostupné online. S. 45. [dále jen Keene].
↑ PASKE-SMITH, M. Western Barbarians in Japan and Formosa in Tokugawa Days, 1603 - 1868. New York: Paragon Book Reprint Corp, 1968. S. 83.
↑ CARIOTI, Patrizia. The Zhengs' Maritime Power in the International Context of the 17th Century Far East Seas: The Rise of a 'Centralised Piratical Organisation' and Its Gradual Development into an Informal 'State'. In: Ming Qing Yanjiu. [s.l.]: [s.n.], 1996. S. 52.
↑ WILLS, JR., John E. Pepper, Guns and Parleys: The Dutch East India Company and China 1622-1681. Cambridge: Harvard University Press, 1974. S. 28.
↑ Keene, str. 46.
↑ CLEMENTS, Jonathan. Coxinga and the Fall of the Ming Dynasty. Phoenix Mill: Sutton Publishing Limited, 2004. S. 92.
↑ STRUVE, Lynn A. The Southern Ming 1644 – 1662. New Haven: Yale University Press, 1984. S. 88. [dále jen Struve].
↑ Struve, str. 77.
↑ HUNG, Chien-chao. Taiwan Under the Cheng Family, 1662 – 1683: Sinicization After Dutch Rule. Washington: Georgetown University S. 265. Dizertační práce (Ph.D.).
↑ Struve, str. 87–88.
↑ Struve, str. 98.
↑ Struve, str. 116.

[7] John E. Wills a Donald Keene uvádějí příjmení Čengovy manželky jako Tung (董, pinyin: Dong),^[4]^[5] taktéž i Chang a kol. v The English Factory in Taiwan, 1670 - 1685, str. 740. Jonathan Clements ji však píše jako Teng Cchuej-jing.^[6]

[keene_45-1] KEENE, Donald. The Battles of Coxinga: Chikamatsu’s Puppet Play, Its Background and Importance. London: Taylor’s Foreign Press, 1950. Dostupné online. S. 45. [dále jen Keene].

[2] PASKE-SMITH, M. Western Barbarians in Japan and Formosa in Tokugawa Days, 1603 - 1868. New York: Paragon Book Reprint Corp, 1968. S. 83.

[3] CARIOTI, Patrizia. The Zhengs' Maritime Power in the International Context of the 17th Century Far East Seas: The Rise of a 'Centralised Piratical Organisation' and Its Gradual Development into an Informal 'State'. In: Ming Qing Yanjiu. [s.l.]: [s.n.], 1996. S. 52.

[4] WILLS, JR., John E. Pepper, Guns and Parleys: The Dutch East India Company and China 1622-1681. Cambridge: Harvard University Press, 1974. S. 28.

[5] Keene, str. 46.

[6] CLEMENTS, Jonathan. Coxinga and the Fall of the Ming Dynasty. Phoenix Mill: Sutton Publishing Limited, 2004. S. 92.

[struve88-8] STRUVE, Lynn A. The Southern Ming 1644 – 1662. New Haven: Yale University Press, 1984. S. 88. [dále jen Struve].

[9] Struve, str. 77.

[10] HUNG, Chien-chao. Taiwan Under the Cheng Family, 1662 – 1683: Sinicization After Dutch Rule. Washington: Georgetown University S. 265. Dizertační práce (Ph.D.).

[Struve87-11] Struve, str. 87–88.

[12] Struve, str. 98.

[13] Struve, str. 116.

[1]

[2]

[3]

[p 1]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[4]

[5]

[6]