Édouard Estaunié

francouzský spisovatel

Édouard Estaunié (4. února 1862 Dijon2. dubna 1942 Paříž) byl francouzský spisovatel a inženýr.

Édouard Estaunié
Édouard Estaunié (1923)
Édouard Estaunié (1923)
Narození4. února 1862
Dijon
Úmrtí2. dubna 1942 (ve věku 80 let)
Paříž
Povoláníinženýr a spisovatel
Alma materPolytechnická škola
Télécom Paris
Svobodná škola politických věd
Významná dílaLa Vie secrète
Le Labyrinthe
neologismus
Oceněníprix Botta (1897)
Cena Feminy (1908)
Cena Alfreda Née (1919)
komandér Řádu čestné legie
Manžel(ka)Jeanne Estaunié
RodičeAntoine Estaunié
VlivyTovaryšstvo Ježíšovo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

editovat

Pocházel z buržoazní rodiny. Absolvoval École polytechnique, École libre des sciences politiques a École supérieure de télégraphie a poté pracoval na Správě pošt a telegrafů. Před tím, než se začal plně věnovat literární činnosti, pracoval jako generální inspektor pošt a ředitel École Professionnelle Supérieure des Postes et Télégraphes (v letech 1901 až 1905).

Za člena Francouzské akademie byl zvolen 15. listopadu 1923.

Je považován za tvůrce slova telekomunikace.

Většinu svých románů napsal na svém venkovském sídle v Saint-Julia-de-Gras-Capou, Haute-Garonne.

  • Un Simple (1888)
  • Bonne Dame (1892)
  • L’Empreinte (1896)
  • Le Ferment (1899)
  • L’Épave, (1901)
  • La Vie secrète (Prix Femina, 1908)
  • Solitudes (1912)
  • Les Choses voient (1913)
  • L’Ascension de M. Baslèvre (1920)
  • L’Appel de la route (1921)
  • Le Labyrinthe (1924)
  • L’Infirme aux mains de lumière (1923)
  • Le Silence dans la campagne (1926)
  • Madame Clapain (1931)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Édouard Estaunié na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
24. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Alfred Capus
19231942
Édouard Estaunié
Nástupce:
Louis Pasteur Vallery-Radot