Zlatko Čajkovski

jugoslávský fotbalista a trenér chorvatské národnosti

Zlatko „Čik“ Čajkovski (24. listopadu 1923 Záhřeb27. července 1998 Mnichov) byl jugoslávský fotbalista a trenér chorvatského původu. Hrál na pozici defenzivního záložníka. Jeho bratr Željko Čajkovski byl také fotbalista, zahrál si s ním na MS 1950. Jako hráč si zahrál v HAŠK Záhřeb, Partizanu Bělehrad, 1.FC Köln a Hapoelu Haifa. Za Jugoslávii si zahrál na MS 1950 a MS 1954 a účastnil se OH 1948 a OH 1952. Trénoval v Německu, Chorvatsku, Řecku, Švýcarsku a Rakousku. Zemřel 27. července 1998 ve věku 74 let v německém Mnichově.

Zlatko Čajkovski
Osobní informace
Datum narození24. listopadu 1923
Místo narozeníZáhřeb
Datum úmrtí27. července 1998 (ve věku 74 let) nebo 29. července 1998 (ve věku 74 let)
Místo úmrtíMnichov
PříbuzníŽeljko Čajkovski (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
Stříbrná medaile LOH 1948 Jugoslávie
Stříbrná medaile LOH 1952 Jugoslávie

Klubová kariéra

editovat

Kariéru započal roku 1939 v klubu HAŠK Záhřeb, kde působil až do konce 2. světové války do roku 1945. Po válce přestoupil do čerstvě založeného Partizanu Bělehrad, se kterým hned v úvodní sezóně získal „double“ (vítězství v lize i poháru), z titulu v nejvyšší jugoslávské lize se radoval ještě v sezóně 1948/1949, z jugoslávského poháru ještě v sezónách 1951/1952 a 1953/1954. Za Partizan odehrál 156 zápasů a vstřelil 19 gólů. V roce 1955 přestoupil do 1.FC Köln, kde odehrál 57 zápasů a vstřelil 7 gólů. Roku 1958 přestoupil do izraelského klubu Hapoel Haifa, kde po 2 letech ukončil kariéru.

Reprezentační kariéra

editovat

Během 2. světové války 2x reprezentoval samostatnou chorvatskou reprezentaci. Poté od roku 1946 až do roku 1955 reprezentoval Jugoslávii v 55 zápasech a vstřelil v nich 7 gólů. Všechny své reprezentační starty zaznamenal během působení v Partizanu Bělehrad. Účastnil se MS 1950, kde Jugoslávie vypadla ve skupině a také MS 1954 na kterém Jugoslávie vypadla ve čtvrtfinále s pozdějším vítězem Německem. Účastnil se také OH 1948, kde získal s Jugoslávií stříbro po prohře ve finále se Švédy 3:1 a také OH 1952, kde také s Jugoslávií získal stříbro po prohře s tehdy nejlepším týmem světa, s Maďary. Na OH 1952 se také 3x gólově prosadil.

Trenérská kariéra

editovat

Trenérskou licenci získal na škole v Kolíně nad Rýnem, jeho učitelem byl bývalý trenér 1.FC Köln Hennes Weisweiler. Roku 1961 převzal 1.FC Köln, kde trénoval až do roku 1963. Během 2 let v Kölnu získal 1. a 2. místo v Bundeslize. Poté převzal Bayern Mnichov, se kterým získal v sezónách 1965/1966 a 1966/1967 DFB-Pokal a také v roce 1967 získal Pohár vítězů pohárů, v roce 1968 své působení v Bayernu ukončil. Poté převzal v roce 1968 Hannover 96, se kterým se umístil na 11. místě v Bundeslize, v roce 1969 v Hannoveru skončil. Na rok převzal Kickers Offenbach a zde získal DFB-Pokal a vyhrál regionální ligu. Na rok se vrátil do rodného Chorvatska, kde trénoval Dinamo Záhřeb. Pak se zase vrátil do Německa, kde 2 roky trénoval 1.FC Norimberk a poté se vrátil do Kolína nad Rýnem, kde také strávil 2 roky. Na rok se vrátil také do Offenbachu. Od roku 1977 až do roku 1978 trénoval AEK Athény, s AEK v sezóně 1977/1978 získal double. Od roku 1978 až do roku 1981, trénoval švýcarské kluby FC Zürich a FC Grenchen a rakouský tým Grazer AK. V roce 1982 se navrátil do AEK Athény, zde však ještě ten rok skončil. Jeho poslední angažmá bylo v letech 19821984 v řeckém klubu Apollon Kalamarias.

Externí odkazy

editovat