Zavaděč (operační systém)

Zavaděč (anglicky boot loader) je v informatice označení pro počítačový program, který je při bootování spuštěn po provedení POST testů BIOSu a jeho cílem je aktivace jádra nějakého operačního systému. Zavaděč je uložen v tabulce MBR (první sektor disku), v boot sektoru některého diskového oddílu nebo v prvním sektoru diskety (též se nachází na CD, DVD atp.).

CharakteristikaEditovat

Zavaděč je krátký kód, typicky napsaný v jazyce symbolických adres, jehož účelem je, aby do operační paměti počítače nakopíroval větší program (typicky jádra operačního systému) a aktivoval ho (tj. skočil na jeho začátek, čímž je mu předáno řízení počítače). Zavaděč nemusí sloužit pouze k výběru OS. V Linuxu i u Windows NT slouží k předání parametrů zaváděnému jádru. V Linuxu pak běžně též předání specifických parametrů pro startovací skripty.

Přehled zavaděčůEditovat

Nejčastěji používané zavaděče:

  • LILO (Linux Loader) – zavaděč, který je standardní součástí linuxových distribucí; konfigurace v /etc/lilo.conf .
  • GRUB (the Grand Unified Bootloader) – zavaděč, který je součástí linuxových distribucí; konfigurace v /boot/grub/grub.conf, popř. /etc/grub.conf.
  • xOSL (eXtended Operating System Loader) – spolehlivý freewarový zavaděč OS.
  • NTLDR (NT OS Loader) – zavaděč OS Windows NT/2000/XP; konfigurace v C:\boot.ini. Od verze Windows vista nahrazen komponentami winload.exe a Windows Boot Manager.
  • další zavaděče: OSL2000 Boot Manager (OS Loader), Boot Magic, chos aj.

Instalace zavaděčeEditovat

Instalace zavaděče je zpravidla prováděna při instalaci operačního systému. Lze ji však provést i později, kdy je možné použít „vlastní“ zavaděč, který není součástí původního vybavení operačního systému. Zavaděč je zpravidla instalován do MBR, složitější pak mají své součásti uloženy uvnitř diskového oddílu.

Obnova zavaděčeEditovat

Pokud by při pozdější instalaci zavaděče došlo k problémům se zaváděním operačních systémů, můžete pro obnovu původního zavaděče kdykoliv použít záchrannou disketu, kterou jste vytvořili v průběhu instalace operačního systému nebo pomocí instalačního disku a jeho záchranného režimu (u Linuxu tzv. rescue mode, v Microsoft Windows pak Microsoft Windows Recovery Console s příkazy fixboot a fixmbr, v DOSu či Windows 98 pak příkazem fdisk /MBR .

Zabezpečení zavaděčeEditovat

Některé zavaděče umožňují měnit parametry startujících systémů (např parametry jádra pro Linux). V takovém případě je obvykle možné jejich zadání omezit znalostí hesla (viz GRUB). Obejití zavaděče je možné tím, že počítač je spuštěn z jiného disku (např. CD/DVD, USB flash paměti, diskety). Proto je vhodné znemožnit změnu nastavení BIOSu nastavením přístupového hesla do setupu. Nastavení BIOSu je možné vymazat propojkou na základní desce, a proto je nutné zabezpečit též fyzický přístup do počítače (např. zámek, speciální šrouby apod.).

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat