Otevřít hlavní menu

Zarubiněcká kultura

Oblast rozšíření zarubiněcké kultury (červená)
Keramika zarubiněcké kultury

Zarubiněcká kultura je archeologická kultura doby železné existující od konce 3. století př. n. l. do 2. století n. l. v dnešním Bělorusku a na Ukrajině.[1] Její nositelé osidlovali především ostrožny na pravém břehu Dněpru a stavěli jak otevřená sídliště tak hradiště. Je pojmenována podle ukrajinské vesnice Zarubinci. Poprvé ji popsal kolem roku 1899 česko-ukrajinský archeolog Čeněk Chvojka a její přítomnost byla dosud zjištěna na přibližně 500 lokalitách.

Typická obydlí jsou pravoúhlé domy s podlahou až padesát centimetrů nad zemí, s hlinitým ohništěm v rohu, v pozdější fázi kultury uprostřed obydlí. Stavěli nadzemní domy s kůlovou konstrukcí o rozloze 4 × 4 metry nebo 6 × 6 metrů, doplněné o otevřené ohniště. Pohřby probíhali žehem nedaleko sídlišť, vedle popelnic do hrobů ukládali i srpy, přezky, jehlice a různé součásti oděvu, jen zřídka zbraně a výrobní nástroje. Nálezy zbraní jsou vzácné, existuje však mnoho dokladů o specializovaném železářství. Typickými ozdobami byly závěsky z měděného plechu, později typické pro účesy slovanských žen v 6. století.

Vliv na její vznik měli nejspíše příchozí z kultury pomořské a překrytých popelnic, výrazný podíl na její podobě mělo i starší osídlení, pravděpodobně skytské. Od 2. století se nositelé zarubiněcké kultury nejspíše podíleli na genezi slovanského jádra černjachovské kultury.[2] Skutečné jádro černjachovské kultury však tvořily sarmatské kmeny.[zdroj?] Nositelé zarubiněcké kultury se ve skutečnosti podíleli na genezi praslovanské kyjevské kultury, která se na severu Ukrajiny s černjachovskou kulturou překrývala. Sama zarubiněcká kultura se vyvinula pohlcením předchozí ukrajinské černoleské kultury sousedními kulturami - skytskou, pomořanskou a milohradskou. Podle Petra Treťjakova bylo osídlení na horním a středním Dněpru pozdní fází zarubiněcké kultury a etnicky již slovanské.[3] Marija Gimbutas přišla s tvrzením, že se spíše jednalo o baltské kmeny.[zdroj?] Podle Borise Rybakova však zarubiněcká kultura byla ve svém jádru již od počátku slovanská.

ReferenceEditovat

  1. KLANICA, Zdeněk. Počátky Slovanů. Praha: Futura, 2009. ISBN 978-80-254-5298-1. S. 18. Dále jen Klanice (2009). 
  2. Klanica (2009), s. 19
  3. Klanica (2009), s. 20

LiteraturaEditovat

  • Encyclopedia of Indo-European Culture. Příprava vydání J. P. Mallory, Douglas Q. Adams. [s.l.]: Fitzroy Dearborn, 1997. 875 s. ISBN 978-1884964985. Kapitola Zarubintsy Culture. (anglicky) 
  • DOLUKHANOV, Pavel Markovich. The Early Slavs: Eastern Europe from the Initial Settlement to the Kievan Rus. [s.l.]: Longman Publishing Group, 1996. 237 s. ISBN 978-0582236189. S. 148–151. (anglicky) 
  • BELL, Andrew Villen; BELL-FIALKOFF, Andrew. The Role of Migration in the History of the Eurasian Steppe. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2000. 368 s. ISBN 978-0-312-21207-0. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat