Otevřít hlavní menu

Zátiší (Praha)

vilová čtvrť v údolí Zátišského potoka v Praze

Zátiší je vilová čtvrť v údolí Zátišského potokaPraze. Vznikla v poslední čtvrtině 19. století jako sezonní rekreační osada Pražanů.[1][2] Do roku 1921 byla součástí obce Modřany, k 1. lednu 1922 byla připojena ke katastrálnímu území Hodkovičky a i s ním připojena k Praze.

Zátiší
Ulice V Zátiší
Ulice V Zátiší
Základní informace
Charakter sídla čtvrť
Lokalita
PSČ 147 00
Obec hlavní město Praha (od roku 1922)
Městská část/obvod Praha 4 / Praha 4
Katastrální území Hodkovičky
Zeměpisné souřadnice
Zátiší
Zátiší
Další údaje
Kód ZSJ 315796
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Vila č. p. 67, V lučinách 9

Oblast se koncem 19. století stala oblíbeným výletním místem Pražanů, ti si zde stavěli rekreační vily a vzniklo zde i mnoho restaurací, například restaurace s názvem V zátiší, od níž se zřejmě název přenesl na celou osadu. Jedná se zejména o oblast dnešních ulic V Zátiší (název od roku 1925), V lučinách (pojmenovaná 1952) a Na dlouhé mezi, ale až do roku 1938 se název ulice V Zátiší vztahoval i na dnešní ulici V mokřinách, vedoucí až k centru Hodkoviček.[1]

V roce 1899 charakterizoval učitelský kolektiv autorů Zátiší jako nedávno vzniklou roztomile položenou letní vilovou čtvrť s úhlednými i skvostnými budovami a restauracemi, která se stala milým útulkem Pražanů příjemnými procházkami ve svěží zeleni luk.[2][3]

V roce 1929 jsou v osadě uváděny Šubert-Rücklovy sluneční lázně, hotel Jiroušek, restaurace v Myslivně (u Rytířů), restaurace u Korostenských, rybník a farma.[4]

 
Dům V lučinách 73/15, bývalá restaurace U Zlatého bažanta

DopravaEditovat

Hoteliér ze Zátiší František Jiroušek zavedl v únoru 1927 autobusovou linku z Jungmannova náměstí do Zátiší.[5] V roce 1929 získal licenci pro linku Braník–Hodkovičky a později jezdil také až do Modřan.[6] V současné době přímo do centra Zátiší veřejná doprava nejezdí, ale autobusová linka 121 jezdí po blízké Klánově ulici; nejbližší zastávka nese název Klánova, o dvě zastávky východněji leží v ulici Nad koupadly i zastávka s názvem V Zátiší. Ve směru od Modřan je přístup například od zastávky Zátišská.

Významné objektyEditovat

 
Památné stromořadí dubů letních v ulici V lučinách

Na západním konci Zátiší se v ulici Na dlouhé mezi č. o. 19 nachází Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče Hodkovičky, zaměřený na psychosociální problémy zejména dívek ve věku 15–18 let, včetně mladistvých matek.

Ačkoliv jižní hranici Hodkoviček s Kamýkem tvoří ulice Na dlouhé mezi a navazující úsek ulice V lučinách, takže Zátišský potok a louky v jeho nivě již patří ke Kamýku, tradičně jsou považovány za součást Hodkoviček i Zátiší. Na území Kamýku leží i retenční nádrž Hodkovičky, v těsné blízkosti prvních vil v Zátiší. Na hranici Hodkoviček a Kamýku podél ulice V lučinách, mezi retenční nádrží Hodkovičky a bývalou restaurací U Zlatého bažanta, stojí chráněné památné stromořadí dubů letních, které nechal kolem roku 1880 vysadit továrník Hans Kropf, původem z Děčína, též majitel nedaleké zdobné vily Lalotta.

Adresu v Hodkovičkách uvádí i soukromé sanatorium pro léčbu neplodnosti Pronatal, ležící na levém břehu Zátišského potoka na území Kamýku; přístup do něj je přes Zátiší slepou odbočkou z ulice Na dlouhé mezi.

ReferenceEditovat

  1. a b M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník – Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (0–Ž), Libri, Praha, 1998, str. 379, heslo V Zátiší
  2. a b František Hansl a kol. učitelů: Smíchovsko a Zbraslavsko, 1899
  3. Historie Modřan, Modřanský web, Libor Podhájecký, 2009
  4. Zátiší (Hodkovičky) XV., Obce Velké Prahy v r. 1929, Bičloch, 1998, převzato z: Franta Žáček, František Stehlík: Historický a orientační průvodce Prahou, nakladatelství Františka Stehlíka, 1929
  5. Pražský dopravní zeměpis II, 16. část, Modřany 2. dil, DP Kontakt 8/2000, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 5, srpen 2000, str. 18
  6. Pavel Fojtík, František Prošek: Pražské autobusy 1925–2005

Externí odkazyEditovat