Otevřít hlavní menu

Zámecký pramen (Karlovy Vary)

karlovarský minerální pramen
Související informace naleznete také v článku Seznam pramenů v Karlových Varech.

Zámecký pramen byl objeven v roce 1769 pod Zámeckou věží na Tržišti v centru Karlových Varů a poprvé zachycen roku 1797. Je vyveden do dvou pramenních váz. Jedna je umístěna na Tržní kolonádě, kde pramen o teplotě 55,6 °C vyvěrá s označením karlovarského minerálního pramene číslo tři pod názvem Zámecký dolní. Druhý se nachází na vyvýšené Zámecké kolonádě pod číslem čtyři a názvem Zámecký horní, má teplotu 49,8 °C.

3. a 4. Zámecký pramen
Nová Zámecká kolonáda v roce 1912
Nová Zámecká kolonáda v roce 1912
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Město Karlovy Vary
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Objevení rok 1769
První záchyt rok 1797
Teplota 55,6 oC a 49,8 oC
Vydatnost 2,5 a 1,5 l/min.
Obsah CO2 600 mg/l
Ostatní
Typ teplý minerální pramen
Přístupnost volně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Po objevení na Tržišti v roce 1769 v historickém centru města sloužil pramen nejprve k napájení dobytka a děti si u jeho vývěru koupaly nohy. Když roku 1784 přišla mrazivá zima a všechny studny zamrzly, byl tento teplý pramen rozveden do veřejných kašen. Po čase byly na rozvodech zaznamenány usazeniny, což přimělo karlovarského lékaře Dr. Davida Bechera k provedení rozboru pramene, při kterém zjistil, že Zámecký pramen má stejné složení jako Vřídlo. (Rozbory Dr. Bechera byly první chemické analýzy pramenů, které po odborné stránce odpovídaly i dnešním měřítkům. Právě on také dokázal jednotné chemické složení karlovarských minerálních pramenů.)[1]

Roku 1797 byl pramen na naléhání pacientů poprvé zachycen. Tehdy vyvěral v úrovni o 14 metrů vyšší než Vřídlo.[2] V souvislosti s výbuchem Vřídla se 2. září 1809 vývěr Zámeckého pramene ztratil a znovu se objevil až o 14 let později 15. října 1823. V roce 1830 vznikla nad pramenem první kolonáda, která byla v letech 1910–1912 nahrazena novou secesní Zámeckou kolonádou. Do prostoru výše položené části objektu byl tehdy vyveden nový vývěr Zámeckého pramene s označením „horní“.

Začátkem 21. století došlo k přestavbě okolí Zámeckého pramene, secesní Zámecká kolonáda byla přebudována a vznikl lázeňský komplex Zámecké lázně. Při této přestavbě byl veřejnosti znepřístupněn skalní reliéf ze železitého pískovce, pověstný Duch pramenů od sochaře Wenzela Hejdy z Vídně.[2] Je k vidění pouze pro klienty Zámeckých lázní. Též stavbou uzavřený Zámecký pramen dolní musel být následně pro veřejnost přiveden do dostupného prostoru Tržní kolonády.[3]

ÚdajeEditovat

Jedná se o jeden pramen, který je sveden do dvou různých míst. Vzhledem k různým nadmořským výškám vývěrů a k fyzikálním zákonitostem mají oba prameny jinou teplotu i různý obsah CO2.[4]

V minulosti, a platí to i dnes, sloužil jako citlivý indikátor stavu zřídelní struktury.[2]

Pramen číslo 3. – Zámecký dolní[4][2]
Objeven: 1769
Prvně zachycen: 1797
Teplota: 55,6 °C
Vydatnost: 2,5 l/min
Obsah CO2: 600 mg/l
Místo vývěru: Tržní kolonáda
Přístupnost: volně přístupný

Pramen číslo 4. – Zámecký horní[4][2]
Objeven: 1769
Prvně zachycen: 1797
Teplota: 49,8 °C
Vydatnost: 1,5 l/min
Obsah CO2: 600 mg/l
Místo vývěru: Zámecká kolonáda
Přístupnost: volně přístupný

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. S. 24. 
  2. a b c d e NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 27–28. Dostupné online. (čeština)
  3. INFO@2MSTUDIO.CZ, 2M STUDIO s r o [www 2mstudio cz]; e-mail:; INFO@2MSTUDIO.CZ, Design: Petr Lněnička [www 2mstudio cz]; e-mail:; PODHORSKY@2MSTUDIO.CZ, Code: Lukáš Podhorský [www 2mstudio cz]; e-mail:. Zámecká kolonáda | Karlovy Vary – průvodce, hotely, lázně, wellness, webkamera .... www.karlovy-vary.cz [online]. [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c VARY, Infocentrum města Karlovy. Prameny. Karlovy Vary [online]. 2012-12-01 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. 
  • NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online. (čeština)

Externí odkazyEditovat