World Matchplay

každoroční šipkařský turnaj organizace PDC

World Matchplay, také známé jako Betfred World Matchplay,[1] je každoročně pořádaný profesionální šipkařský turnaj organizace Professional Darts Corporation. Dimitri Van den Bergh je aktuálním šampionem poté, co ovládl ročník 2020.[2]

World Matchplay
Winter Gardens v Blackpoolu, kde se turnaj konal do roku 2019
Podrobnosti turnaje
Pořadatel Anglie
Město Blackpool (1994–2019)
Milton Keynes (2020)
Hala Winter Gardens (1994–2019)
Marshall Arena (2020)
Datum konání Červenec
Konečné pořadí
Obhájce
Belgie Dimitri Van den Bergh
www.pdc.tv/betvictor-world-matchplay

HistorieEditovat

World Matchplay se hrálo každoročně od roku 1994 v Empress Ballroom ve Winter Gardens v Blackpoolu. Prvním vítězem se stal Larry Butler, který porazil Dennise Priestleyho 16–12. Turnaj byl označován jako 2. největší PDC soutěž po mistrovství světa, jelikož vstupenky byly vyprodány během tří dní.

Do roku 2012 musel být rozdíl na konci zápasu mezi hráči alespoň dva legy. Když byl například stav v prvním kole 9–9, museli hráči pokračovat až do okamžiku, kdy jeden vyhrál dva legy za sebou. Od roku 2013 došlo ke změně, pokud nestačilo ani 6 legů navíc k určení vítěze, následoval jeden rozhodující – v prvním kole tak následoval po stavu 12–12.[3]

Za svou 27letou existenci turnaj ovládlo 10 šipkařů: šestnáctkrát Phil Taylor, dvakrát Rod Harrington a Michael van Gerwen, jednou zvítězili Gary Anderson, Dimitri Van den Bergh, Larry Butler, Rob Cross, Peter Evison, Colin Lloyd a James Wade. Dennis Priestley byl třikrát po sobě druhý. Dimitri Van den Bergh se v roce 2020 stal prvním hráčem, který získal titul při své premiéře na turnaji.[2]

Od roku 2018 získává vítěz turnaje trofej Phila Taylora, pojmenovanou na počest šipkaře, který v tomto roce odešel do sportovního důchodu.[4]

V roce 2020 byl z důvodu pandemie covidu-19 turnaj pořádán v Marshall aréně v Milton Keynes bez diváků.[5]

Seznam finálových zápasůEditovat

Rok Vítěz (průměr ve finále) Skóre Finalista (průměr ve finále) Finanční odměna Sponzor
Celkem Vítěz Finalista
1994   Larry Butler (90.72) 16–12   Dennis Priestley (91.59) £42,800 £10,000 £6,000 Proton Cars
1995   Phil Taylor (90.72) 16–11   Dennis Priestley (87.63) Webster's Brewery
1996   Peter Evison (100.51) 16–14   Dennis Priestley (96.67) £46,000 £12,000 £7,000
1997   Phil Taylor (106.32) 16–11   Alan Warriner (98.42) £6,000
1998   Rod Harrington (95.03) 19–17   Ronnie Baxter (94.07) £58,000 £14,000 £7,000 PDC
1999   Rod Harrington (85.95) 19–17   Peter Manley (86.91)
2000   Phil Taylor (100.32) 18–12   Alan Warriner (97.14) Stan James
2001   Phil Taylor (99.57) 18–10   Richie Burnett (90.99) £65,000
2002   Phil Taylor (98.76) 18–16   John Part (94.14) £75,500 £15,000 £7,500
2003   Phil Taylor (94.38) 18–12   Wayne Mardle (97.44) £80,000 £8,000
2004   Phil Taylor (100.20) 18–8   Mark Dudbridge (89.24) £100,000 £20,000 £10,000
2005   Colin Lloyd (97.89) 18–12   John Part (94.53) £120,000 £25,000 £12,500
2006   Phil Taylor (100.08) 18–11   James Wade (90.01) £150,000 £30,000 £15,000
2007   James Wade (96.83) 18–7   Terry Jenkins (91.62) £200,000 £50,000 £20,000
2008   Phil Taylor (109.47) 18–9   James Wade (102.58) £300,000 £60,000 £30,000
2009   Phil Taylor (106.05) 18–4   Terry Jenkins (92.32) £400,000 £100,000 £50,000
2010   Phil Taylor (105.16) 18–12   Raymond van Barneveld (100.11)
2011   Phil Taylor (103.84) 18–8   James Wade (98.84) Sky Bet
2012   Phil Taylor (98.97) 18–15   James Wade (95.92) Betfair
2013   Phil Taylor (111.23) 18–13   Adrian Lewis (105.92) BetVictor
2014   Phil Taylor (107.19) 18–9   Michael van Gerwen (101.49) £450,000
2015   Michael van Gerwen (99.91) 18–12   James Wade (90.37)
2016   Michael van Gerwen (103.93) 18–10   Phil Taylor (101.13)
2017   Phil Taylor (104.24) 18–8   Peter Wright (99.74) £500,000 £115,000 £55,000
2018   Gary Anderson (101.12) 21–19   Mensur Suljović (104.43)
2019   Rob Cross (95.16) 18–13   Michael Smith (95.91) £700,000 £150,000 £70,000 Betfred
2020   Dimitri Van den Bergh (98.31) 18–10   Gary Anderson (92.81)

Rekordy a statistikyEditovat

Aktuální k 27. červenci 2020

Počet účastí ve fináleEditovat

Pořadí Hráč Země Vítězství Finalista Finále celkem
1 Phil Taylor Anglie  Anglie 16 1 17
2 Michael van Gerwen Nizozemsko  Nizozemsko 2 1 3
3 Rod Harrington Anglie  Anglie 2 0 2
4 James Wade Anglie  Anglie 1 5 6
5 Gary Anderson Skotsko  Skotsko 1 1 2
6 Dimitri Van den Bergh Belgie  Belgie 1 0 1
Larry Butler USA  USA 1 0 1
Rob Cross Anglie  Anglie 1 0 1
Peter Evison Anglie  Anglie 1 0 1
Colin Lloyd Anglie  Anglie 1 0 1
11 Dennis Priestley Anglie  Anglie 0 3 3
12 Terry Jenkins Anglie  Anglie 0 2 2
John Part Kanada  Kanada 0 2 2
Alan Warriner Anglie  Anglie 0 2 2
15 Raymond van Barneveld Nizozemsko  Nizozemsko 0 1 1
Ronnie Baxter Anglie  Anglie 0 1 1
Richie Burnett Wales  Wales 0 1 1
Mark Dudbridge Anglie  Anglie 0 1 1
Adrian Lewis Anglie  Anglie 0 1 1
Peter Manley Anglie  Anglie 0 1 1
Wayne Mardle Anglie  Anglie 0 1 1
Michael Smith Anglie  Anglie 0 1 1
Mensur Suljović Rakousko  Rakousko 0 1 1
Peter Wright Skotsko  Skotsko 0 1 1
  • Aktivní hráči jsou vyznačení tučně
  • V případě identických výsledků jsou hráči řazeni abecedně

Vítězové podle zemíEditovat

Země Hráči Celkem První titul Poslední titul
Anglie  Anglie 6 22 1995 2019
Nizozemsko  Nizozemsko 1 2 2015 2016
USA  USA 1 1 1994 1994
Skotsko  Skotsko 1 1 2018 2018
Belgie  Belgie 1 1 2020 2020

Zakončení devíti šipkamiEditovat

Nejkratší možné zakončení se podařilo na turnaji sedmkrát, poprvé v roce 2020.

Hráč Rok (+ kolo) Způsob Soupeř Výsledek
  Phil Taylor 2002, čtvrtfinále 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12   Chris Mason Vítězství
  Raymond van Barneveld 2010, 1. kolo 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12   Denis Ovens Vítězství
  John Part 2011, 1. kolo 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12   Mark Webster Prohra
  Michael van Gerwen 2012, osmifinále 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12   Steve Beaton Vítězství
  Wes Newton 2012, osmifinále 3 x T20; 2 x T20, T19; 2 x T20, D12   Justin Pipe Prohra
  Phil Taylor 2014, osmifinále 3 x T20; 2 x T20, T19; 2 x T20, D12   Michael Smith Vítězství
  Gary Anderson 2018, čtvrtfinále 3 x T20; 3 x T20; T20, T19, D12   Joe Cullen Vítězství

FormátEditovat

Od počátku se turnaj hraje pouze na legy. Počet legů na vítězství se v průběhu let měnil. V historii turnaje musel vítěz vždy zápas vyhrát alespoň o dva legy, do roku 2012 neplatilo v počtu legů navíc žádné omezení.

1994Editovat

  • První kolo: 8 vítězných legů
  • Osmifinále: 8 vítězných legů
  • Čtvrtfinále: 11 vítězných legů
  • Semifinále: 11 vítězných legů
  • Finále: 16 vítězných legů

1995–1996Editovat

  • První kolo: 8 vítězných legů
  • Osmifinále: 8 vítězných legů
  • Čtvrtfinále: 11 vítězných legů
  • Semifinále: 13 vítězných legů
  • Finále: 16 vítězných legů

1997Editovat

  • Předkolo: 6 vítězných legů, za stavu 5–5 následuje rozhodující leg
  • První kolo: 8 vítězných legů
  • Osmifinále: 8 vítězných legů
  • Čtvrtfinále: 11 vítězných legů
  • Semifinále: 13 vítězných legů
  • Finále: 16 vítězných legů

1998Editovat

  • První kolo: 8 vítězných legů
  • Osmifinále: 8 vítězných legů
  • Čtvrtfinále: 13 vítězných legů
  • Semifinále: 13 vítězných legů
  • Finále: 18 vítězných legů

1999–2012Editovat

  • První kolo: 10 vítězných legů
  • Osmifinále: 13 vítězných legů
  • Čtvrtfinále: 16 vítězných legů
  • Semifinále: 17 vítězných legů
  • Finále: 18 vítězných legů

2013–2015Editovat

  • První kolo: 10 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 12–12 následuje rozhodující leg)
  • Osmifinále: 13 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 15–15 následuje rozhodující leg)
  • Čtvrtfinále: 16 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 18–18 následuje rozhodující leg)
  • Semifinále: 17 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 19–19 následuje rozhodující leg)
  • Finále: 18 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 20–20 následuje rozhodující leg)

2016–současnostEditovat

  • První kolo: 10 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 12–12 následuje rozhodující leg)
  • Osmifinále: 11 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 13–13 následuje rozhodující leg)
  • Čtvrtfinále: 16 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 18–18 následuje rozhodující leg)
  • Semifinále: 17 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 19–19 následuje rozhodující leg)
  • Finále: 18 vítězných legů (zápas musí být vyhrán o dva čisté legy, za stavu 20–20 následuje rozhodující leg)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Matchplay (darts) na anglické Wikipedii.

  1. BetVictor to Sponsor World Matchplay [online]. PDC [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b WAGNER, Richard. Debutant šampionem! Van den Bergh dopsal pohádku, Andersona smetl [online]. TN.cz, 2020-07-26 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  3. Betvictor World Matchplay Rule Change [online]. PDC [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Taylor Receives World Matchplay Honour [online]. PDC [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. PHILLIPS, Josh. Betfred World Matchplay to take place behind closed doors [online]. PDC, 2020-07-01 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat