Otevřít hlavní menu

William John Thoms (16. prosince 180315. srpna 1885) byl britský spisovatel a starožitník. Proslavil se tím, že vymyslel a v roce 1846 pod pseudonymem Ambrose Merton jako první použil slovo folklór (v originále folk-lore).

William Thoms
William thoms.jpg
Rodné jméno William John Thoms
Narození 16. listopadu 1803
Londýn
Úmrtí 15. srpna 1885 (ve věku 81 let)
Londýn
Místo pohřbení Brompton Cemetery
Ocenění Fellow of the Society of Antiquaries
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

William Thoms se narodil 16. prosince 1803 ve Westmistru v Anglii do rodiny úředníka na ministerstvu financí. William Thoms začal pracovat také jako úředník, a to v nemocnici v Chelsea. Tento post zastával do roku 1845, kdy byl jmenován úředníkem v ve Sněmovně lordů. V roce 1863 zde byl jmenován knihovníkem. V roce 1882 rezignoval na práci ve Sněmovně lordů kvůli vysokému věku.

Thoms byl především starožitník. V roce 1838 se stal členem Society of Antiquaries (Společnost Starožitníků).

Od roku 1846 často publikoval pod pseudonymem Ambrose Merton. Možná s ohledem na svoji pozici ve Sněmovně lordů.

Působil v britském literárním časopise The Athenaeum. 22. srpna 1846 zde prvně publikoval článek s názvem „Folk-Lore“. Bylo to první užití tohoto slova v tisku. V té době se v Anglii používali termíny „Popular Antiquities“ (starožitnosti lidu) nebo „Popular Literature“ (lidová literatura). Thoms tvrdil, že spíše než o literaturu jde o tradici (anglicky „lore“). Z toho tedy slovo „folk-lore“ (česky folklór), tedy tradice lidu. Vyzval čtenáře, aby posílali dopisy s tematikou folkloru. Sloupky s názvem „Folk-Lore“ vycházely v The Athenaeum od srpna 1846 do prosince 1849. Tuto rubriku redigoval pod svým pseudonymem Ambrose Merton. Až teprve 26. října 1872 přiznal, že za pseudonymem se skrývá on.

V roce 1849 založil časopis Notes and Queries. Šlo o týdenní periodikum, které poskytovalo prostor pro akademickou korespondenci a diskuze. Pod vedením Thomse se tento časopis věnoval tematice folklóru, ale zpočátku zde tento výraz nebyl používán. Až 2. února 1850 bylo publikována výzva, aby čtenáři přispěli k tématu folk-lore. Od tohoto data byla i v Notes and Queries rubrika „Folk-Lore“, která zde přetrvala i po Thomsově rezignaci v roce 1872 a to pod vedením Johna Dorana.

Thoms definoval pojem folklor výčtem jeho forem: „The manners, customs, observances, superstitions, ballads, proverbs, etc., of olden time“ („Způsob života, obyčeje, dodržované rituály, pověry, balady, přísloví, atd., starších časů“). Koncept fokloru se vyvíjel již od 18. století v Německu, Thoms pouze vymyslel anglický termín, který odpovídal německému „Volkskunde“ [1], který používali například bratři Grimmové.

V roce 1876 publikoval Eliza Gutch v Notes and Queries příspěvek, který vybízel k založení „Folk-Lore Society“. Společnost byla o dva roky později založena. William Thoms připravil předmluvu pro první vydání časopisu této společnosti The Folk-Lore Record. Působil jako čelný představitel od roku 1878 do své smrti v roce 1885.

Zemřel 15. srpna 1885. Je pohřben v Londýně na Brompton Cementery. V roce 1828 se oženil s Laurou Sale, měli devět dětí.[2][3][4]

DíloEditovat

V roce 1828, publikoval svou první knihu Early Prose Romaces s podporou Francise Douce. Největší vliv na jeho myšlení a dílo měla Deutsche Mythologie Jacoba Grimma, dále práce Johna Branda Popular Antiquities (celým názvem Observations on the popular antiquities of Great Britain: Including the Whole of Mr. Bourne's Antiquitates Vulgares). Také byl ovlivněn články Francise Palgravea a Waltera Scotta.

V 70. letech 19. století se věnoval výzkumu dlouhověkosti[5]. Publikoval o tom knihu Human Longevity: Its Facts and Fictions (1873).

výběr[6]
  • Early Prose Romances, 1828
  • The Book of the Court, 1838
  • Anecdotes and Traditions illustrative of Early English History and Literature from Manuscript Sources, Camden Society 1839.
  • Stow's Survey of London, 1842 ed.
  • The History of Reynard the Fox, 1844,
  • Gammer Gurton's Famous Histories of Sir Guy of Warwick, Sir Bevis of Hampton, Tom Hickathrift, Friar Bacon, Robin Hood, and the King and the Cobbler
  • Gammer Gurton's Pleasant Stories of Patient Grissel, the Princess Rosetta, and Robin Goodfellow, and ballads of the Beggar's Daughter, the Babes in the Wood, and Fair Rosamond
  • The Longevity of Man. Its Facts and Its Fictions. With a prefatory letter to Prof. Owen, C.B., F.R.S. on the limits and frequency of exceptional cases, London: F. Norgate, 1879.

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Bauman, R. (1992). Folklore. In Bauman, R. (Ed.), Folklore, cultural performances and popular Entertainments. A Communications-Centered Handbook (s. 29-40). Ney York: Oxford University Press
  2. Emrich, D. (1946). „Folk-Lore“: William John Thoms. California Foklore Quarterly 5 (4). s. 355-374.
  3. OUPblog [online]. OUPblog, 2008-07-09 [cit. 2016-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DUNDES, Alan. International Folkloristics: Classic Contributions by the Founders of Folklore. [s.l.]: Rowman & Littlefield 276 s. Dostupné online. ISBN 9780847695157. (anglicky) 
  5. MAIER, Heiner; GAMPE, Jutta; JEUNE, Bernard. Supercentenarians. [s.l.]: Springer Science & Business Media 331 s. Dostupné online. ISBN 9783642115202. (anglicky) 
  6. William Thoms. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 723686110.