Wikipedistka:Halfirien/Pískoviště 2
Majetkové poměry před rokem 1989 editovat
Zámek Rožmitál byl v roce 1948 znárodněn původnímu majiteli, kterým bylo Arcibiskupství pražské. Poté byly prostory zámku přestavěny na byty pro zaměstnance lesního podniku. Zámek byl takto využíván bez větší údržby až do poloviny 70. let. V roce 1972 zanedbaný stav zámku začal řešit MěNV, který ho nechal převést do majetku města a vystěhoval obyvatele bytů na sídliště. Po roce 1975 začala rekonstrukce zámku, která pokračovala až do roku 1989. Po revoluci financování oprav ustalo. Více na stránce: Zámek Rožmitál pod Třemšínem
Z kroniky města Rožmitála editovat
.JPG)
Převzetí zámku (1990) editovat
Z jednání rady MěNV dne 22. února 1990: Rada vzala na vědémí: a) Informaci arcibiskupství pražského o jeho nezájmu převzít zámek Rožmitál p. Tř.[1]
Dopis UNESCU (1990) editovat
Zaslání dopisu mezinárodní organizaci UNESCO ohledně využití rožmitálského zámku. Provede Jindřich Hásek, ředitel Měst KS.[2]
Převod majetku – Panský dům (1998) editovat
V centru Rožmitála p. Tř. již dlouhou dobu chybí společenské centrum odpovídající svou velikostí a svými možnostmi počtu zdejších obyvatel. V obecním majetku žádný vhodný dům v minulosti nebyl. Po roce 1989, v období velkých majetkových transakcí, požádalo město stát, aby nebyů dán do dražby objekt č.p. 22 – Panský dům. Následovala složitá jednání, při nichž se podařilo žádost prosadit. Převod na město byl ministerstvem schválen v roce 1992. Jednalo se o výjimku, která byla provedena v rámci malé privatizace. Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci tehdy uznalo argument, že se jedná o městské kino-kulturní sál, a že jeho prodej v malé privatizaci by vedl s největší pravděpodobností k likvidaci tohoto zařízení. Majetkový převod se tedy uskutečnil mezi státním podnikem RaJ a městem Rožmitál p. Tř. Ovšem se závazkem, že případný restituční nárok církve bude vypořádán. Původním vlastníkem je totiž Arcibiskupství pražské. Poslední nájemci Panského domu za éry RaJ Příbram dokončili dílo zkázy objektu do té míry, že hotel již nebylo možno dále provozovat. Restaurace na tom nebyla lépe. Město muselo pomoci s jejím zprovozněním. Vyplatilo se. Dlouhodobé uzavření Slavie i Panského domu by bylo pro městské centrum špatnou vizitkou. Následovat by mělo zprovoznění budovy hotelu a její celková modernizace. To si vyžádá velkou investici. Město nemá důvod k kroku, protože nebude vlastníkem ani provozovatelem.[3]
Zámek (1998) editovat
Nedořešený majetkoprávní vztah existuje také v objektu zámku. Péče o takový objekt je drahou záležitostí a rozpočet města na ni zdaleka nestačí. Město zámek nevlastnilo ani v minulosti, vždy to byla záležitost bohatší společnosti. Už dlouhou dobu se hledal vhodný způsob využití. Nebyl nalezen ani do roku 1989 v období prvních etap rekonstrukce, ani v době právě minulé. Proběhla mnohá jednání, ale solidní nabídka k dispozici stále nebyla. Při jednání s Arcibiskupstvím pražským o způsobu majetkoprávního uspořádání Panského domu se majetkoprávní uspořádání zámku ukázalo jako podstatná související záležitost. Poté co Arcibiskupství pražské projevilo zájem o hotelovou část Panského domu, vyslovilo město názor, že pokud by k jejímu darování mělo dojít, měl by být současně darován i zámek. To proto, že z obecního rozpočtu by bylo sejmuto trvalé břemeno, které nadále odčerpává peníze z oblastí, kde jsou pro město mnohem potřebnější. Na rekonstrukci je odhadem potřeba cca 150–200 mil. Kč. Jestliže máme příspěvek státu i s naším podílem zhruba ve výši 4 a 5 mil. Kč za rok, je na první pohled vidět, že konec je v nedohlednu. V současné době má Arcibiskupství pražské investora. Jedná se o občana USA, který se svou společností poskytuje od roku 1990 právní služby v Bratislavě. Spolupodílí se na rekonstrukci některých pražských objektů. Rožmitálský zámek si hodlá dlouhodobě pronajmout. O svých plánech informoval zastupitelstvo na pracovní schůzce v zasedací místnosti radnice. Rekonstrukce by jeho působením měla dostat potřebné finanční zajištění. Je předpoklad, že své kroky bude s městem konzultovat a je možno jednat i o způsobu využití objektu. Svůj záměr ovšem hodlá realizovat pouze za předpokladu, že objekt bude patřit Arcibiskupství pražskému. Zastupitelé souhlasí s přípravou potřebných dokumentů.[4]
Rozhodnutí o darování zámku editovat
Zastupitelstvo města Rožmitál p. Tř. rozhodlo o darování zámku Arcibiskupství pražskému na zasedání zastupitelstva dne 23. 3. 1998.[3]
Složení zastupitelstva zvoleného v komunálních volbách 1994:
ČSSD: František Leiteman, Josefa Čejková, Jiří Voříšek, Jaroslav Zajíček, Jiří Matějka
KSČM: Jaroslav Friedrich, Josef Vondrášek, Pavel Hubý, Slanislav Kropáč, Bohumil Sak, Jaroslav Kala
ODS+KDU-ČSL: František Liška, František Čejka, Rudolf Mareš, Vladimír Šanda, Hubert Hoyer, Marie Šnajdrová, Jiří Drechsler, Josef Králíček, Josef Štěrba, Josef Berka
Darovací smlouva editovat
žMěsto Rožmitál p. Tř. darovalo zámek Rožmitál a přilehlé pozemky Arcibiskupství praskému darovací smlouvou, která byla podepsána dne 16. 6. 1998 v Praze. Hodnota zámku a parcel ve smlouvě činila 10 milionů korun. Smlouvu podepsal starosta Rožmitálu František Liška a generální vikář Jaroslav Škarvada.
Reference editovat
V roce 1995 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) pro Evropskou oblast pokyny pro regulaci hluku v obcích. Následně vydala další verze těchto pokynů, přičemž nejnovější verze byla rozšířena v roce 2018. Pokyny poskytují nejaktuálnější důkazy z výzkumu provedeného v Evropě a dalších částech světa o expozici hluku v mimopracovním prostředí a jeho vztahu k výsledkům v oblasti fyzického a duševního zdraví. Pokyny poskytují doporučení pro mezní hodnoty a preventivní opatření týkající se různých zdrojů hluku (silniční doprava, železnice, letadla, větrné turbíny) pro průměrné denní a noční hladiny.