Wikipedista:Zdekos/Hřiště

Hřiště

Pokusný text

odkaz

Tabulka

eeeeeeeee
sssss ř
ddddd tt
rrrrrrrrr hh
yyyyy kk

ObsahEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Adam, Hoka.

Externí odkazyEditovat

  • Statistický úřad
Podrobnější informace naleznete v článku Girls und Panzer.
  1. Datalot Justice CZ
Podrobnější informace naleznete v článku Praha hlavní nádraží.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech Republic na anglické Wikipedii.

Pořadové číslo dne v týdnuEditovat

Mezinárodní norma ISO 8601 sice definuje, že prvním dnem v cyklicky se opakujícím sedmidenním týdnu je pondělí, toto pravidlo však není celosvětově platné. Ilustrují to následující obrázky dvou různých listů kalendáře pro duben 2018. Je z nich patrné, že zatímco v ČR (i ve většině ostatních evropských zemí) je prvním dnem v týdnu pondělí a sedmým dnem neděle, podle kalendářů běžných v jiných zemích, včetně USA (na obr. vpravo), je neděle dnem prvním a sobota dnem sedmým.

O B R Á Z E K

Důvody k této neshodě je třeba hledat v období vlády římského císaře Konstantina Velikého, který je tradičně, byť mylně, pokládán za prvního křesťanského císaře. Ve skutečnosti byl tento panovník po celý svůj život vyznavačem slunečního boha Sola (významově totožného s bohy Heliem Apollonem a Mitrou). V roce 321 ustanovil k poctě tohoto boha zvaného Sol invictus (neporazitelné Slunce) svátečním dnem v týdnu Dies solis, tedy den Slunce - Sun day, Son tag = neděli. Křesťané tento pohanský "den sváteční" tehdy přijali za svůj a synkreticky ho identifikovali se sedmým dnem Božího odpočinku po stvoření světa  (Genesis 2.2), který je v desateru Božích přikázání hebrejsky nazýván  שַׁבָּת‎ Sabbath - židovský šabat

Příkaz slavení tohoto sedmého dne - jako svátku věnovaného modlitbě - je obsahem původně čtvrtého ze zmíněného desatera Božích přikázání. V latinském vydání Bible po vypuštění druhého přikázání (Neuděláš si jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi), které se katolická církev rozhodla nedodržovat, se zmíněné čtvrté přikázání dostalo na třetí místo. Jeho znění bylo upraveno z povinnosti světit sedmý den odpočinku (sabbath) na povinnost světit přesněji nespecifikovaný „den sváteční“.

Ačkoliv se různě modifikované slovo sabbath udrželo v mnoha jazycích (rusky субботa - subbota, česky sobota), významu „den sváteční“, který je třeba světit, v křesťanském kontextu Nového zákona postupně nabylo velikonoční zmrtvýchvstání Ježíše. Projevilo se to např. v ruském názvu sedmého dne v týdnu (naší neděle) воскресeнье - voskresenie, což znamená vzkříšení. V tomto smyslu je takto definovaný svátek nyní slaven ve většině křesťanských církví - bez ohledu na to, zda je v kalendáři dané země tento den zařazen v týdnu jako první nebo poslední.

V evropské verzi kalendáře, pro kterou je používán anglický termín „Monday first“ (pondělí první), došlo k posunu starozákonního svátečního dne Sabbath ze sedmého místa týdne na šesté. Ve verzi „Sunday first“ (neděle první) si tento svátek své symbolické sedmé místo sice udržel, avšak nezachoval si své původní jméno. Současný anglický název Saturday je odvozen z latinského Saturni diēs, což je den boha Saturna, asociovaného se sedmou planetou.

Třebaže podle doporučení zmíněné normy ISO 8601 by měla být preferována verze „Monday first“, je např. v celosvětově rozšířeném software Microsoft pro standardní číslování dnů v týdnu užívána verze „Sunday first“. Bez patřičné lokalizace programových prostředků to v některých případech může ovlivnit jednoznačnost či platnost výsledků výpočtů, prováděných na platformě programů Microsoft Excel, Access apod. Problémy může činit i nejednotnost v jízdních a letových řádech, kde jsou dny běžně uváděny pořadovým číslem v týdnu.