Wikipedista:Vlastimil Kraus/Pískoviště

Nový Dvůr je osada s hospodářským dvorem v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Žihle, 2,5 km severozápadně od Žihle. Příslušné katastrální území zaujímá rozlohu 1453,28 ha a PSČ všech zdejších adres je 331 65. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.[1]

Historie editovat

První písemná zmínka o Novém Dvoře je z roku 1595, kdy ve výčtu vsí panství Rabštejn je uveden i dvůr Nový nedávno postavený.[2] Mezi Novým Dvorem a Hlubokou stávala kdysi ves Ladotice (jindy zvaná též Mladotičky). Ta byla během válečných tažení vypálena a zanikla. Jelikož zde zůstala neobdělávaná pole, rozhodla se zřejmě rabštejnská vrchnost založit o něco severněji Nový Dvůr.

Roku 1748 získal panství Rabštejn rod hrabat Lažanských z Bukové. Těm patřilo od roku 1639 i panství Manětín a roku 1766 zakoupili i panství Chyše. Po smrti hraběte Prokopa I. Lažanského roku 1804 došlo k rozdělení rodového majetku mezi jeho dva syny. Jan Lažanský dostal panství Manětín a větší část panství Rabštejn. Prokop II. Lažanský dostal panství Chyše a menší část panství Rabštejn. Nový Dvůr se od té doby stal součástí panství Chyše, které spadalo do Loketského kraje. Posledním šlechtickým majitelem Nového Dvora byl hrabě Prokop IV. Lažanský ze zámku v Chyši. Tomu byl v roce 1945 všechen majetek zestátněn na základě Benešových dekretů a on s celou rodinou odešel do zahraničí.

Během  2.světové války pracovali na Novém Dvoře nuceně francouzští váleční zajatci, Poláci i příslušníci jiných národností. Ti obývali i místní lovecký zámeček, který na samém konci války vyhořel a jeho ruiny zde stojí dodnes.

Po válce na Novém Dvoře hospodařil státní statek. Po roce 1989 získala samotný hospodářský objekt Nového Dvora v restituci jako náhradní majetek rodina Jaroslava Webera, která zde dnes zemědělsky hospodaří.

Přírodní poměry editovat

Rozsáhlé katastrální území Nového Dvora u Žihle sousedí s katastrálními územími Balková a Tis u Blatna na severu, Blatno na severovýchodě, Pastuchovice a Žihle na východě, Hluboká na jihu, Rabštejn nad Střelou a Jablonná na západě. Katastrální území je lesnaté a proto je hojně využíváno k rekreaci.

Nový Dvůr leží v nadmořské výšce 570–580 metrů. Nejvyšším bodem je Kočičí vrch (606 metrů) při severní hranici katastrálního území. Nejnižší místo se nachází v údolí řeky Střely ve výšce 425 metrů.

K Novému Dvoru patří i lokality v lesích Poustky a Sklárna, kde byla ve druhé polovině 20. století postavena řada rekreačních chat. Byly zde postaveny i dvě školy v přírodě pro děti z Mostecka a Prahy, které jsou v provozu dodnes. V lesích severně od Nového Dvora se nacházejí žulové kameny, z nichž některé jsou typu viklan. Nejznámější je Skalní město poblíž cesty na Sklárnu a velké žulové balvany Bába a Dědek poblíž Žihle.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 143 165 108 113 139 116 138 29 47 34 48 67 24 28
Domy 17 18 17 18 18 19 16 14 8 13 14 20 19 12

Po druhé světové válce byli místní Němci odsunuti a počet obyvatel Nového Dvora tak výrazně klesl.

Galerie - Kalec editovat

Galerie - Rabštejn editovat

Galerie - Hluboká editovat


Galerie - Nový Dvůr editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Plzeň-sever. Dostupné online. 
  2. KOČKA, Václav. Dějiny politického okresu kralovického. 2. vyd.. vyd. Rakovník: AGROSCIENCE s.r.o., 2010. 736 s. ISBN 978-80-85081-329. 
  3. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené sldb není určen žádný text

Chybná citace: Na <ref> se jménem „mapa“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „geoportal“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „lexikon“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.f

Literatura editovat

Bukačová, Irena; Horyna, Mojmír. Kalec, Hospodářský dvůr bývalého plaského kláštera, Stavebně-historický průzkum.