Wikipedista:Tompok76/Pískoviště

Moderní Olympijský maraton

Fotografie Burtona Holmese s popisem: "1896: Tři alleté trénují na Olympijský maraton v Athénách"

Když v roce 1896 začaly Olympijské hry, iniciátoři a organizátoři hledali způsob, jak hry učinit populární a vybavili si slávu antického Řecka. Nápad pro maraton vzešel od Michela Bréala, který ho chtěl zařadit na první Letní olympijské hry v roce 1896 v Athénách. Tato myšlenka byla silně podporována Pierrem Coubertinem, zakladatelem moderních Olympijských her (viz také Antické olympijské hry), stejně jako samotnými řeky. Vítěz prvního Olympijského maratonu pořádaného 10 dubna 1896 (jednalo se pouze o závod mužů) byl Spyridon Louis, řecký nosič vody, jež dosáhl času 2 hodiny, 58 minut a 50 vteřin. Maraton pořádaný na Letních olympijských hrách v roce 2004 se běžel na původní trati z Maratónu do Athén, se zakončením na Panathénském stadionu, dějišti Olympijských her v roce 1896. Jeho vítězem byl ital Stefano Baldini s časem 2 hodiny, 10 minut a 55 vteřin a vytvořil tak rekord této trati do roku 2014. Tento rekord byl pokořen v rámci neolympijského Maratonu Felixem Kandiem časem 2 hodiny, 10 minut a 37 vteřin.

Ženský maraton se poprvé běžel v roce 1984 na Letních olympijských hrách v Los Angeles. Zvítězila Joana Benoitová z USA s časem 2 hodiny, 24 minut a 52 vteřin.

Stalo se tradicí, že mužský Olympijský maraton je poslední událostí atletického rozvrhu a běží se poslední den Olympijských her. V poslední době jsou za maraton udělovány medaile během závěrečného ceremoniálu (včetně roku 2012 a 2016). Po mnoho let maratonský běh končil uvnitř olympijského stadionu; nicméně na Letních olympijských hrách v roce 2012 startoval a končil na ulici The Mall v Londýně, a na Letních olympijských hrách v roce 2016 na Sambódromo, místě pro pozorování karnevalů.

Kathrine Switzer

Účast žen

Po dlouho dobu po té, co byl Olympijský maraton součástí Olympijských her, neexistovaly ženské závody na dlouhou trať. I když několik žen běhalo maratonskou vzdálenost, tak nebyly zařazeny do oficiálních výsledků. Marie-Louise Ledru byla první žena, která oficiálně absolvovala maraton, v roce 1918 dosáhla na čas 5 hodin a 40 minut a umístila se na 38 místě. Miroslava Bínová v Úpicích září roku 1952 dokončila maratonskou vzdálenost v čase 4:35:00 v rámci rabořického závodu. Arlen Pieperová byla první ženou, která oficiálně dokončila maraton v USA, když tuto trať zaběhla na Pikes Peak Maratonu v Manitou Springs v Coloradu v roce 1959. Kathrine Switzer byla první ženou, která běžela Bostonský maraton se závodním číslem. I když když prošla vstupním procesem, po odhalení chyby byla obviněna za hrubé porušení praivdel a byla stíhána. Roberta Louise "Bobbi" Gibb jako první v roce 1966 uběhla celý Bostonský maraton, a později byla prohlášena organizátory za vítěze v ženské kategorii v tomto roce, stejně jak v roce 1976 a 1968.

Externí odkazy

Vizualizace maratonské trati na Letních olympijských hrách 2016 v Riu.