Wikipedista:Týna Němcová/Kut (rituál)
Kut (v korejském originále 굿, přepisováno také jako gut nebo goot) jsou obřady prováděné korejskými šamany, zahrnující obětiny nabízené bohům, duchům a předkům.[1] Jsou pro ně charakteristické rytmické pohyby, písně a modlitby.[2] Tyto rituály mají přispět ke tvorbě blahobytu, prohlubující vztahy mezi duchy a lidmi.[1] Mezi hlavní kategorie obřadů se řadí närim-kut, todang-kut a ssitgim-kut.
Prostřednictvím hudby a tance šamani žádají bohy, aby zasáhli do osudů lidí. Při obřadu obvykle nosí pestrobarevný kostým a ke komunikaci s duchy využívají transu, který si přivodí šamanskými písněmi (tzv. muga).[3] Během obřadu šaman několikrát změní svůj kostým. Rituály se skládají z několika fází nazývané kori.[4]
Na ostrově Čedžu zahrnuje rituál kut také recitaci mýtů o vzývání božstev známé jako pon-pchuri. Podobnosti najdeme také v pevninském šamanismu.
Význam očisty editovat
Očista hraje při výkonu rituálu podstatnou roli. Je klíčová pro navázání účinné komunikace mezi živými lidmi a zesnulými předky. Z toho důvodu je potřeba, aby každý, který se chce rituálu účastnit, byl ve stavu čistého tělo i mysli. Ona očista se pak promítá hned do několika částí rituálu. Před zahájením jakéhokoliv rituálu kut musí být oltář očištěn ohněm a vodou, čímž je naplněna první kori. Bílá barva je vnímána jako symbol čistoty, proto právě tato barva má svůj důležitý úděl v průběhu pořádání rituálů. Očisty těla je možné dosáhnout prostřednictvím pálení bílého papíru. Jednotlivá specifika rituálů ovšem záleží na samotném šamanovi.[5][6]
Typologie kut rituálů editovat
Hlavní typy editovat
Närim-kut (내림굿) editovat
Tento kut je iniciační rituál. V rámci šamanismu existuje více možných způsobů, jak se stát šamanem. U tohoto obřadu se šamanem stane osoba, která je posednuta duchy. Tento obřad je možné provést výhradně prostřednictvím jiného korejského šamana a nelze jej proto provádět samostatně. Närim-kut je reakcí na sinbyeong, což je posednutí bohem, kterým prochází vybraný šaman.[7]
Todang-kut (도당굿) editovat
Tento rituál je běžný ve středních provinciích v Jižní Koreji. Jeho údělem je dosáhnout blahobytu a prosperity konkrétní vesnice či osady. Obvykle je konán jednou ročně, popřípadě jednou za několik let. Koná se vždy buď kolem Nového roku nebo na jaře či na podzim. Tento rituál většinou vykonávají šamanky (také známé jako mudang).
Ssitgim-kut (씻김굿) editovat
Ssitgim-kut je obřad, který se využívá k očištění duše zesnulého člověka. Již od starověku panuje v Koreji přesvědčení, že po smrti člověka nemůže jeho tělo vstoupit do světa mrtvých kvůli nečistotě jejich duše. Tento obřad má zajistit zbavení se této nečistoty. Objevuje se především v provinciích na jihozápadě Jižní Koreje.
Čäsu-kut (재수굿) editovat
Čäsu-gut je tvořen z dvanácti segmentů, které na sebe postupně navazují. Obřad provádí šamanka, která v jeho průběhu několikrát mění svůj kostým. Klíčové pro tento rituál jsou právě ony kostýmy, které jsou z většiny mužské. Obřad je nejvíce interaktivní a dynamický, když je šamanka posednuta pjŏlsangem (označení pro ducha z jiného světa) a chamtivým tägamem (dozorcem). Při této části musí šamanka nosit onen zmíněný pánský kostým. Toto křížové oblékání slouží několika účelům. Za prvé, protože šamanka je často posednuta mužskými i ženskými duchy a může se tak stát vyobrazením opačného pohlaví, je rozumné, aby používala oděv obou pohlaví. Ale v kontextu, ve kterém jsou ženy veřejně ponižovány, kde je jejich symbolická hodnota snížena silnou konfuciánskou ideologií, se křížové převlékání šamanky stává komplexním a multifunkčním.[8]
V sémiotických termínech je kostým ikonou osoby nebo ducha, kterého představuje. Šamanka v kostýmu přebírá roli této ikony, čímž se stává ženou představující muže. Muže vyobrazuje až v 75 % případů. V kontextu kut je šamanka bytostí, která tím, že znázorňuje muže, má nejen přístup k mužské autoritě v konfuciánském slova smyslu, ale poskytuje ženskému publiku příležitost interagovat s touto autoritou způsoby, které by byly ve veřejném kontextu nemyslitelné. Její výkon je často parodií na postavy mužské autority, často dělá nekorektní vtipy a sprosté komentáře a hádá se s publikem.[9]
Čchǒndodže'eui (천도제의) editovat
Jedná se o typ rituálu kut, který je pro lidi, kteří zemřeli v důsledku nespravedlnosti. Obřad se provádí ve velké míře.
1. Kut, který zachraňuje duše lidí, kteří spadli do vody, utěšuje je a uvolňuje jejich zášť. Příkladem mohou obřady jako mul-kut, sumang-kut, hon-kut a neokgundžigi-kut;
2. Kut, který se modlí, aby osoba šla po smrti na dobré místo. Příkladem je činogi-kut, ogu-kut, mangmuki-kut, ssitgim-kut, dari-kut atd.
Regionální typy editovat
Tradiční obřady, které jsou spojeny buď s konkrétní událostí jako je např. smrt, nebo s událostmi lunárního kalendáře, nikoliv všakgregoriánského kalendáře.
| název | Účely | Kraj |
|---|---|---|
| Hamgjǒngdo Manmuk-kut | Provádí se tři dny po smrti osoby s cílem otevřít průchod do země mrtvých. | Hamgjǒngdo |
| Pchjǒngando Tari-kut | Tento kut je zasvěcen duchu zesnulého člověka a usnadňuje mu vstup do země mrtvých. Součástí rituálu jsou i buddhistické postupy. | Pchjǒngando |
| Hwanghädo Närim-kut | Tento iniciační rituál je tradiční nerium-gunt. | Hwanghädo |
| Hwanghädo Činogui-kut | Tento kut se provádí pro mrtvé a provádí je do ráje. | HwanghädoHwanghädo |
| Ongdžin Bäjǒnsin-kut | Tento obřad je rybářským obřadem na počest dračího krále moře. Jeho účelem je přání hojného úlovku a klidu po celý rok. | HwanghädoHwanghädo |
| Jangdžu
Sonori-kut |
Jedná se o obřad uctívání dobytka. Provádí se pro dobrou úrodu, štěstí a prosperitu místní komunity. Je to jedno z nejpropracovanějších šamanistických představení v Koreji. | Jangdžu, Kjǒnggi |
| Soul Tang-kut | Tento kut je pro mír a bohatou sklizeň. | Hora Čongpal, Tapsimni-dong, Sinnä-dong, hora Bonghwa, Soul |
| Soul Činogui-kut | Tento obřad je pro mrtvé, aby pro ně připravil cestu do země mrtvých. Měl by zesnulého dovést do ráje za 49 dní po smrti. Tento rituál se vrací k taoistické víře, kde každý člověk má sedm duší a jedna z nich každých sedm dní vystupuje do nebe. | Soul |
| Kjonggi
Todang-kut |
Tento obřad se koná každý druhý měsíc lunárního kalendáře. Odhání zlé duchy z komunity. Klid vesničanů lze zaručit uctíváním svatyň předků. | Oblast Tingmak, oblast Čangmal v Pučchon, Kjonggi |
| Kangnung
Tano-kut |
Tento obřad je rozsáhlý kut. Zahrnuje desítky šamanů, kteří se modlí k horskému božstvu za obecnou bezpečnost před divokými zvířaty. Nechybí ani modlitby za hojnou úrodu a úlovky ryb. Tento obřad obklopují taneční představení v maskách a barevné lidové hry. | Kangnung, Kangwon |
| Unsan
Pjǒlsin-kut |
Tento obřad je věnován duchům vesnic. Zahrnuje boj generála Boksina a ctihodného kněze Dochima, který znovu získal suverenitu království Baekje. Část obřadu se koná před strážnými totemy. | Unsan-ri, Pujǒ-gun, Jižní Čchungčchong |
| Sujongpo Sumang-kut | Tento kut je věnováno osobám, které zemřely na moři a provází je do země mrtvých. | Jǒngil-gun, Severní Kjongsang |
| Kangsa-ri
Pǒm-kut |
Tento obřad se koná jednou za tři roky. Šamani se modlí za ochranu před tygry, hojný úlovek na moři a v neposlední řadě také za mír. | Kangsa-ri, Jǒngil-gun, Severní ǒngdoKjongsang |
| Kǒdže
Pjǒlsin-kut |
Tento rituál se koná v každé rybářské vesnici, kde se lidé modlí za hojný úlovek a obecný mír. | Kǒdže, Jižní Kjongsang |
| Tongjǒng Oguisänam-kut | Tento kut se pořádá, aby utěšil ducha utopeného člověka v moři a napomáhá mu přejít do země mrtvých. | Tongjǒng, Jižní Kjongsang |
| Uido
Ttibä-kut |
Tento rybářský rituál zahrnuje mnoho duchů, kteří by měli dopomoct k celkovému štěstí. | Ostrov Uido, Puan-gun, Severní Čolla |
| Čindo
Ssitgim-kut |
Tento obřad pomáhá očistit duchy zesnulých osob. Pořádá se také při prvním výročí úmrtí. | Čindo ostrovy, Čangsando ostrovy, Jižní Čolla |
| Čedžu
Sin-kut |
Tento rituál pomáhá šamanovi, který je povýšen do vyšší úrovně šamanství. Je také iniciačním rituálem a obvykle je tento kut pořádán třikrát za život šamana. | Čedžu |
| Čedžu Jǒngdeung-kut | Tento obřad se koná ve druhém měsíci lunárního kalendáře. Koná se k uctívání Yeongdeungsin (bohyně moře), která má zajistit bezpečí a bohaté úlovky. | Pobřežní oblasti Čedžu |
| Čedžu Muhon-kut | Tento kut se koná za účelem očištění duše někoho utopeného v moři a jeho navedení do země mrtvých. | Čedžu |
| Turin-kut | Tento obřad je léčebný ceremoniál, který má vést k vyléčení mentálních nemocí. Spočívá v nepřetržitém tančení a končí až kolapsem z vyčerpání. | Čedžu |
Reference editovat
- ↑ a b Lee (1981), s. 27.
- ↑ Lee (1981), s. 40.
- ↑ Löwensteinová, Popa (2019), s. 191.
- ↑ Lee (1981), s. 31.
- ↑ www.folklore.ee (PDF) http://www.folklore.ee/~liisa/too/RY2015/articles/RY2015_36_Zoric.pd
- ↑ About Korean Shamanism and shamanic rituals [online]. Dostupné online.
- ↑ Kim (1998), s. 42–43.
- ↑ FENKL, Heinz Insu. Dancing on Knives: An Introduction to the Politics of Sexuality and Gender in Korean Shamanism [online]. 1980s. Dostupné online.
- ↑ FENKL, Heinz Insu. Dancing on Knives: An Introduction to the Politics of Sexuality and Gender in Korean Shamanism [online]. 1980s. Dostupné online.
Literatura editovat
- LEE, Jung Young. Korean Shamanistic Rituals. [s.l.]: Mouton De Gruyter, 1981. ISBN 9027933782.
- KIM, Tae-kon. Korean Shamanism—Muism. [s.l.]: Jimoondang Publishing Company, 1998. ISBN 898809509X.
- LÖWENSTEINOVÁ, Miriam, POPA, Markéta. Made in Korea II. 1. vyd. Praha: Nová vlna, 2019. 448 s. ISBN 978-80-85845-94-5.
[[Kategorie:Šamanismus]]