Sarakam

Dimitrij Krynský

Teolog, kazatel a předseda Moravskoslezského sdružení Církve adventistů sedmého dne

Dimitrij Krynský, též Míťa Krynský, (16. června 1911 Zdolbunov na Volyni – 17. dubna 1993 Ostrava, Česká republika) byl kazatel Církve adventistů sedmého dne a předseda církve Moravskoslezského sdružení, ukrajinsko-českého původu.

Raná léta

Narodil se v Zdolbunově jako čtvrté, poslední dítě do evangelické rodiny ukrajinského učitele a drážního inspektora. Matka Marie Josifovna Krynská (roz. Marie Hrbková) pocházela z Čech, tatínek Ivan Krynskij byl Ukrajinec. Sourozenci: sestry Helena, Naděžda a bratr Alexandr.

Začátkem 1. světové války zemřel tatínek Ivan na zápal plic. Matka nejprve odmítala před válkou s dětmi utéct a zůstala v Birzule (ukrajinsky Kotovsk), jež leží na hlavní trati Oděsa – Kyjev – Moskva.

V roce 1923 přijel do SSSR vikář Rudolf Šedý z církve českobratrské-evangelické, který matce nabídl, aby odjela do své vlasti. Vikář Šedý byl vyslán Kostnickou jednotou, aby do ČSR dovezl děti českých rodičů. Všichni chtěli odjet na společný pas, což nakonec nebylo možné. Nejstarší sestře Heleně úřady odjezd nepovolili, protože již dosáhla 18. let. Matka se rozhodla tři mladší děti s panem vikářem Šedým do Československa pustit, zatímto s Helenkou zůstala, aby vyřídily potřebné dokumenty.

Jedenáctiletý Dimitrij se dostal do Hrabové u Zábřehu na Moravě, odkud se spolu se sestrou Naděždou dostal do evangelické rodiny Janáčků z Trhonic. Dimitrijův bratr Alexandr se dostal do evangelické rodiny pana Šimka, mlynáře v Olešnicích.

Dimitrij po čtyřech letech u Janáčků odešel do učení v Hradci Králové a začal pracovat jako strojní zámečník. (Dimitrij později zjistil, že prababička paní Janáčkové a prababička maminky Hrbkové byly sestry, tudíž byl s rodinou Janáčků vzdáleně příbuzný.)

Setkání s adventním učením

Na sjezdu evangelické mládeže v roce 1929 se seznámil Dimitrij s adventní kolportérkou Břenkovou, od které si koupil časopis „Hlasatel pravdy“. Poté byl pozván k Raszkovým na biblickou diskusi, která ho uchvátila. Rozmlouvat o biblických pravdách chodil pravidelně za evangelickým farářem Šoltézem. Navštěvoval také duchovní Jednoty Českobratrské, aby mohl diskutovat o poznaných pravdách. Při konfrontacích s duchovními různých protestantských směrů se utvrdil v tom, že učení Adventistů hlásá celou Boží pravdu.

Dimitrij byl uchvácen Božím slovem a chodil na shromážení různých náboženských směrů, aby tam mohl zvát své známé na biblické diskuse, konané v adventní rodině u Světlíků. Skupina se velice rychle rozrůstala a biblické hodiny byly velmi úspěšné. Přicházeli další lidé a sbor se rozrůstal.

Dimitrij byl ještě roku 1929 pokřtěn do církve Adventistů sedmého dne.

O rok později začal působit jako kolportér. Po návratu z práce chodil pravidelně prodávat adventní literaturu. Přihlásil se na misijní školu do Loděnic.

Sestrou i panem vikářem Šedým byl Dimitrij přemlouván, aby šel raději studovat na evangelický seminář, ale Dimitrij chtěl i přesto studovat na adventistickém semináři a dále úspěšně pokračoval v kolportáži.

Misijní škola v Loděnicích u Berouna

Dimitrij studoval na adventistickém semináři v letech 1931-1934. Kromě duchovního významu měla pro něj i význam osobní. Seznámil se zde s budoucí manželkou, Jiřinou Šaškovou, dcerou učitele na semináři. Její básně byly zveřejňovány v časopise „Hlasatel pravdy“. Dva roky po ukončení školy, tedy v roce 1936, se vzali.

Zakarpatská Ukrajina

V roce 1938 byl Dimitrij misijně vyslán na Podkarpatskou Rus, kde vládla velmi nejistá situace. Bojovaly tam proti sobě různé skupiny. Dimitrij se rozloučil s manželkou a půlročním synem a odjel. Ubytoval se v Jasině u sestry Naděždy, která tam působila jako učitelka a ihned podal na notářství žádost o povolení k práci. Dimitrij na Zakarpatské Ukrajině hodně cestoval po jednotlivých sborech. Cesta do Čech se mu však mohla stát osudnou, protože hrozba transportu do koncentračního tábora byla velká. Když pro něj situace začala být kritická, musel se skrývat a i nadále důvěřoval v Boží vedení. Po určité době dostal ze Zakarpatské Ukrajiny vyhošťovací dekret, ve kterém stálo, že se narodil ve Dvoře Králové, tedy v protektorátu Čechy a Morava. Nebyla to úřednická chyba, ale snaha švagra Miloše Nykendaje (manžele sestry Naděždy a pozdějšího starosty Liberce), který zařídil vše potřebné pro to, aby se Dimitrij mohl bezpečně dostat zpět za svou manželkou a synem.

Ostrava

Roku 1940 byl služebně přeložen na Moravu.

Dimitrij Krynský se v době války osobně přimlouval za věřící bratry a sestry v církvi, kteří se rozhodli v sobotu nepracovat. Dimitrij Krynský se u zaměstnavatelů svých spoluvěřících osobně přimlouval za možnost nadpracování soboty nočními nebo nedělními směnami.

V roce 1948 byl zvolen předsedou moravskoslezského sdružení Církve adventistů sedmého dne. Členů církve přibývalo a Dimitrij se podílel také na nákupu budov pro zřizování modliteben.

Když měl Dimitrij 38 let, setkal se po dvacetisedmi letech se svou matkou, které konečně bylo umožněno přijet do Čech za svými dětmi. Potřebné dokumenty pro maminčin příjezd pomohl opět zařídit Dimitrijův švagr, liberecký starosta, Miloš Nykendaj.

Vojenská služba

Na konci roku 1951 přišel Dimitriji povolávací rozkaz. Bylo mu 40 let. Jako politicky nespolehlivý byl zařazen do pracovní jednotky PTP. Na vojně strávil 29 měsíců. S manželkou Jiřinou měl v té době již pět dětí. (S manželkou Jiřinou měl Dimitrij celkem šest dětí. Starší ze dcer však v sedmi týdnech po narození zemřela.) Nejstaršímu synovi bylo dvanáct let, nejmladší dceři čtyři měsíce.

Na vojně prožil mnoho osobních zkušeností, které posílili jeho víru v Boha, především se jednalo o svěcení soboty, jako dne odpočinku. Dimitrij v sobotu odmítl pracovat, avšak protože jinak sloužil s plným nasazením, bylo mu umožněno si sobotu nadpracovat. V roce 1954 byl z vojenské služby propuštěn.

Po vojně

Činnost církve byla v té době zakázána, a tak byl Dimitrij zaměstnán nejprve jako úředník u České státní pojišťovny a posléze jako kopáč u OKR.

Jako zbožný a schopný muž byl spolu s dalšími pěti bratry z církve pověřen k jednání o znovupovolení činnosti církve. Mluvčími v této věci se stali J. Kutý, M. Šustek, J. Kaba a Dimitrij Krynský. Jednání dopadla úspěšně a činnosti církve byla znovu povolena v roce 1956. Dimitrij Krynský byl zvolen místopředsedou Církve adventistů s.d.

Při znovuobnovení činnosti církve však vyvstaly nové problémy především ve vztahu k svěcení soboty, neboť povinná školní docházka se vztahovala i na sobotu. Dimitrij Krynský s manželkou odmítali posílat své děti v sobotu do školy. Na základě tohoto problému mu byl opět odebrán souhlas s vykonáváním duchovní činnosti a Dimitrij byl obžalován, že v sobotu neposílá děti do školy. Byl odsouzen ke 14 dnům vězení.

V roce 1968 znovu nastoupil do duchovenské činnosti a v Ostravě byl zvolen předsedou Moravskoslezského sdružení Církve adventistů s. d. Do důchodu odešel roku 1973.

Smrt

Dimitrij Krynský zemřel po zákeřné nemoci roku 1993. Za účasti několika stovek lidí byl pohřben na hřbitově ve Slezské Ostravě.