Wikipedista:PavelT123/Pískoviště

Žirečská rezidence (latinsky Residentia Schurzensis) byla řádovým domem Tovaryšstva Ježíšova, nacházejícím se v Žirči (dnes součást Dvora Králové na Labem). Po celou dobu své existence (1636–1773) podléhala noviciátnímu domu u sv. Anny ve Vídni, a tudíž spadala do rakouské řádové provincie.

Vznik rezidence

editovat

Proces vzniku rezidence započal v roce 1635 příslibem císaře Ferdinanda II. týkajícího se fundace pro vídeňský jezuitský noviciát. Slíbená fundace byla roku 1636 naplněna severovýchodočeskými panstvími Žacléř a Žireč, která byla po vraždě Albrechta z Valdštejna zkonfiskována Trčkům z Lípy. Protože obě panství byla od Vídně značně vzdálená, byla k jejich správě brzy zřízena samostatná rezidence. V čele rezidence stál superior. Proces převodu obou panství byl dokončen vtělením do desk zemských v roce 1652. Hlavním smyslem existence rezidence byla správa žacléřského a žirečského panství a odesílání výnosů vídeňskému noviciátu.

Seznam superiorů rezidence

editovat
  • Balthasar Bonningen (1636–1647)
  • Joannes Eissert (1647–1651)
  • Carolus Correth (1651–1654)
  • Joannes Schattner (1655–1660)
  • Georgius Posch (1661–1666)
  • Jacobus Topff (1667–1671)
  • Christophorus Neppel (1671–1672)
  • Aloysius Greußing (1673–1680)
  • Jacobus Topff (1680–1689)
  • Wolfgangus Winckler (1690–1691)
  • Simon Grängler (1692–1704)
  • Paulus Trefflinger (1705–1716)
  • Franciscus Wirth (1717–1718)
  • Adamus Kirchmayr (1719–1726)
  • Josephus Wipplinger (1726–1735)
  • Tobias Ertl (1736–1753)
  • Fridericus Custerman (1754)
  • Stephanus Pepeu (1754–1758)
  • Christophorus Mayr (1758–1759)
  • Fridericus Custerman (1759–1763)
  • Stephanus Pepeu (1763–1772)
  • Wilhelmus Helmreich (1773)

Literatura

editovat
  • Pavel TAŠEK, Postoupení východočeských panství Žireč a Žacléř jezuitskému noviciátu ve Vídni a založení žirečské rezidence (1635–1652), Folia Historica Bohemica 38, 2023, č. 1–2, s. 23–46.

Související články

editovat