Wikipedista:Palmar1/Pískoviště

Gravimeteor je pantentovaný model, jehož pomocí se František Šroll snažil v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století předpovídat vývoj počasí. Model je založen na jeho vlastní teorii o vztahu posice Země, Slunce a Měsíce a vlivu změny jejich postavení na vývoj počasí. V době jeho vzniku nebyly dostupné k běžnému užití počítače a F.Šroll byl nástrojař, proto tento model byl ryze mechanický.

Vysvětlení jeho teorie a popis mechanického modelu gravimeteoru jsou stručně zaznamenány v kronice města Smržovky, jak ji cituje místní časopis.[1]

"Podstatu měřícího přístroje tvoří dva kotouče, představující dráhy oběhu Měsíce a Slunce. Navzájem je spojuje jednoduchý mechanismus. Podle hvězdářských údajů si František Šroll zjistí vzájemné postavení Měsíce, Slunce a Země v určitou dobu. Nastaví kotouče do příslušné polohy, otočí klikou, a na odvíjeném pásu papíru vzniká složitý graf. Říká, jaký vliv budou mít Slunce a Měsíc v tomto období na magnetické pole Země, na elektricky vodivé vrstvy v zemské kůře i v ovzduší, jaké tepelné a pohybové změny vyvolají v masách vzduchu a jak se tyto změny projeví ve tvorbě počasí. Za tři hodiny dostane obraz příštích šesti měsíců. Graf vyhodnotí a získá přehled o budoucím pohybu meteorologických front. Udělal již tisíce pokusů. Získané grafy porovnává s povětrnostní mapou každého dne z celého desetiletí. Dělá si vlastní mapy, popsal stohy milimetrového papíru, narýsoval na nich kilometry čar. Po devatenácti letech konstrukčních úprav svého přístroje a srovnávacího učení přihlásil svůj přístroj k patentování a myšlenku jako objev."

Na přístroj mu skutečně byl v roce 1966 udělen patent č. 120369.[2] Patentová ochrana vypršela a celá dokumentace vynálezu je veřejně dostupná.[3]

Nepodařilo se najít informace o spolehlivosti Šrollových předpovědí. Byly vydávány formou kalendáře, vyvěšovány ve Smržovce na místním meteorologickém sloupu. V roce 1968 po nějakou dobu tyto předpovědi vycházely v deníku Svobodné slovo zásluhou libereckého redaktora Ladislava Tůmy.

Z patentové dokumentace je vidět, že vynálezcova představa o využití modelu obsahovala i další možnosti:

"Grafický záznam provedený modelováním vzájemného působení Měsíce a Slunce, za jména ve vztahu k magnetické ose Země, představuje slapové - účinky těles Slunce a Měsíce v magnetickém poli Země a tím vyjadřuje určité pochody jevů v atmosféře a v oblasti zemské kůry. Hodnota grafu je vyjádřena hladinou křivky „C" a „F". Křivka „C" udává spíše cyklonální ráz počasí a křivka „F" pohyb frontálních systémů. Tyto pohybové změny působí i v zemské kůře a jejich projev se uplatňuje v horotvorných pochodech a změnách. Toto zařízení umožňuje odhalovat zákonitosti o tvorbě pevnin a moří a zároveň studovat a vyvozovat závěry o tektonické a vulkanické činností Země. Dále umožňuje provádět výpočty minulého a budoucího vývoje povrchu Země. Se všemi těmito procesy souvisí i biologické změny na zeměkouli, které lze v této souvislosti studovat."

Hypotéza o souběhu předpovídání meteorologických a tektonických jevů a počasí je dnes považována za neplatnou,[4] spíš je připouštěna možnost vlivu srážek na vznik specifického typy seismické aktivity, sesuvů půdy.[5]

Reference editovat

  1. Nahlédnutí do kroniky roku 1975 – 1976. S. 5. Smržovský zpravodaj [online]. Květen 2008. S. 5. Dostupné online. 
  2. RESDB. isdv.upv.cz [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. 
  3. Patentový spis 120369 [online]. Úřad pro patenty a vynálezy, 1966. Dostupné online. 
  4. BERKELEY, UC. Earthquakes and the Rainfall Cycle. seismo.berkeley.edu [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Heavy Rainfall Can Cause Huge Earthquakes. Science [online]. 2011-12-15 [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. (anglicky)