Wikipedista:MonikaRic/Pískoviště

Interleaving

Interleaving (prokládání) je učební metoda, která spočívá v prokládání učiva během počátečního osvojování látky. Studenti jsou tak vystaveni dvěma či více konceptům při učení se či výuce. Metoda může být využita jak při samostudiu, tak při výuce vedena učiteli. Metoda interleavingu může být využita jak při nácviku motorických dovedností, tak i kognitivních.

Proces učení se prostřednictvím interleavingu

Při běžném učení se se studenti soustředí na jeden koncept, a při dokončení studování tohoto konceptu pokračují s druhým (AAA, BBB). V kontrastu s tímto „blokovým“ učením, je právě metoda interleavingu, kdy učení konceptu „A“ proložíme konceptem „B“, a studujeme dva koncepty za jedno učební sezení (ABABAB).

Příklady využití interleavingu v procesu učení se

Při studiu historie student nebude studovat jednotlivé země a jejich historii zvlášť (AAA, BBB), ale bude prokládat studium dějin více zemí naráz (ABABAB), neboť se dějiny zemí často prolínají, což studentovi umožní vidět různé souvislosti.

V případě fyziky může student kombinovat typy výpočtů, které jsou potřebné k řešení cvičných otázek. Například místo toho, aby pracoval vždy jen na jednom typu výpočtu, může otázky, které vyžadují různé typy výpočtů, prokládat tak, aby byl schopen aktivně zjišťovat, který typ výpočtu je třeba použít k řešení dané otázky.

Výzkum učení se prostřednictvím interleavingu

Využití interleavingu u motorických dovedností

První znaky užitečnosti interleavingu se objevily v nácviku motorických dovedností, kdy studenti trénovali tři typy badmintonového podání. Jako výsledek byli studenti schopni si lépe vybavit každý typ, a jejich schopnost podání byla lepší. Podobné výsledky byly zaznamenány později v baseballu, basketbalu a dalších sportech.

Využití interleavingu u kognitivních dovedností

Trénování studentů medicíny pomocí interleavingu v provádění EKG.

Využití interleavingu při trénování studentů vysoké školy v rozeznávání stylů malířů, kteří malovali obrazy krajin.

Při implementaci interleavingu do výuky algebry a geometrie v 7 třídě, skupina s domácími úlohami obsahující interleaving dosáhla o 25 % lepších výsledků; o měsíc později se výhoda prokládání zvýšila na 76 %.

Vliv využití interleavingu při studiu

·      Efektivní zejména v matematice.

·      Při dlouhodobém využívání dochází ke snížení zapomínání.

·      Efektivní při studiu konceptu, který vyžaduje rozeznávání konceptů – zlepšuje schopnost mozku rozlišovat mezi jednotlivými koncepty, ale zároveň pomáhá vidět souvislosti.

·      Zlepšuje schopnost kritického myšlení.

·      Posiluje paměťové asociace a vybavování informací.

·      Posiluje neuronové spojení mezi různými úlohami a správnými odpověďmi, čímž posiluje proces učení.

Limity metody interleavingu

Interleaving je tedy velice efektivní při správném zařazení do výuky či samostudia, ale je jeho aplikace není jednoduchá. Při počátečním osvojování látky může být střídání různých konceptů složité. Metodu také nelze uplatnit při studiu jakýchkoli konceptů. Například při studiu cizích jazyků může být někdy více matoucí než užitečný.

Seznam literatury

Bjork, R. A., Richland, L. E., Finley, J. R., & Linn, M. C. (2005). Linking Cognitive Science to Education: Generation and Interleaving Effects. Proceedings of the Annual Meeting of the Cognitive Science Society, (27). https://escholarship.org/uc/item/56w8q3z9

Dunlosky, J., Rawson, K. A., Marsh, E. J., Nathan, M. J., & Willingham, D. T. (2013). Improving Students’ Learning With Effective Learning Techniques: Promising Directions From Cognitive and Educational Psychology. Psychological Science in the Public Interest, 14(1), 4–58. https://doi.org/10.1177/1529100612453266

Good, S., & Magill, R. A. (1986). Contextual Interference Effects in Learning Three Badminton Serves. Motor Control and Learning, 4(57), 308-314. https://doi.org/10.1080/02701367.1986.10608091

Hatala, R. M., Brooks, L. R., & Norman, G. R. (2003). Practice Makes Perfect: The Critical Role of Mixed Practice in the Acquisition of ECG Interpretation Skills. Advances in Health Sciences Education, 8, 17–26. https://doi.org/10.1023/A:1022687404380

Hebert, E. P., Landin, D. K., & Fairweather, M. (1993). The Effects of Variable Practice on the Performance of a Basketball Skill. Research Quarterly for Exercise and Sport, 64(2), 232-237. https://doi.org/10.1080/02701367.1993.10608803

Kornell, N., & Bjork, R. A. (2008). Learning Concepts and Categories: Is Spacing the “Enemy of Induction”? Psychological Science, 19(6), 585–592. https://doi.org/10.1111/j.1467-9280.2008.02127.x

Pan, S. C. (2015). The Interleaving Effect: Mixing It Up Boosts Learning. Scientific American. https://www.scientificamerican.com/article/the-interleaving-effect-mixing-it-up-boosts-learning/

Rohrer, D., & Taylor, K. (2007). The shuffling of mathematics practice problems boosts learning. Instructional Science, 35, 481–498.

Rohrer, D. (2012).  Interleaving Helps Students Distinguish among Similar Concepts. Educational Psychology Review, 24, 355–367. https://doi.org/10.1007/s10648-012-9201-3

Rohrer, D., Dedrick, R. F., & Stershic, S. (2015). Interleaved practice improves mathematics learning. Journal of Educational Psychology, 107(3), 900–908. https://doi.org/10.1037/edu0000001

Taylor, K., & Rohrer, D. (2010). The effect of interleaving practice. Applied Cognitive Psychology, 24, 837-848. Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Učení