Wikipedista:Maternice/Zawory Mountains

Wikipedista:Maternice/Zawory Mountains

Pásmo Závora (polsky Zawory, německy Qualischer Riegel) je geomorfologická jednotka, která je součástí Janovických kuest Polické stupňoviny. Jde o plochý hřbet s výškou 550 až 715 metrů. Dle polských pramenů je Závora severní součástí Stolových hor. Závora leží na hranici úmoří Severního a Baltského moře, nachází se částečně v České republice a částečně v Polsku.

Umístění

editovat

Závora se nachází v severozápadních Čechách a jižním Polsku, je rovnoběžná s Radvanickou vrchovinou a Jestřebími horami.

Specifikace

editovat

Závora je portyta převážně lesem, je charakterizována kopci s plochým povrchem a strmými úbočími, na polské straně k ní patří také několik izolovaných vrchů v údolí říčky Zadrna. Na úbočích jsou místy pískovcové skály. 

To, co polští geografové považují za Závoru, jsou v českém pojetí vlastně Janovické a Stárkovské kuesty, nicméně v Čechách odpovídá Závora pouze Janovickým kuestám Polické stupňoviny. Totožné bylo chápání i původního německého obyvatelstva, které nazývalo Závoru Chvalečskou závorou (Qualischer Riegel). Závora tvoří částečný oblouk kolem Adršpašsko-teplických skal



Na Závoru navazují Zdoňovské kuesty severním směrem s Mirošovskými stěnami a na jich Závora pokračuje de facto až k Velkému Dřebíči jako Státkovské kuestyNa polské straně pohoří má smyčky, která se táhne od kraje Golińsku v podstatě jako Zdoňovické kuestyaž po sverovýchodní okraj Police nad Metují. Závora Golińsk na Severo-Východní části české osídlení Police nad Metují v Jižní. Pohoří obklopují Adršpašsko-Teplické Skály ze tří stran. Na nejvyšší vrcholy Róg, Drogosz, Chochoł, a Mielna, nejsou tam žádné formace craig a ocas, které se obvykle nacházejí ve vysokých množstvích a různých tvarů, strmé hřebeny, zejména v Gorzeszowskie Skály , které jsou umístěny pod Gorzeszów a v okolí Różana a Łączna. Vzhledem k velkému množství hladké země a hřebeny území pohoří je používán jako pole pro pěstování plodin, kde se nachází vesnice. Lesy jsou umístěny v hůře přístupných oblastech, kde jsou strmé hřebeny a v části mesa , kde je velmi strmý terén.

Nejvyšší vrchol pohoří je Róg mít výšce 715 metrů.Chybná citace: Otvírací značka <ref> je chybná nebo má špatný název

Nejvyšší vrcholy pohoří:

Na polské straně pohoří s pohraniční horské vrcholy:

  • Róg na 715 metrů
  • Stożek na 613 metrů, na jeho hřebenech můžete najít přírodní Rezervace Głazy Krasnoludków, a Lisiec na 600 metrů
  • Drogosz na 681 metrů
  • Chochoł na 668 metrů
  • Mielna na 651 metrů
  • Dziób na 692 metrů
  • Rogal na 630 metrů
  • Mieroszowskie Ściany s hřebenem 638 664 metrů
  • Buk na 638 metrů

Na české straně pohoří:

  • Předni Rač na 710 metrů
  • Kroupný na 706 metrů
  • Skalky na 668 metrů
  • Rohový vrch na 698 metrů
  • Strážný na 696 metrů
  • Kamenný vrch na 636 metrů
  • Bukové hory na 638 metrů
  • Mračny vrch na 587 metrů
  • Na kostele na 690 metrů

[[Kategorie:Pohoří v Polsku]] [[Kategorie:Pohoří v Česku]] [[Kategorie:Sudety]]