Wikipedista:MS 415495/Výzkumy ICT ve speciální pedagogice

Tato stránka má sloužit jako přehled výzkumů z diplomových prací psaných na Masarykově univerzitě v Brně, které se zabývají ICT ve speciální pedagogice. Seznam je tvořen pracemi napsanými od roku 2010 do roku 2015 (včetně), které byly u státních závěrečných zkoušek hodnoceny známkou A nebo B. Dalším kritériem výběru bylo, aby se výzkum uskutečnil na základní škole speciální. Řazení výzkumů je podle data (v daném roce podle abecedy).

Gybas Vojtěch - Využití internetových a komunikačních technologií (ICT) v edukaci na ZŠ speciální (magisterská práce) - 2012

editovat

Hlavní cíl: mapování a porovnání ZŠ a ZŠ speciální z hlediska využívání ICT.

Použitá metoda: kvantitativní – elektronický dotazník (15 uzavřených, 4 polootevřené, 1 otevřená otázka)

Výzkumný vzorek: pedagogové ZŠ běžného typu (1.-3. ročník) a ZŠ speciální (1.-10. ročník) z okresu Bruntál. Osloveno bylo 84 učitelů nebo asistentů pedagogů, na dotazníky odpovědělo 74. Většina dotázaných byly ženy.

Závěry: Respondenti se většinou naučili na počítači pracovat sami. Z odpovědí je zřejmé, že pracovníci ZŠ speciální znají více programů vhodných pro žáky se speciálně vzdělávacími potřebami, než učitelé ze škol běžného typu. Zajímavým zjištěním je, že 74% pedagogů základní školy speciální a 54% pedagogů základní školy běžného typu upřednostňuje je výuce off-line materiály a pomůcky, v 77 % uznávají, že výuka prostřednictvím ICT je pro žáky přínosná. Z dotazníků také vyplývá, že mladší pedagogové využívají ICT ve výuce častěji, než starší pedagogové.[1]

Odkaz na celou práci.

Linhartová Lenka: Tvorba a využití DUMů pro ZŠ speciální (magisterská práce) - 2012

editovat

Hlavní cíl: vytvoření didaktického učebního materiálu (DUM) pro žáky základní školy speciální pro všechny vzdělávací oblasti. První část práce se zabývala vytvoření materiálů a druhá jejich ověřování a hodnocení vhodnosti využití pro dané žáky.

Použitá metoda: kvalitativní - případové studie (přímá práce, zúčastněné pozorování a analýza) 

Výzkumný vzorek: 6 případových studií – 6 žáků ZŠ speciální v Brně s mentálním postižením

Závěry: Autorka vytvořila pracovní listy a poté je testovala na výzkumném vzorku. Zjistila, že děti práce s DUMy baví, jsou při práci pečlivější a delší dobu soustředění, než při práci mimo elektronické prostředí. Výuka tedy není jen zábavná a hravá, ale i efektivnější, protože práce s DUMy žáky motivuje. Vyzkoušela, že je možné tyto materiály zařadit do všech vzdělávacích oblastí pro žáky s různým stupněm postižení (práci zkoušela v předmětech matematika, čtení, psaní, prvouka, řečová výchova a hudební výchova). Materiály byly tvořeny na míru pro konkrétní žáky podle jejich tempa práce a schopností. Všechny pracovní listy tvořila v programu MS Power point, což ukazuje, že pro tvorbu není nutné mít speciální programy a učit se s novým software. Analýza jasně ukázala, že práce prostřednictvím interaktivní tabule a DUMů je efektivnější než práce v sešitě.[2]

Odkaz na celou práci

Jakubcová  Anežka - Využití tabletů u žáků s poruchami autistického spektra na základní škole speciální (magisterská práce) - 2014

editovat

Hlavní cíl: „ověřit možnosti využití tabletů na základní škole speciální u žáků s poruchami autistického spektra“[3].

Použitá metoda: případová studie (pozorování, přímá práce se žáky, analýza činnosti žáků)

Výzkumný vzorek: vybraná skupina žáků s poruchami autistického spektra ze základní školy speciální v Brně

Výsledky výzkumu: Výzkum ukázal, že pro žáky je práce na tabletu atraktivní a efektivní. Výhodné jsou zejména pro ty žáky, kteří mají problém s ovládáním jiných digitálních pomůcek.

Cílová skupina Klady práce s tabletem Zápory práce s tabletem
Pro žáka: –      rychlejší naučení učiva

–      jednoduché ovládání

–      široká škála aplikací

–      přizpůsobení učiva podle potřeb žáka

–      rozdílné odládání aplikací

–      nedostatek aplikací v čj

– parametry tabletu (omezená životnost baterie apod.)

Pro pedagoga: –      individuální výuka

–      menší čas na přípravu

–      pro žáky zábavné

–      forma odměny nebo pochvaly

–      málo času ve vyučovacích hodinách

–  málo návodů a informací k používání

Pro vzdělávací instituci: –      lepší organizace práce

–      jednoduchý přístup k materiálům

–      atraktivita výuky

–      finančně nákladné

–      nutnost mít správce tabletů a aplikací

Odkaz na celou práci.

Procházková Tereza - Možnosti využití tabletu iPad ve třídě základní školy speciální (magisterská práce) - 2014

editovat

Hlavní cíl: analýza možností využití dotykových tabletů iPad ve třídě ZŠS s ohledem na plnění cílů vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠS) – díl 1. a 2.[4]

Použitá metoda: případová studie (metody: rozhovor, anamnestické metody, pozorování, analýza, přímá práce)

Výzkumný vzorek: 5 žáků ve věku 8-12 let s různými stupni mentálního postižení, základní škola speciální v Jihomoravském kraji, sběr dat 5 měsíců

Výsledky výzkumu:

V oblasti grafomotoriky se u většiny žáků viditelně zlepšila přesnost, rychlost a plynulost tahů. Práce s tabletem byla pro žáky zábavná, měli z ní hluboké zážitky, o aplikacích vyprávěli i po skončení výuky a někteří si povídali s postavami z aplikací. Výukou na tabletech si také zvýšili gramotnost v oblasti ICT a někteří se dokonce naučili vyhledávat nové aplikace na internetu.

Autorka píše, že „velkou výhodou většiny aplikací byla v této oblasti jejich okamžitá zpětná reakce na žákovo počínání si během plnění úkolů. Aplikace žákům nedovolí udělat chybný krok, či ho o něm okamžitě informují (většinou zábavnou formou), takže žák má neustálý přehled o tom, jak si počíná.“ I zde výzkum potvrdil, že aplikace na tabletu udrží delší dobu žákovu pozornost než běžná výuka a žáci mají větší motivaci pro dokončení úkolu (objeví se animace, obrázek apod.). Případové studie potvrdily, že při vhodném výběru aplikací, je možné tablety jako vyučovací pomůcky využívat. Výhodou je rychlé a jednoduché ovládání a rozmanitost možných aplikací.  

Odkaz na celou práci.

Šošolíková Pavlína - Využití interaktivní tabule ve vzdělávání žáků se zrakovým postižením (magisterská práce) - 2014

editovat

Hlavní výzkumná otázka: Jak se využívají informační a komunikační technologie u žáků se zrakovým postižením s akcentem na interaktivní tabuli?

Použitá metoda: pozorování přímé a zjevné, anketa pro učitele skládající se ze 16 uzavřených nebo otevřených otázek

Výzkumný vzorek: základní škola pro zrakově postižené žáky, třídy prvního i druhého stupně vzdělávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace (vzdělávací obory - český jazyk, cizí jazyky - anglický a německý jazyk), Člověk a společnost (vzdělávací obory - dějepis, výchova k občanství).

Výsledky výzkumu: Na obou stupních se využívají počítače, jak na straně žáků, kteří si píší poznámky do notebooků, tak učitelů. Autorka zjistila, že do výuky cizích jazyků je zapojen minimálně. Interaktivní tabuli v hodinách učitelé hojně využívali. Jako nevýhodu tabule autorka popisuje to, že projektor vrhá stín, a tak dochází tak ke stínění při práci na tabuli. Dále píše: „Na interaktivní tabuli žáci vykonávali různé aktivity – psaní a doplňování textů, přiřazování obrázků, luštění křížovek, hlasitý poslech v cizích jazycích, zpěv atd. Vždy bylo ale zapotřebí dokumenty zvětšit dle aktuálních potřeb žáků.“ [5]

Odkaz na celou práci.

Hadamíková Irena -  Využití počítačového programu Symwriter při nácviku čtení na základní škole speciální (bakalářská práce) - 2015

editovat

Hlavní výzkumná otázka: „Umožňuje využití počítačového programu Symwriter při nácviku čtení větší rozvoj čtenářských a komunikačních dovedností u žáků se střední mentální retardací?“[6]

Výzkumný vzorek: tři žáci s mentální retardací (dva chlapci, jedna dívka), kteří mají problémy se čtením, ze základní školy speciální v Jihomoravském kraji

Použité metody: případová studie (analýza školních dokumentů a výsledků činnosti, pozorování, práce se žákem, nestandardizované rozhovory s rodiči a učiteli)

Výsledky výzkumu: Autorka zjistila, že program Symwriter pomáhá při učení čtení u zmíněných žáků. „Jednoduché symboly jsou pro žáky srozumitelné a pomáhají kompenzovat jejich znevýhodnění. Texty s podporou obrázků umožnily všem zkoumaným žákům číst krátké věty s porozuměním a zažít při čtení úspěch. Chlapci si osvojili některé nové hlásky a pojmy, avšak je třeba neustálého procvičování a upevňování. U dívky se podařilo dosáhnout plynulejšího čtení.“[7]

Odkaz na celou práci.

Šírová Kateřina - Využití iPadu při výuce v základní škole speciální (bakalářská práce) - 2015

editovat

Hlavní výzkumná otázka: Jakým způsobem může pedagog využít iPadu ke vzdělávání žáků v ZŠ speciální a využít jejich iniciativy a samostatnosti?

Výzkumná metoda: šest případových studií (součástí bylo pozorování, obsahová analýza a konzultace s fyzioterapeutem a pedagogy)

Výzkumný vzorek: šest žáků studujících na základní škole speciální v Praze ve věku 9-20 let

Výsledky výzkumu: Používání iPadů může pozitivně ovlivnit výuku na ZŠ speciální. Z rozboru vyplývá, že pomáhají ve všestranném rozvoji žáka. „Působí jako motivační prvek, napomáhají k rozvoji základních pracovních dovedností, pomáhají v časové orientaci, ve schopnosti pracovat individuálně i skupinově, rozvíjejí jemnou motoriku i grafomotoriku žáků, působí při zrakové stimulaci a diferenciaci a především výrazně rozvíjí rozumové schopnosti žáků.“[8]

Autorka oceňuje širokou škálu aplikací a jejich jednoduchou ovladatelnost. Zjistila, že někdy žáci čekají na reakci tabletu na jejich akci, jindy naopak jsou schopni pracovat samostatně. Další výhodu vidí v tom, že ve chvíli, kdy žák pracuje samostatně, pedagog se může individuálně věnovat jinému žákovi.

Zjistila zajímavé poznatky v oblasti komunikace, grafomotoriky a sebeobsluhy. Verbálně komunikující žáci si rozšiřovali za pomoci aplikací slovní zásobu a začali používat i víceslabičná a složitější slova, neverbálně komunikující začali lépe reagovat na hlas (např. v aplikacích jako je Talking Tom nebo Ginger). Díky iPadu se žáci učili základní úkony sebeobsluhy a domácích prací (prát prádlo, dojít si na záchod apod.). V aplikaci pracovali s figurkou, která reagovala na pokyny učitele. Žáci pak úkony mohli několikrát zopakovat a zafixovat. U žáků s nejtěžším mentálním postižením učitelé pracovali s iPadem také. Využívali ho k pochopení prostorové orientace, sledování bodu, koordinace pohybů ruky apod.

Odkaz na celou práci.

  1. VOJTĚCH, GYBAS,. Využití internetových a komunikačních technologií (ICT) v edukaci na ZŠ speciální. is.muni.cz. 2012-01-01. Dostupné online [cit. 2016-05-02]. 
  2. LENKA, LINHARTOVÁ,. Tvorba a využití DUMů pro ZŠ speciální. is.muni.cz. 2012-01-01. Dostupné online [cit. 2016-05-09]. 
  3. ANEŽKA, JAKUBCOVÁ,. Využití tabletů u žáků s poruchami autistického spektra na základní škole speciální. is.muni.cz. 2014-01-01. Dostupné online [cit. 2016-05-02]. 
  4. TEREZA, PROCHÁZKOVÁ,. Možnosti využití tabletu iPad ve třídě základní školy speciální. is.muni.cz. 2014-01-01. Dostupné online [cit. 2016-05-02]. 
  5. PAVLÍNA, ŠOŠOLÍKOVÁ,. Využití interaktivní tabule ve vzdělávání žáků se zrakovým postižením. is.muni.cz. 2014-01-01. Dostupné online [cit. 2016-05-02]. 
  6. IRENA, HADAMÍKOVÁ,. Využití počítačového programu Symwriter při nácviku čtení na základní škole speciální. is.muni.cz. 2015-01-01. Dostupné online [cit. 2016-05-08]. 
  7. IRENA, HADAMÍKOVÁ,. Využití počítačového programu Symwriter při nácviku čtení na základní škole speciální. is.muni.cz. 2015-01-01. Dostupné online [cit. 2016-05-08]. 
  8. KATEŘINA, ŠÍROVÁ,. Využití iPadu při výuce v základní škole speciální. is.muni.cz. 2015-01-01. Dostupné online [cit. 2016-05-08]. 

Související články

editovat

Speciální pedagogika

Pedagogika

ICT

Informační a komunikační technologie ve speciální pedagogice