Wikipedista:MámrádGOTTA/Pískoviště

Prezident České republikyEditovat

Prezident České republiky
 
Úřadující
Petr Pavel

od 9. března 2023
SídloPražský hrad
Hrad I. nádvoří č.p. 1
Praha 1, Hradčany
119 08  Praha 012
Funkční období5 let, max. dvě po sobě jdoucí období
První ve funkciVáclav Havel
2. února 1993
VytvořeníÚstava České republiky
1. ledna 1993
Plat302 700 Kč (2020)[1]
Webová stránkawww.hrad.cz

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Chronologický přehledEditovat

Pořadí Portrét Jméno

(narození-úmrtí)

Nástup do úřadu Opuštění úřadu Nominant Strana Premiér
1.   Václav Havel

(1936-2011)

2. února 1993 2. února 1998 vládní koalice nestraník Václav Klaus

Josef Tošovský Miloš Zeman Vladimír Špidla

2. února 1998 2. února 2003
2.   Václav Klaus

(*1941)

7. března 2003 7. března 2008 ODS Vladimír Špidla

Stanis. Gross Jiří Paroubek Mir. Topolánek Jan Fischer Petr Nečas

7. března 2008 7. března 2013
3.   Miloš Zeman

(*1944)

8. března 2013 8. března 2018 82 856 občanů ČR SPO Petr Nečas

Jiří Rusnok Boh. Sobotka Andrej Babiš Petr Fiala

8. března 2018 8. března 2023 103 817 občanů ČR
4.   Petr Pavel(*1961) 9. března 2023 úřadující 91 098 občanů ČR nezávislý Petr Fiala

Václav Havel i Václav Klaus byly zvoleni nepřímou volbou - poslanci a senátory Parlamentu České republiky. Miloš Zeman a generál ve výslužbě Petr Pavel byli zvoleni přímou volbou - občany České republiky.

Petr PavelEditovat

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
 
4. prezident České republiky
Úřadující
Ve funkci od:
9. března 2023
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceMiloš Zeman
Stranická příslušnost
Členstvínestraník
Bezpartijní
prezidentnestraník (od 2023)
Vojenská služba
Služba  ČSSR (do roku 1990)
  ČSFR (do roku 1993)
  ČR
Složka  Československá lidová armáda
       Československá armáda
  Armáda České republiky
Doba služby19832018
Hodnostarmádní generál   
Velel(a)
Bitvy/válkymírová operace UNPROFOR
Vyznamenání  Medaile Za službu vlasti
  Medaile Za hrdinství
  Řád čestné legie, důstojník
  Válečný kříž, bronzová hvězda
  „Za službu míru“
  Záslužná legie, komandér

Narození1. listopadu 1961 (60 let)
  Planá
Československo
ChoťEva Pavlová
DětiJan Pavel
Petr Pavel

arm. gen. Petr Pavel (narozen 1. listopadu 1961 v Plané) je český armádní generál ve výslužbě a politik. Od března 2023 český prezident.

Mládí a vzděláníEditovat

Petr Pavel se narodil roku 1961 v Plané do rodiny příslušníka Československé lidové armády, pocházejícího ze Lhoty za Červeným Kostelcem v okrese Náchod. Otec Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

V letech 1975 až 1979 studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě. Po jeho absolvování pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v letech 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a poté také na studijních pobytech ve štábní škole v Camberley, na Královské akademii obranných studií a na King's College London, kde prošel výukou mezinárodních vztahů.

Vojenská kariéraEditovat

1983–1989Editovat

Po ukončení vysoké vojenské školy ve Vyškově roku 1983 začínal u výsadkového vojska, kde byla vyžadována loajalita k vládnoucímu komunistickému režimu prostřednictvím vstupu do KSČ. Přihlášku do Komunistické strany Československa podal v roce 1983 a po dvouletém období kandidátství členství byl v roce 1985 do strany přijat. V posudku k propůjčení medaile Za službu vlasti v roce 1988 byl v hodnosti kapitána hodnocen jako „třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými. Snaží se získat pro tuto politiku ostatní. Politicko-ideová připravenost jmenovaného je na dobré úrovni.“ Informace o Pavlově členství v KSČ zveřejnil v roce 2014 spisovatel Pavel Kosatík. On sám to následně v rozhovoru v časopise Respekt potvrdil a vysvětlil svoje pohnutky ke vstupu do strany.

Jeho otec Josef Pavel byl vojenským zpravodajcem. Časopis Reflex uveřejnil, že v roce 1989 se také Petr Pavel stal členem vojenské rozvědky. To však sám Petr Pavel odmítá, mimo jiné na základě svého čistého lustračního osvědčení z roku 1992.[1]

1990–2014Editovat

V 90. letech pokračoval v armádní zpravodajské službě Vojenském zpravodajství. Na mírové misi UNPROFOR v lednu 1993 pomohla jeho jednotka zachránit odříznuté francouzské vojáky z válečné zóny mezi Srby a Chorvaty. V letech 2002–2007 byl postupně velitelem specializovaných sil, zástupcem velitele společných sil a zástupcem ředitele sekce ministerstva obrany.

Během americké invaze do Iráku v březnu 2003 Pavel, který působil jako styčný důstojník na americkém velitelství v Kataru, varoval, že Irák by mohl použít proti invazním jednotkám zbraně hromadného ničení.

Od července 2011 do června 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka, kterého 1. července 2012 ve funkci vystřídal. Do funkce byl jmenován prezidentem republiky Václavem Klausem 29. června 2012.

Podpořil účast českých vojáků ve válce v Afghánistánu a uvedl, že obrana republiky „bude začínat ne na hranicích České republiky, ale na vnějších hranicích NATO, a někdy i za nimi, často tisíce kilometru od nás.“ Později prohlásil, že by bylo velkou chybou, kdyby čeští vojáci opustili Afghánistán pod tlakem veřejného mínění.

2015–2018: Nejvyšší vojenský představitel NATOEditovat

Sobotkova vláda jej 21. července 2014 navrhla do úřadu předsedy vojenského výboru NATO pro období 2015–2018, jenž představuje po generálním tajemníkovi druhý nejvyšší post Severoatlantické aliance. Kandidaturu podpořil také prezident republiky Miloš Zeman. Na vilniuském zasedání výboru byl 20. září 2014 do této funkce zvolen, když předčil kandidáty z Itálie a Řecka.

Tříleté funkční období generála Pavla v NATO začalo 26. června 2015. V pozici vystřídal dánského generála Knuda Bartelse a stal se prvním odborným poradcem generálního tajemníka Jense Stoltenberga. Jako hrozby, jimž NATO během jeho působení čelí, Pavel zmínil radikalismus na Blízkém východě a teroristickou organizaci Islámský stát. Vojenský výbor NATO představuje nejvyšší vojenský orgán aliance, v němž jsou zastoupeni náčelníci generálních štábů členských zemí. Tento orgán udílí instrukce dvěma dominantním strategickým velitelstvím NATO.

Pavel vyjádřil názor, že Rusko je nebezpečnější než Islámský stát a hrozba terorismu a uprchlíků byla v České republice přeceňována.

V souvislosti s nástupem do nové funkce v NATO odstoupil z pozice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. V této funkci jej k 1. květnu 2015 nahradil Josef Bečvář. Slavnostní ceremoniál spojený s předáním funkce se konal o tři dny později. V březnu 2018 obdržel nejvyšší americké vojenské vyznamenání komandér Záslužné legie za to, že „skvěle provedl Vojenský výbor NATO, včetně zástupců národních armád a národních náčelníků generálních štábů, nejnáročnějším obdobím v nedávných dějinách aliance”.

Pavel podpořil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a byla namířena proti syrským Kurdům, které Turecko označuje za teroristy. Prohlásil, že Turecko má právo na sebeobranu před teroristy a NATO bylo Tureckem o vojenské operaci informováno.

V čele vojenského výboru jej v závěru června 2018 nahradil vrchní maršál letectva sir Stuart Peach ze Spojeného království, zvolený v září 2017 z pozice náčelníka vrchního štábu britských ozbrojených sil.

Zahraniční miseEditovat

Vojenské hodnostiEditovat

VyznamenáníEditovat

Občanské a dobrovolnické aktivityEditovat

Od roku 2018 je v armádní výslužbě. V občanském životě zůstal aktivní. Na jaře 2020 založil iniciativu a sbírku Spolu silnější, která pomáhala lidem v první linii boje s koronavirovou infekcí. Následně složil tým expertů, s nimiž představil doporučení pro lepší zvládání krizí. Na podzim 2020 se během druhé vlny koronavirové krize aktivně angažoval v dobrovolnictví a pomoci zejména zdravotnickému systému a zařízením sociální péče.

Soukromý životEditovat

Z prvního manželství s Hanou Pavlovou má dva syny. Podruhé se oženil s podplukovnicí Evou Pavlovou.

  1. ČTK. Poslanci schválili zmrazení platů politiků na rok. Změnou daní si ale stejně polepší [online]. Aktualne.cz, 2020-11-20 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 

Bohuslav SvobodaEditovat

doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.
 
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
20. a 24. primátor hlavního města Praha
Úřadující
Ve funkci od:
16. listopadu 2022
PředchůdceZdeněk Hřib
Ve funkci:
30. listopadu 2010 – 23. května 2013
PředchůdcePavel Bém
NástupceTomáš Hudeček
Předseda regionálního sdružení ODS - Praha
Ve funkci:
30. ledna 2012 – 21. listopadu 2013
PředchůdceBoris Šťastný
NástupceFilip Humplík
Zastupitel hlavního města Prahy
Úřadující
Ve funkci od:
16. října 2010
Zastupitel Městské části Praha 2
Ve funkci:
11. října 2014 – 11. října 2018
2. prezident České lékařské komory
Ve funkci:
1. ledna 1992 – 31. prosince 1998
PředchůdceMiloš Štejfa
NástupceDavid Rath
12. děkan 3. LF UK v Praze
Ve funkci:
2002 – 2009
PředchůdceMichal Anděl
NástupceMichal Anděl
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 2010)

Narození8. února 1944 (78 let)
Praha
  Protektorát Čechy a Morava
Choťženatý
Dětipět dětí
Alma materLFH UK v Praze

Bohuslav Svoboda (* 8. února 1944 Praha) je český lékař v oboru gynekologie a porodnictví a politik Občanské demokratické strany, který od roku 2012 až do roku 2013 a opět od roku 2022 zastává post primátora hlavního města Prahy – nejprve v koalici občanských demokratů s ČSSD a později s TOP 09 a od roku 2022 v koalici SPOLU (ODS,TOP09 a KDU-ČSL) a hnutí STAN. Od roku 2013 je poslancem Poslanecké sněmovny PČR.

Mezi roky 1990 až 2011 působil jako přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 3. LF UK a FNKV, v letech 20032010 byl děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v obdobích 1990 až 1997 a opět 2010 až 2011 také jejím proděkanem. Od roku 2016 je přednostou Gynekologické kliniky 3. LF UK a ÚVN. V roce 1992 se stal druhým prezidentem České lékařské komory.

Od ledna 2012 do listopadu 2013 předsedal regionálnímu sdružení Občanské demokratické strany Praha. Zastává názor, že problémem narůstajícího boje proti korupci je neochota přijímat rozhodnutí a braní odpovědnosti na sebe, kterou nahrazuje snaha vyhnout se riziku a vyhovět předpisům.




















Druhá vláda Petra FialyEditovat

Druhá vláda Petra Fialy
 
 
Předseda vlády Petr Fiala
Pořadísedmnáctá (od r. 1993)
PředsedaPetr Fiala
1. místopředsedaVít Rakušan
MístopředsedovéVlastimil Válek

Marian Jurečka

Ivan Bartoš
Počet členů18
Politické subjektyODS, STAN, Piráti, TOP09, KDU-ČSL
PS PČR
120/200
Jmenovánaprezidentem Petrem Pavlem
Datum jmenování7. prosince 2025

Vyslovení důvěry5. ledna 2026
A 113N 77Z 1 / 191

OpoziceANO2011, SPD
Webová stránkawww.vlada.cz
Posloupnost vlád
< Fiala I

Členové vládyEditovat

Funkce Politik Strana/hnutí Ve funkci od
Předseda vlády ČR Petr Fiala   ODS 28. listopadu 2021
1.místopředseda vlády ČR

Ministr vnitra ČR

Vít Rakušan   STAN 17. prosince 2021
Místopředseda vlády ČR

Ministr zdravotnictví ČR

Vlastimil Válek   TOP09
Místopředseda vlády ČR

Ministr práce a sociálních věcí ČR

Marian Jurečka KDU-ČSL
Místopředseda vlády ČR

Ministr pro místní rozvoj ČR

Ivan Bartoš   Piráti
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura   ODS
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský   Piráti
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela   STAN
Ministr dopravy ČR Martin Kupka   ODS
Ministryně obrany ČR Jana Černochová  
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek  
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš   STAN
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl   ODS 7. prosince 2025
Ministr životního prostředí ČR Jan Bureš  
Ministr kultury ČR Martin Baxa   17. prosince 2021
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová   TOP09
Ministr pro evropské záležitosti ČR Mikuláš Bek   STAN
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun   Piráti

Maxmilián StachEditovat

Maxmilián Stach, PhD.
16. předseda
Poslaneckého klubu ODS
Úřadující
Ve funkci od:
14. března 2040
PředchůdceMarek Benda
Místopředseda ODS
Úřadující
Ve funkci od:
28. dubna 2038
Poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Úřadující
Ve funkci od:
24. října 2033
Zastupitel
Hlavního města Prahy
Úřadující
Ve funkci od:
29. října 2038
Zastupitel města Olomouce
Úřadující
Ve funkci od:
30. října 2030
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 2033)
Bezpartijní
PS PČRza ODS (2033)
v obciza ODS (2030-2033)

Narození8. listopadu 2008
Olomouc
Česko  Česko
Partner(ka)Jana Římská
Alma materUniverzita Palackého Olomouc
Chybí svobodný obrázek.

Maxmilián Stach (n. 8. listopadu 2008 v Olomouci, Česká republika) je český politik, politolog a bývalý rozhlasový moderátor. Od října 2033 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a od března 2040 předseda Poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Od října 2030 do ledna 2034 zastupitel statutárního města Olomouce a od října 2038 zastupitel Hlavního města Prahy. Od listopadu 2033 člen ODS a od dubna 2038 místopředseda ODS.













Model toho, jak by mohla vypadat nová Poslanecká sněmovna po volbách 2025Editovat

Mandátové rozděleníEditovat

Vysvětlivka: 0 - ANO2011, 1 - ODS, 2 - STAN, 3 - Piráti, 4 - SPD, 5 - TOP09, 6 - KDU-ČSL

Nová poslanecká sněmovna PČREditovat

Funkce Portrét Osoba Strana
Předseda PS PČR   Jan Skopeček ODS
1.místopředsedkyně PS PČR   Věra Kovářová STAN
Místopředseda PS PČR   Radek Vondráček ANO2011
Místopředseda PS PČR   Tomio Okamura SPD
Místopředsedkyně PS PČR   Markéta Pekarová Adamová TOP09
Místopředseda PS PČR   Tom Philipp KDU-ČSL
Místopředsedkyně PS PČR   Olga Richterová Piráti
Předsedkyně klubu ANO2011   Alena Schillerová ANO2011
Předseda klubu ODS   Marek Benda ODS
Předseda klubu STAN   Jan Farský STAN
Předseda klubu SPD   Radim Fiala SPD
Předseda klubu KDU-ČSL   Marek Výborný KDU-ČSL
Předseda klubu TOP09   Jan Jakob TOP09
Předseda klubu Piráti   Jakub Michálek Piráti
Předseda klubu ČSSD   Tomáš Petříček ČSSD
Předseda klubu Přísaha   Robert Šlachta Přísaha
Úřad Člen vlády[1] Subjekt Koalice Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Petr Fiala ODS SPOLU 20211128a28. listopadu 2021 úřadující
1. místopředseda vlády

Ministr vnitra

Vít Rakušan STAN Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Místopředseda vlády

Ministr práce a sociálních věcí

Marian Jurečka KDU-ČSL SPOLU 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Místopředseda vlády pro digitalizaci

Ministr pro místní rozvoj

Ivan Bartoš Piráti Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Místopředseda vlády

Ministr zdravotnictví

Vlastimil Válek TOP 09 SPOLU 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Předseda Legislativní rady vlády

Ministr pro legislativu

Michal Šalomoun nestr. za Piráty Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministr financí Zbyněk Stanjura ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský Piráti Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministr kultury Martin Baxa ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela nestr. za STAN Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministr zemědělství Marian Jurečka(pověřen řízením) KDU-ČSL SPOLU 20211217a17. prosince 2021 20220103a3. ledna 2022
Zdeněk Nekula KDU-ČSL SPOLU 20220103a3. ledna 2022 úřadující
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík STAN Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 30. června 2022
Vladimír Balaš 30. června 2022 úřadující
Ministryně obrany Jana Černochová ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministr dopravy Martin Kupka ODS SPOLU 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková nestr. za KDU-ČSL SPOLU 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová TOP 09 SPOLU 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek STAN Piráti a Starostové 20211217a17. prosince 2021 úřadující
Schéma tramvajové dopravy v Olomouci k 11.7.2022
Linka Trasa Změny trasy
1 Nová ulice - Pionýrská - Fakultní nemocnice - Wolkerova - Výstaviště Flora - Okresní soud - Tržnice - Envelopa - Vejdovského - Hlavní nádraží - Fibichova Linka je vedena normální trasou, změna jízdních řádů
2 Neředín, krematorium - Hřbitovy - U Kovárny - Pražská - Šibeník - Nádraží město - Palackého - U sv. Mořice - Náměstí republiky - U Dómu - Žižkovo náměstí - U Bystřičky - Hlavní nádraží - Fibichova Linka je vedena normální trasou, změna jízdních řádů
X4 Nová ulice - Pionýrská - Fakultní nemocnice - Wolkerova - Výstaviště Flora - Okresní soud - Tržnice - Envelopa - Vejdovského - Hlavní nádraží - Fibichova - Autobusové nádraží, podchod - Hodolanská - Husův sbor - Bělidla - Pavlovická - Pavlovičky Linka nahrazuje linku 4, vedena ve výlukové trase, změna jízdních řádů
5 Trnkova - V Kotlině - Šantovka - Envelopa - Vejdovského - Hlavní nádraží - Fibichova Linka je vedena normální trasou, změna jízdních řádů
X2/5 Trnkova - V Kotlině - Šantovka - Envelopa - Vejdovského - Kosmonautů - U Bystřičky - Žižkovo náměstí - U Dómu - Náměstí republiky - U sv. Mořice - Palackého - Nádraží město - Šibeník - Pražská - U Kovárny - Hřbitovy - Neředín, krematorium Linka je sloučena z linek 2 a 5, vedena ve spojené trase
X5/2 Neředín, krematorium - Hřbitovy - U Kovárny - Pražská - Šibeník - Nádraží město - Palackého - U sv. Mořice - Náměstí republiky - U Dómu - Žižkovo náměstí - U Bystřičky - Kosmonautů - Vejdovského - Envelopa - Šantovka - V Kotlině - Trnkova Linka je sloučena z linek 5 a 2, vedena ve spojené trase
Linky 3, 6, 7 a U neobsluhovány.
Schéma tramvajové dopravy v Olomouci k 15.8.2022
Linka Trasa Změny trasy
1 Nová ulice - Pionýrská - Fakultní nemocnice - Wolkerova - Výstaviště Flora - Okresní soud - Tržnice - Envelopa - Vejdovského - Hlavní nádraží - Fibichova Linka je vedena normální trasou
2 Neředín, krematorium - Hřbitovy - U Kovárny - Pražská - Šibeník - Nádraží město - Palackého - U sv. Mořice - Náměstí republiky - U Dómu - Žižkovo náměstí - U Bystřičky - Hlavní nádraží - Fibichova Linka je vedena normální trasou
3 Trnkova - V Kotlině - Šantovka - Tržnice - Náměstí hrdinů - U sv. Mořice - Náměstí republiky - U Dómu - Žižkovo náměstí - U Bystřičky - Hlavní nádraží - Fibichova Linka je vedena normální trasou
4 Nová ulice - Pionýrská - Fakultní nemocnice - Wolkerova - Výstaviště Flora - Okresní soud - Náměstí hrdinů - U sv. Mořice - Náměstí republiky - U Dómu - Žižkovo náměstí - U Bystřičky - Hlavní nádraží - Fibichova - Autobusové nádraží, podchod - Hodolanská - Husův sbor - Bělidla - Pavlovická - Pavlovičky Linka je vedena normální trasou
5 Trnkova - V Kotlině - Šantovka - Envelopa - Vejdovského - Hlavní nádraží - Fibichova Linka je vedena normální trasou
6 Nová ulice - Pionýrská - Fakultní nemocnice - Wolkerova - Výstaviště Flora - Náměstí hrdinů - U sv. Mořice - Náměstí republiky - U Dómu - Žižkovo náměstí - U Bystřičky - Hlavní nádraží - Fibichova Linka je vedena normální trasou
7 Neředín, krematorium - Hřbitovy - U Kovárny - Pražská - Šibeník - Nádraží město - Palackého - Náměstí hrdinů - Okresní soud - Tržnice - Envelopa - Vejdovského - Hlavní nádraží - Fibichova Linka je vedena normální trasou
U Nová ulice - Pionýrská - Fakultní nemocnice - Wolkerova - Výstaviště Flora - Okresní soud - Náměstí hrdinů - Palackého - Nádraží město - Šibeník - Pražská - U Kovárny - Hřbitovy - Neředín, krematorium Linka je vedena normální trasou

Předsednictví Radě EU od roku 2031Editovat

Předsednictví radě EU od roku 2031
Rok Měsíce Země ,,Trojka'' Hlava při předsednictví - premiér/prezident
2031 Leden - červen Chorvatsko TA Předsednictví je naplánováno
Červenec - prosinec Portugalsko
2032 Leden - červen Ukrajina
Červenec - prosinec Irsko TB
2033 Leden - červen Estonsko
Červenec - prosinec Malta
2034 Leden - červen Belgie TC
Červenec - prosinec Česko
2035 Leden - červen Moldavsko
Červenec - prosinec Itálie TD
2036 Leden - červen Francie
Červenec - prosinec Slovensko
2037 Leden - červen Slovinsko TE
2037 Červenec - prosinec Německo
2038 Leden - červen Finsko
2038 Červenec - prosinec Švédsko TF
2039 Leden - červen Španělsko
Červenec - prosinec Bulharsko
2040 Leden - červen Rumunsko TG
Červenec - prosinec Polsko
2041 Leden - červen Kypr
Červenec - prosinec Litva TH
2042 Leden - červen Maďarsko
Červenec - prosinec Řecko
2043 Leden - červen Rakousko TI
Červenec - prosinec Lotyšsko
2044 Leden - červen Lucembursko
Červenec - prosinec Nizozemsko TJ
2045 Leden - červen Dánsko
Červenec - prosinec Chorvatsko
  1. OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval členy nové vlády [online]. Pražský hrad, 2021-12-17 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. 

Demokratická světová unieEditovat

Druhá studená válka
konflikt: Tlak Ruské federace na Ukrajinu a další Evropské země
trvání: 2022 - nyní
výsledek: probíhá
změny území: Všechny kontinenty světa
strany
Demokratické státy (NATO, EU a spojenci)

Spojené státy americké  Spojené státy americké Kanada  Kanada
Mexiko  Mexiko
Brazílie  Brazílie
Grónsko  Grónsko
Island  Island
Japonsko  Japonsko
Jižní Korea  Jižní Korea
Tchaj-wan  Tchaj-wan
Austrálie  Austrálie
Nový Zéland  Nový Zéland
Evropská unie  Evropská unie
Ukrajina  Ukrajina
Moldavsko  Moldavsko
Spojené království  Spojené království
Norsko  Norsko
Turecko  Turecko
Bosna a Hercegovina  Bosna a Hercegovina
Černá Hora  Černá Hora
Severní Makedonie  Severní Makedonie
Kosovo  Kosovo
Albánie  Albánie
Indie  Indie
Afghánistán  Afghánistán
Madagaskar  Madagaskar
Izrael  Izrael
Egypt  Egypt
Alžírsko  Alžírsko

Státy podporující socialismus a diktátorství (dřívější Východní blok)