Synergický efekt editovat

Definice editovat

Synergii je možné definovat jako pozitivní/negativní efekt vznikající na základě spojení firem, činností či majetku. Synergický efekt je nejlépe patrný na příkladu účinku na cash flow nově vzniklé skupiny podniků v porovnání s výsledky jednotlivých společností.[1]

V ekonomickém prostředí je synergický efekt často popisován jako výpočet 2 + 2 = 5, což reprezentuje myšlenku, v níž suma efektů dosažená dvěma nebo více spolupracujícími subjekty je vyšší, nežli suma, které by bylo dosaženo při jejich individuální činnosti. Jinými slovy synergie popisuje situaci, ve které je hodnota celku vyšší než suma jeho částí.

Synergický efekt s opačným účinkem pojmenováváme jako reverzní synergii, která je vyjádřena rovnicí 2 - 1 = 2 což znamená, že ztráta určité části majetku nemusí vézt nevyhnutelně ke snížení jeho celkové hodnoty[2]

Zdroje synergického efektu v ekonomickém kontextu editovat

Podle Brealey a Meyerse (2000) a Ray (2013) můžeme mezi nejčastější zdroje synergie zařadit:

  • úspora nákladů - Měla by být způsobena poklesem fixních nákladů na jednotku. Tzn., že s poklesem fixních nákladů dojde k poklesu celkových nákladů a díky čemuž vzroste výsledek hospodaření za konsolidační celek. Ke sledování této oblasti jsou vhodné ukazatelé rentability, konkrétně rentabilita tržeb (ROS), nákladů (ROC), vlastního kapitálu (ROE) a investovaného kapitálu (ROCE).
  • daňové výhody
  • nevyužité daňové štíty
  • přebytkové fondy
  • zvýšení efektivity vnitropodnikových procesů - Diferenční výkonnost je další oblastí, kde se synergické efekty projevují a to prostřednictvím snížení počtu nadbytečných pracovníků. Tento pozitivní jev lze sledovat pomocí ukazatelů produktivity zaměstnanců.[3]

Podle Kisingerové lze obecně synergický efekt vyjádřit ve třech směrech, a to jako vznik dodatečných výnosů, úsporu nákladů a daňové výhody. Pokud budeme synergický efekt zkoumat podrobněji, zahrnují se do něj všechny efekty, které fúze či akvizice vyvolala. [4]

Damodaran se také zabývá synergickými efekty u spojování podniků a dělí je na provozní synergické efekty a finanční synergické efekty:

  • Provozní synergické efekty – jsou to takové synergie, které jsou získány v případě ukončení, při níž došlo k jakýmkoli zlepšením v provozní oblasti podniku. Zahrnuje úspory z rozsahu, postavení na trhu nebo přerozdělování či získávání zdrojů.
  • Finanční synergie – je cílenější, může mít podobu vyšších peněžních toků nebo nižších nákladů kapitálu. Zahrnuje daňové výhody, diverzifikaci výrobků a služeb a lze ji spojit především se silnější finanční pozicí podniku a levnějšími úrokovými náklady na vypůjčený cizí kapitál. [5]

Přínosy synergického efektu editovat

Přínos synergického efektu spočívá různých ekonomických ukazatelích:

  • rychlejší růst výnosů
  • vyšší marže
  • efektivnější využití zdrojů
  • snížení nákladů kapitálu v důsledku vhodnějšího financování - Synergické efekty mohou mít podobu snížení kapitálových nákladů, které je obvykle způsobeno přístupem k levnějším cizím zdrojům ve větších objemech. Tuto synergii lze zjišťovat pomocí ukazatelů zadluženosti, kterými jsou: celková zadluženost, zadluženost vlastního kapitálu. [1]

Kisingerová uvádí jako strategické cíle fúzí a akvizic, které lze považovat za očekávaný synergický efekt:

  • Podíl na trhu – díky spojení má podnik větší šance jak proniknout na trh a získat tak větší tržní sílu. Díky vyššímu tržnímu podílu dochází k růstu zákaznické základny a dále také ke zvýšení vlastní konkurence schopnosti.
  • Finanční synergie – společnosti se snaží o zlepšení jejich situace např. pomocí daňových úlev a získávání lepších podmínek financování. Velké společnosti jsou více finančně stabilní a mohou tak čerpat i levnější cizí zdroje ve větších objemech.
  • Vstup na nové trhy – podnik získává možnost vstoupit na nové, pro něj perspektivnější trhy (strategie diverzifikace).
  • Diferenční výkonnost – předpokladem je lepší, efektivnější využití aktiv cílové společnosti, zlepšit tak řízení nákladů a tržeb a tím i řízení zisku. Což může být provedeno prostřednictvím efektivnějšího a agresivnějšího řízení, převodem technologií a znalostí, zvýšením příležitostí, nebo změnou řídicích systémů.
  • Úspora z rozsahu – k těm dochází při spojování podniků především v oblasti výroby, distribuce, managementu apod. Celkové náklady koncernu se snižují a hodnota společnosti vzroste. Úspory z rozsahu bývají cílem zejména u horizontálních fúzí a akvizic, kde spojením vzniká podnik s větší produkcí a s větším podílem na trhu, čímž se může ušetřit především na fixních nákladech na produkci. Stejný argument může být však využit i v případě konglomerátní či vertikální fúze, kde hovoříme o úsporách administrativy.

Ukazatele hodnocení synergického efektu editovat

Pomocí vhodných ukazatelů je možné pozorovat samotnou existenci nebo pouhou úroveň synergického efektu ve všemožných oblastech. Oblasti, v nichž je synergický efekt nejlépe patrný představují například nákladovost procesů, finanční stabilita, tržby a zisky nebo tržní podíl.

Ukazatele hodnocení nákladovosti procesů editovat

Ukazatele hodnocení nákladovosti procesů jsou konstruovány jako poměr výsledného efektu dosaženého podnikáním k nějaké srovnávací základně. Jejich výsledky zobrazují pozitivní nebo naopak negativní vliv likvidity na rentabilitu, řízení aktiv nebo financování společnosti. Interpretace těchto ukazatelů je velmi podobná, tj. kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele.[4]

Nejvhodnější ukazatele: editovat
  • ROS - Ukazatel rentability tržeb
  • ROA - ukazatel rentability celkových vložených aktiv - hodnotí celkovou efektivnost podniku, tzv. produkční sílu
  • ROE - ukazatel rentability vlastního kapitálu - kolik čistého zisku připadá na jednu korunu kapitálu investovaného akcionářem
  • Běžná likvidita - schopnosti podniku uhradit své splatné závazky

Ukazatele hodnocení finanční úspory a stability editovat

Synergický efekt se v této oblasti projevuje jako pokles celkové zadluženosti a snížení nákladovosti cizího kapitálu. Pojem zadluženost vyjadřuje míru financování majetku společnosti cizím kapitálem. Měří vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku. Vyšší míra zadluženosti do jisté míry zvyšuje rentabilitu firmy, a tím i její tržní hodnotu, avšak současně zvyšuje riziko finanční nestability. Je třeba tento vzájemný poměr správným způsobem vybalancovat.[6]

Nejvhodnější ukazatele: editovat
  • Celková zadluženost
  • Multiplikátor vlastního kapitálu

Ukazatele hodnocení diferenční výkonnosti editovat

Schopnost efektivně využít tzv. diferenční výkonnost je ovlivněna řadou faktorů. Může se jedna jak o nové výrobní faktory, kterými jiný podnik disponuje, tak o lidský kapitál ve formě schopnosti efektivního řízení, uplatnění znalostí, know-how apod.[6]

Nejvhodnější ukazatele: editovat
  • Produktivita práce - čím vyšší produktivitu společnost dokáže dosáhnout, tím může získat vyšší zisky

Ukazatele hodnocení tržního podílu editovat

Velikost tržního podílu slouží k analýze konkurenční pozice firmy na trhu. Zvýšení tržního podílu je jedním z projevů kladného synergického efektu v oblasti konkurenční pozice a působení na trhu.

Reference editovat

Další zdroje editovat

  1. a b HLAVÁČ, J. Fůze a akvizice. 1.. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. 129 s. ISBN 978-80-245-1635-6. S. 37. 
  2. RAY, K. G. Mergers and acquisitions: Strategy, Voluation and Integration. New Delphi: PHI Learning Private Limited: Eastern economy edition, 2010. 796 s. ISBN 978-81-203-3975-0. 
  3. BREALEY, R. A.; MEYERS, S. C. Teorie a praxe firemnních financí. 1.. vyd. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-189-4. 
  4. a b KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3.. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-4456-8. S. 79 - 88. 
  5. DAMODARAN, A. The Value of Synergy. 2005 [online]. [cit. 2005]. Dostupné online. 
  6. a b SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 2.. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6.