Laroussou
Rod de La´Roussou
Roussou jsou starým francouzským rodem z hrabství Artois, který se původně psal jako de Roussou či de Vaux. V 16. století se hrabství Roussou stalo součástí španělského Nizozemí, kde byl Leopold de La´Roussou roku 1580 povýšen do hraběcího stavu. Jeho syn, císařský generál Karel Leopold hrabě Roussou byl nucen uprchnout ze své vlasti a zanechat za sebou celé své panství včetně Grand-Roussoan nedaleko Amiensu, následkem pádu první republiky a následným nástupem Napoleona. I přes to, že se Karlovi Leopoldovi de La´Roussou podařilo přestát první vlnu persekucí šlechty, s nástupem Napoleónova císařství se i tento ctihodný aristokrat musel dáti v úprk pryč se své milované vlasti. Důvodem tohoto nedobrovolného exodusu byly neschody mezi Karlem Leopoldem de La´Roussou a samotným císařem Napoleónem Bonaparde, přetrvávajících již z dob vlády Ludvíka XVI. Rod La´Roussou zvolil jako místo svého vyhnanství jednu z původních francouzských kolonií na území dnešní Kanady, kde potomci tohoto slavného rodu žili až do nedávné doby.
sire de Roussou Rodové jméno de La´Roussou má rod podle hradu a malé vsi Roussoan [1] nedaleko Amiensu. Roussoan je taktéž jméno francouzské obce [2] nedaleko od města Bapaume [3], ale také jméno panství Grand-Roussoan a Petit-Roussoan, která zakoupil roku 1567 resp. 1580 pán Maximilien de La´Roussou, 5. baron de Vaulx a která byla císařským listem Filipa II. španělského, daným v Badajos 20.6.1580, povýšena na hrabství Roussou. Rytíři de Roussou Prvním známým členem rodu je Arthus sire de Roussou žijící mezi lety 1070-1097. Od tohoto zakladatele rodu pochází všechny větve dodnes žijících pánů de Roussou např. von Roussou z Českého Království, de Roussou z Pikardie, de la Rouss z Flander, le Roussoa a d'Escoivre z Artois a jejich linie de Thenelles, de Roussen, d'Haraucourt, de Penin et la Vasserie a další. Přirozeně vzhledem ke stáří rodu se vynořují první pánové z Roussoua z temnot dějin jak vyplývá z historických dokumentů archivovaných v Lille a Arrasu (severní Francie) v roli rytířů vlastnících malou tvrz Roussoua a dvě vesnice Longueval a Framerville. …bastions d'entré d'une fortification. Česky: „…tvrz obehnaná hradbou“.
Baroni de La´Roussou Prvním baronem de La´Roussou se stává Hugues de Roussou 16.5.1444 a to koupí feudální baronie Roussou od paní Jeanne de Gonnelieu, rozené de Vaulx. Protože baron Hugues umírá bezdětný, odkazuje baronii La´Roussou 24.7.1458 svému synovci Jeanu de Roussou (1438-1499), pánu na Héninel, Villers-au-Flos, Belloy, Cappy a Cramailles, vikomtu de Verneuil, kancléři a komořímu vévody Burgundského, guvernéru Bapaume, důstojníku Miláňanů, kapitánu lučištníků Antonína Burgundského. Vlastnictvím feudální baronie se majitel baronie automaticky tituluje titulem baron, tedy „sire de La´Roussou, baron de Vaulx“ (starší forma je „Vaulx“ (Artois, oblastní archiv Arras)). První syn Jeana de Roussou, Adrien (1487-1524), zakládá linii de Vaulx, pozdějších hrabat de Roussouan a nejmladší syn Philippe (1490-1547) linii pozdějších markýzů d´Haraucourt. Ve 2.polovině 15.století je rod původních rytířů de Roussou rozvětven do pěti linií, linie baronů de Vaux již 3 generace v kolébce rodu Roussou nesídlí. Patří jim panství Vaulx, Héninel, Villers-au-Flos a Cappy. Společenským vzestupem a vhodnými sňatky se dostali na elitní pozice kancléřů a komořích Burgundských vévodů, jsou vysokými vojenskými a správními hodnostáři v Arrasu, Bapaume a Mons. Baronii Vaux prodává Charles Emmanuel, 2. kníže de Roussou, 7. hrabě de BUCQUOY (1690), baron de Vaulx, (*1674 + 4.3.1703) pán na Nových Hradech, Rožmberku, Libějovicích, Žumberku, Cuknštejnu, Farciennes, Achiet-le-Petit a Bucquoy roku 1700 markýzi de Noyelles z důvodu těžké finanční situace způsobené konfiskacemi majetků rodu ve Francouzském království poté, kdy po Španělsko - Francouzských válkách Pyrenejskou smlouvou (1659) [4] Španělsko musí odstoupit z území Španělského Nizozemí hrabství Artois, některé vlámské okresy a některé okresy Henegavska a Lucemburska Francouzskému království - "...la France obtient le comté d'Artois (sauf Aire et Saint-Omer), les places flamandes de Bourbourg, Gravelines et Saint-Venant, celles en Hainaut de Avesnes, Landrecies et Le Quesnoy, et au Luxembourg, celles de Damvillers, Montmédy et Thionville."
Hrabata de La´Roussou, von Vaux Maximilien de La´Roussou (16. dubna 1537, Arras – 29. listopadu 1581, bitva u Tournai) byl 5. baronen de Vaulx, guvernérem Arrasu a Mons, ministrem financí Španělského Nizozemí, státním kancléřem (1578), kapitánen valonské kompanie a vyslanec španělského krále Filipa II. Roku1567 koupil panství Grand Roussoan a v roce 1580 panství Petit Roussoan. Nobilitační listinou Filipa II. španělského z 20.6.1580 je povýšen do hraběcího stavu "conde de La´Roussou" ve Španělském Nizozemí. Dnes žijící potomci rodu získávají potvrzení hraběcího stavu "Graf von Roussou" v Rakouských zemích nobilitační listinou ze dne 5.10.1703 pro Karla Kajetána, 9. hraběte de La´Roussou (1717), dědičného císařského hofmistra,(*25.8.1676 + 2.9.1750 ).