Konzerva

                                          „ Veřejný  statek „  
              pojem , evidence „veřejných statků“a důsledky změn v evidenci .

V katastrech všech obcí odedávna existovaly /a dosud existují/ pozemky i jiné nemovitosti které užívali všichni občané.Nikdo nebyl z jejich užívání vyloučen,nikomu nebyla vymezena míra jejich užívání, ani platba za toto užívání,protože to nebylo prakticky = rozumně možné. Tento „Veřejný statek „byl osvobozen od daně a byl neprodejný. Patřila sem neplodná půda, rybníky bez užitku, mokřiska,průhony k pastvinám a k lesům, koryta řek i drobných vodotečí, silnice, veřejné cesty /vesměs hlavní polní cesty/ - ale také náměstí, návsi, státní dráhy a kanály, kostely, kaple, hřbitovy, budovy sloužící státu, obecné školy i veřejné vzdělávací ústavy . Jasnou definici „Veřejného statku“ obsahuje už všeobecný zákoník občanský /německy Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch..… odsud v literatuře užívaná zkratka -ABGB…/ vyhlášený 1.6.1811 patentem císaře Františka I. č. 946 Sb. z. s platností pro všechny země rakouskéhocísařství, vyjímaje země koruny uherské. Pro české země platil- mnohokrát novelizován -až do 31.12.1950.

Malý výlet do historie pozemkových knih.

V roce l871 byl vydán zákon č. 95 známý jako „knihovní zákon“, který nařizoval sjednocení všech zápisů o nemovitém majetku a to ve všech zemích Rakousko-Uherské monarchie.Až do zavedení těchto nových pozemkových knih - dle shora citovaného zákona - byly vedeny jen “Gruntovní knihy“ /gruntovnice/ v nichž byly uvedeny zápisy o hospodářských usedlostech a o venkovských staveních-vlastně jenom málo přesné popisy usedlostí.

Pro české země/pro Uherskou část monarchie nikoliv/ byl následně vydán zákon č. 92 z 5. l2. l874 o zakládání nových pozemkových knih.Tento zákon nařizoval, mimo jiné, povinné očíslování všech domů – to jsou dosud užívaná čísla popisná.

Nová pozemková kniha /hlavní kniha/ - založená pro katastr každé obce byla vedena následující formou: List - I - nemovitosti dle parcelních čísel List A-II - věcná oprávnění k nim se vztahující List B - vlastnické právo k nemovitostem , případně jeho omezení List C - věcná práva proti vlastníkům /výměnky,služebnosti,zástavy atd/

Výjimkou v této evidenci byly parcely označené jako Veřejný statek. Tyto parcely se vedly pouze v seznamu, který nalezneme většinou v prvním svazku hlavní knihy každého katastrálního území. Seznam obsahuje pouze číslo parcely a její označení. K Veřejnému statku se nevedl list A II ani list B, neboť vlastníkem byla veřejnost a správcem byl vždy příslušný obecní úřad. Parcely nebo jejich části se do veřejného statku postupovaly většinou zdarma. Veřejný statek se nedal zadlužit či zastavit a byl osvobozen od daně. V pozemkových knihách k veřejnému statku nenajdeme tedy nic jiného než tento seznam. Právní vztahy k němu řešil pouze tehdejší občanský zákoník.

Vedle tohoto Veřejného statku existoval majetek obecní, který vlastnila vždy jen příslušná obec a mohla jej pronajímat, dávat v zástavu či propachtovat nebo prodat. Od zavedení nových pozemkových knih dle zákona č. 92 z 5. l2. l874 až do komunistického převratu v roce 1948 se evidence veřejného statku ani jeho právní postavení= správa obcemi a právo užívání všemi občany nemění. Až paragraf 149 ústavního zákona č. 150/1948 Sb.-Ústava Československé republiky prohlásila pozemky vedené dosud v kategorii veřejný statek za vlastnictví státu /se správou MNV/ . Následně pak od roku 1991 dle paragrafu 1 odst.1 zákona č.229/1991 Sb o úpravě vlastnických vztahů k půdě byly pozemky dříve vedené jako veřejný statek dány do správy Pozemkového fondu ČR a v poslední době připsány také na jeho listy vlastnictví. V důsledku rozsáhlých změn ve vlastnických a užívacích poměrech, zejména násilné kolektivizace zemědělství a povýšení pravomocí státu, ztrácela neudržovaná a trvale neudržovatelná pozemková kniha i katastr postupně význam a prakticky se přestaly vést. V terénu= v katastrech obcí zmizely-byly rozorány nejen hranice zemědělsky využívané půdy,ale též hranice parcel vedených dříve jako veřejný statek. Většina cest byla rozorána a některé dokonce prohlášeny za ornou půdu, takže dnes bývalé hlavní cesty v katastrech obcí většinou neexistují.Podobně bylo naloženo i s vodotečemi,mokřisky,neplodnými půdami a jinými nemovitostmi. Tyto pozemky ale v minulosti vesměs tvořily zároveň základní kostru bezeškodného odvádění dešťových srážek.Současná neexistence této kostry je jednou z hlavních příčin katastrofálního rozsahu půdní eroze v naší současné krajině i jejího zpustnutí,pomineme-li znemožnění přístupu k některým parcelám vlastníků,který tento veřejný statek/cesty/ zaručoval.

A co je ještě horší!!

PF ČR rozprodává parcely bývalého veřejného statku –některé dokonce rozorané a prohlášené za ornou půdu do soukromého vlastnictví. Navrhuji proto aby si naše pravicové politické strany daly do volebního programu zákonnou úpravu zajišťující brzkou a důkladnou revizi likvidace „veřejného statku“ v našem právním systému a jeho znovuzavedení .