Wikipedista:Jmarek/pískoviště

Jak číst taxoboxRaroh lovecký
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Řáddravci (Falconiformes)
Čeleďsokolovití (Falconidae)
Rodsokol (Falco)
Linnaeus, 1758
Podrod(Raroh) (Hierofalco)
DruhF. rusticolus
Binomické jméno
''Falco rusticolus''
Synonyma
  • Falco candicans
    Gmelin, 1788
  • Falco islandus
    Brünnich, 1764
  • Falco obsoletus
    Gmelin, 1788
  • Falco rusticolus candicans
    Gmelin, 1788
  • Falco rusticolus grebnitzkii
    (Severtzov, 1885)
  • Falco rusticolus intermedius
    Gloger, 1834
  • Falco rusticolus islandus
    Brünnich, 1764 (but see text)
  • Falco rusticolus obsoletus
    Gmelin, 1788
  • Falco rusticolus rusticolus
    Linnaeus, 1758
  • Falco swarthi
    L.H. Miller, 1927
  • Hierofalco grebnitzkii
    Severtzov, 1885)
  • Hierofalco islandus
    (Brünnich, 1764)
  • Hierofalco rusticolus
    (Linnaeus, 1758)
  • Hierofalco rusticolus candicans
    (Gmelin, 1788)

Raroh lovecký, Falco rusticolus, nazývaný také sokol lovecký je jeden z největších druhů rarohů či sokolů. Raroh lovecký loví na Arctickém pobřeží a na severních ostrovech Ameriky, Evropy a Asie. Většina jedinců obývá stálé teritorium, někteří rarozi však po čase hnízdění nebo v zimě migrují do jiných loveckých teritorií. Jeho vědecké jméno je tvořeno latinským termínem pro sokola, Falco a někdo, kdo žije v přírodě, rusticolus.

Popis editovat

Tento druh je poměrně velký sokolovitý dravec, jehož velikost je podobná velikosti největších káňat. Samci měří od 48 do 61 cm, váží 805 až 1350 g a rozpětí křídel se u nich pohybuje mezi 100-ti a 130-ti cm. Samice jsou o něco větší a těžší: měří 51 až 65 cm, váží 1180 až 2100 g a jejich rozpětí křídel se pohybuje od 124 do 160-ti cm. Rarozi lovečtí jsou ve stavbě těla mezi velkými sokoli stěhovavými a jestřábi: jejich špičatá křídla ukazují jasně na sokola, jsou ale statnější, mají širší křídla a delší ocas než sokoli stěhovaví.

Zbarvení tohoto druhu je mnohotvárné: základní rozlišení je na "bílou", "stříbrnou", "hnědou" a "černou" formu, přičemž rozsah zbarvení se pohybuje od téměř bílého až po velmi tmavé. Hnědá forma raroha loveckého se od sokola stěhovavého liší krémovými pruhy na zátylku a temeni a chybějícím výrazným lícním pruhem a čepičkou. Černá forma má jako podklad velmi tmavou čerň, avšak ne tak jasně ohraničenou, jak ji má sokol stěhovavý. Bílá forma je nezaměnitelná: tvoří ji ptáci s převažujícím bílým zbarvením. Ptáci stříbrné formy jsou velmi světle šedí.

Zbarvení samic a samců se neliší, nedospělí jedinci jsou v průměru tmavší a hnědší než odpovídající dospělci.

Systematics and evolution editovat

 
A Kříženec bílého raroha loveckého gyrfalcon × raroha velkého.

Raroh lovecký je člen úzce spjatého podrodu hierofalcon, jehož zástupci jsou v češtině nazýván rarozi. In this group, there is ample evidence for rampant hybridization and incomplete lineage sorting which confounds analyses of DNA sequence data to a massive extent; molecular studies with small sample sizes can simply not be expected to yield reliable conclusions in the entire hierofalcon group. The radiation of the entire living diversity of hierofalcons seems to have taken place in the Eemian Stage at the start of the Late Pleistocene, a mere 130,000-115,000 years ago; the Gyrfalcon seems to represents lineages that expanded into the Holarctic and adapted to local conditions, whereas the inland populations further south, towards northeastern Africa where the radiation probably originated, evolved into the Saker Falcon. Indeed, gyrfalcons hybridize not infrequently with Sakers in the Altay Mountains, and this gene flow seems to be the origin of the "Altai Falcon".[1]

Gyrfalcons and the fall of the Liao Dynasty editovat

In the 12th century AD the Jurchen tribes rebelled against the Chinese Liao Dynasty which was set up by Khitan people. The primary cause was that the Khitan nobles extorted a big tax of Gyrfalcons (which are called Hǎidōngqīng (海东青) in Chinese), as swan hunting was highly fashionable among the nobility. Especially under the last Liao Emperor Tianzuodi, tax collectors were even entitled to use force to procure the demanded quantity of gyrfalcons. The rebellion caught on, and the Jurchen under chieftain Wanyan Aguda annihilated the Liao empire in 1125, establishing the Jīn Dynasty in its stead.[2]

Images editovat

Footnotes editovat

  1. Helbig et al. (1994), Wink et al. (1998), Wink et al. (2004), Nittinger et al. (2005)
  2. Beijing Municipal Administration of Cultural Heritage: Contest for the Southern Capital between the Liao, Song and Jin Dynasties. Version of 2006-JUL-19. Retrieved 2007-AUG-13.

External links editovat