Wikipedista:Ikcur/pískoviště 5

Wikipedista:Ikcur/pískoviště 5
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Církevřímskokatolická

Kaple Panny Marie Růžencové stojí v katastrálním území Borač v okrese Brno-venkov. Je chráněna jako kulturní památka ČR.[1] Kaple náleží pod římskokatolickou farnost Doubravník, děkanát Tišnov, brněnské diecéze.[2]

HistorieEditovat

Kaple stojí u silnice II/387 na okraji obce. Kaple byla postavena v pozdně klasicistním slohu. Byla postavena v letech 1853–1854[3], nad vchodem je datace 1853[4] a v některých pramenech je uváděn vznik v roce 1856[5]. Před kaplí stojí mramorový kříž a vedle je pomník se jmény obětí první a druhé světové války.[5]

ArchitekturaEditovat

Kaple jednolodní zděná omítaná stavba postavena z cihel na půdorysu obdélníku s půlkruhovým závěrem a přistavěnou hranolovou věží. Fasáda je členěna oběžnou lizénou, v bočních stěnách lodi je po jednom okně se segmentovým záklenkem. Kolem lodi a závěru vede podstřešní profilovaná římsa. V průčelí je přistavěna čtyřboká věž členěná nárožními lizénami se vstupem do kaple, který je ukončen půlkruhovým záklenkem. Nad vchodem je profilovaná římsa. Věž je ukončena nízkou stanovou střechou, která přechází do dvou cbulí ukončených jehlanovou střechou s makovicí a křížem. Loď je krytá sedlovou střechou, nad závěrem je valbová střecha.

— —

Zvonice (Borovník)Editovat

{infobox - budova} Zvonice stojí v katastrálním území Borovník v okrese Brno-venkov. V roce 1995 byla Ministerstvem kultury ČR prohlášena kulturní památkou ČR.[6][7]

PopisEditovat

Zvonice stojí na vyvýšeném místě a je dominantou obce.[8] Dřevěná zvonice je zachycena ve Stabilním katastru v roce 1835. V průběhu 19. století byla přestavěna na kamennou.[9] Opravována v roce 2017.[10]

ArchitekturaEditovat

Zvonice je samostatně stojící zděná hranolová stavba ukončena stanovou střechou, která přechází do čtyřboké lucerny. Lucerna je zakončena stanovou střechou, na níž je cibule s makovicí a jednoramenným křížem. Střecha je krytá plechem. V průčelí obráceném do vsi je prolomeno okno ve vyřezávaném dřevěném rámu s půlkruhovým záklenkem. Pravoúhlý vchod je proražen protějším průčelí.[11][6]

— —

Panský dvůr (Cvrčkovice u Pohořelic)Editovat

{infobox - budova} Panský dvůr stojí v katastrálním území Cvrčovice u Pohořelic v okrese Brno-venkov. Komplex dvou budov čp. 52 a 53, dříve i brána, je chráněna jako kulturní památka ČR.[12]

HistorieEditovat

Jedním ze svobodných dvorů v Cvrčkovicích byl panský dvůr Buriana Žabky z Limberku. V druhé polovině 16. století jej vlastnil Jakub Střelický ze Střelic. V roce 1588 koupil dvůr nejvyšší rychtář Moravského markrabství Bernard Drnovský z Drnovic. V té době panský dvůr měl 18 lánů, vinný šenk a sklep, Panskou louku a dvě jezírka. V roce 1772 dvůr získali Dietrichštejnové (do roku 1858).[13]

PopisEditovat

Na začátku 18. století nechali hrabata z Thurnu postavit správní a hospodářskou budovu dvoru, které byly součástí zámku. Obě budovy byly na štítové straně spojeny bránou, na které byl erb Dietrichštejnů. Brána byla zbořena.

Obě budovy jsou přízemní omítané zděné stavby postaveny z cihel na půdorysu obdélníku. Hospodářská budova má mansardovou střechu, správní budova má sedlovou střechu. Fasády jsou hladké, okna jsou pravoúhlá v šambránách. Hlavní (podstřešní) římsa je profilovaná. Ve správní budově je nad portálem umístěn trojúhelníkový fronton. Vchod do hospodářské budovy má půlkulaté zaklenutí s klenákem ve vrcholu. Místnosti budov jsou zaklenuty valenou klenbou, valenou klenbou s lunetami a českou plackou se zrcadly.[14] Podle dendrochronologického průzkumu krovů byly stromy smýceny v období 1772–1773 (správní budova) 1785–1786 (hospodářská budova) [15]

— —

Vesnická usedlost (Černvír)Editovat

{infobox - budova} Vesnická usedlost čp. 2 stojí v katastrálním území Černvír v okrese Brno-venkov. V roce 1993 byla Ministerstvem kultury ČR prohlášena kulturní památkou ČR.[16][17] Usedlost se nachází v ochranném pásmu kostela Nanebevzetí Panny Marie a dřevěného krytého mostu.[18]

PopisEditovat

Vesnická usedlost pochází z 19. století a stojí u silnice II/397 na okraji vesnice nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pětidílnou dispozici tvoří obytná a hospodářská budova, chlévy, kolna a dřevěná stodola. Za usedlosti se rozkládají (ve svahu) zahrady, pole a les, původní výměra asi 30 ha, které náleží k usedlosti (bez památkové ochrany). Obytná část je přízemní stavba orientována štítovou stranou do návsí. Ve zděném štítu jsou tři kulaté otvory, ve štítové stěně jsou tři okna v nikách s původně členěnými rámy. Obytná budova je postavena na půdorysu obdélníku a zastřešena sedlovou střechou. Ve středové části je síň nad sklepem, který je postaven z lomového kamene na půdorysu obdélníku a je zaklenutý valenou klenbou. Sklep je přístupný z předsíně dlouhou tunelovou chodbou. Jedná se pravděpodobně o středověký sklep. Nové chlévy jsou zděné, kolna a stodola jsou bedněné do zděných pilířů.[19][20][16]

ZajímavostEditovat

— —

Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Hajany)Editovat

{infobox - kostel} Kaple Nanebevzetí Panny Marie s krucifixem stojí v katastrálním území Hajany v okrese Brno-venkov. Jsou chráněny jako kulturní památka ČR.[22] Kaple náleží pod římskokatolickou farnost u kostela všech svatých, Ořechov, děkanát Rosice, diecéze brněnské.[23]

HistorieEditovat

Kaple z roku 1818 a kamenný kříž z roku 1808 stojí na návsi obce Hajany. Kaple byla opravena v roce 1990.[24] Kamenný kříž byl postaven za podpory Antonína Hermana z Hajan.

PopisEditovat

Kaple Nanebevzetí Panny MarieEditovat

Barokní kaple zvonicového typu byla postavena z cihel na půdorysu čtverce. Je členěna nárožními lizénami a hlavní římsou. V přízemí je pravoúhlý vchod, v patře po obvodě je po jednom oknu s půlkruhovým záklenkem. Kaple má mansardovou střechu krytou bobrovkami a zakončenou křížem.[25][26] V patře kaple je zavěšen zvon[27]

Kamenný křížEditovat

V čtyřbokém soklu, který stojí na obdélné odstupňované podnoži, je na čelní straně v rámu český nápis:

FUNDATOR / TOHO KŘIŽE / BYL ANTONÍN / HERMAN Z HAYAN / NA PAMATKU / BOHA UMU / ČENÉM DNE / 15. ČERVENCE/ 1808

Sokl je zakončen profilovanou římsou a z ní vychází odstupňovaná v horní části zúžená podnož s rytými motivy píšťal. Na horní část podnože je postaven kříž s ukřižovaným Kristem. Nad skloněnou hlavou je nápis: I N R I .[25]

— —

Boží muka (Hlína u Ivančic)Editovat

{Infobox - socha} Boží muka stojí v katastrálním území Hlína u Ivančic v okrese Brno-venkov. Je chráněna jako kulturní památka ČR.[28]

Popis[29][30]

— —

Kaple svatého Václava (Holasice)Editovat

{infobox - kostel} Kaple svatého Václava stojí v katastrálním území Holasice v okrese Brno-venkov. Je chráněna jako kulturní památka ČR.[31] Kaple náleží pod římskokatolickou farnost Rajhrad, děkanát Modřice, diecéze brněnská.[32]

HistorieEditovat

Kaple byla postavena na místě původní dřevěné zvonice, která byla v roce 1840 stržena a postavena jako zděná. Do zvonice byl umístěn oltář a obraz svatého Václava. V roce 1848 byla zvonice přestavěna na kapli a zasvěcena sv. Václavovi.[33][34] Vysvěcena byla rajhradským opatem Viktorem Schlossarem.[35]

ArchitekturaEditovat

Kaple je jednolodní zděná stavba postavena z cihel na nízkém soklu na půdorysu obdélníku s půlkruhovým závěrem. Hladká fasáda je členěna lizénami a hlavní římsou. Boční stěny lodi jsou prolomeny jedním oknem v šambráně, které je zakončeno půlkulatým záklenkem s jedním klenákem. V průčelí jsou pravoúhlé dveře, nad nimi je půlkruhové klenutí. Nad vchodem je štít s nízkými pilíři, který přechází do zvonového patra. Patro je členěno rohovými lizénami a oky s půlkruhovými záklenky. Střecha je sedlová nad kněžištěm valbová, zvonové patro má stanovou střechu s makovicí a křížem. Nad vchodem je umístěn dřevěný kříž.[36]

InteriérEditovat

Po stranách hlavního oltáře stojí sochy svatého Cyrila a svatého Metoděje z roku 1858. Oltářní obraz sv. Václava z roku 1840 byl roce 1928 nahrazen novým obrazem svatého Václava od akademického malíře Jano Köhlera.[37][35] Loď je zaklenuta plackou.[36]

ZvonyEditovat

Ve zvonovém patře kaple jsou zavěšeny dva zvony. Původní zvon o hmotnosti 35 kg a reliéfem sv. Václava a sv. Ludmily z roku 1840, který byl zabaven v roce 1916 v době první světové války, byl nahrazen v roce 1923 novým. Zvon je zdoben opět reliéfy sv. Václava a sv. Ludmily a je na něm nápis[37]:

Svatý Václave, vévodo české země, nedej zahynouti nám i budoucím! 1923

Druhým zvonem je umíráček, který je vysoký 20 cm a má spodní průměr 27 cm. Přestože je na zvonu datace 1730, uvádí se doba jeho vzniku rok 1736.[38]

ZajímavostiEditovat

  • U kaple sv. Václava se každoročně pořádají Holastovické Václavské hody
  • Kaple je součástí Svatojakubské poutní trasy.[39]

— — — —

{infobox - kostel} Kaple svaté Anny stojí v katastrálním území Hostěnice v okrese Brno venkov. Je chráněna jako kulturní památka ČR.[40]

Popis[41][42][43]

Lesům ČR Jihomoravským krajem za 1. místo v soutěži Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce 2013 v kategorii „Drobné stavby“. Zástupci Lesů ČR dnes ocenění osobně převzali od radní Jihomoravského kraje Bohumily Beranové[44]

— — — —

Kostel svatého Jana Křtitele (Rýžoviště)Editovat

{infobox - kostel} Kostel svatého Jana Křtitele stojí v obci Ryžoviště v okrese Bruntál, byl postaven v druhé polovině 16. století a je kulturní památkou České republiky.[45] Farní kostel patří pod římskokatolickou farnost Ryžoviště děkanát Bruntál diecéze ostravsko-opavské.[46]

HistorieEditovat

Založení Ryžoviště se datuje do roku 1190, první písemná zmínka z roku 1295 uvádí založení nemocnice s kaplí. Dřevěná kaple, postavena v roce 1289, byla vypálená husity. Nová větší byla postavená v roce 1433. Byla také vypálená s celou osadou, ale z důvodů morové epidemie. V roce 1560 byl vystavěn zděný protestantský kostel s věží, který v roce 1600 nechal rozšířit Jan starší Kobylka z Kobylího. Po roce 1624 byl kostel rekatolizován a dostal se pod ochranou Řádu německých rytířů. V roce 1655 se stal farním kostelem, byl znovu vysvěcen katolickým biskupem Janem Gobbarem a zasvěcen sv. Janu Křtiteli. V letech 1755–1758 byl přestavěn do barokní podoby a v roce 1758 vysvěcen farářem Johannem Georgem Schieblem, za účasti falckého hraběte a velmistra řádu Klementa Augusta Wittelsbacha. V roce 1908 byla v kostele položena nová dlažba a v roce 1928 byl kostel elektrifikován.[47][48][49][50][51]

PopisEditovat

Kostel je jednolodní zděná neorientovaná stavba na půdorysu obdélníku s jádrem z doby před rokem 1576 a s kněžištěm na jižní straně. Osově v severním průčelí je hranolová věž vysoká 49 m zakončená osmiúhlou kopulí. Sakristie byla v roce 1844 přemístěna z evangelijní strany na stranu epištolní.[47][52]

Interiér (opravit)Editovat

Kostelní loď je vysoko klenutá a prostorná. V roce 1902 vyzdobil Josef Hübsch z Prahy klenbu čtyřmi freskami. V kostele dominuje barokní oltář, který s šesti bočními oltáři vytvořil dřevosochař Josef Obletter z St. Ulrichu v Tyrolsku. Od malíře Antona Josefa Richtera ze Šternberka je kříž Krista na hlavním oltáři, oltářní obraz Povýšení sv. Kříže, obraz umírajícího Josefa s Ježíšem a Marií a čtrnáct obrazů Křížové cesty. V severní části lodi se nachází chór na dvou kamenných pilířích s varhany. Z roku 1897 pochází křtitelnice z kararského mramoru s polychromovanou sochou sv. Jana Křtitele od Dominika Daneta z St. Ulrichu.[51]

V roce 1816 byly pořízeny varhany za 2000 zlatých od varhanáře Sebastiana Staudingera z Andělské Hory.[53] V roce 1872 byly nahrazeny z dílny Rieger z Krnova.[51]

ZvonyEditovat

Kostelní zvony byly čtyři. Nejstarší pocházel z roku 1547 z Olomouce, druhý byl ulit v roce 1616 v Nise. Při požáru v roce 1637 byly roztaveny dva zvony. V roce 1638 byl za ně ulit nový zvon v Opavě. Malý zvon, umíráček, byl odlit v Olomouci v roce 1766. V kostelní věži se nachází hodinový stroj z roku 1877.[49][54]

[55]

— — — —

Výklenková kaple (Libá)

{infobox - kostel} Výklenková kaple také Bílá kaple stojí v katastrálním území Libá v okrese Cheb. V roce 2007 byla Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou ČR.[56]

HistorieEditovat

Kaple se nachází asi 700 m západně od obce Libá na vyvýšenině u silnice III/21320 z Libé do H

Seznam kulturních památek v okrese Cheb

— — — —

Kostel navštívení Panny Marie (Horní Houžovec)

Kostel navštívení Panny Marie stojí v katastrálním území Horní Houžovec v okrese Ústí nad Orlicí. Je chráněnou kulturní památkou České Republiky.[57]

HistorieEditovat

Kolem roku 1800 byl postavený dřevěný kostelík zasvěcený Navštívení Panny Marie.[58][59][60][61]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-06]. Identifikátor záznamu 133840 : kaple Panny Marie Růžencové. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Katalog - Biskupství brněnské. www.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  3. Historie - Oficiální stránky Obce Borač. www.borac.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  4. Kaple Panny Marie Růžencové - Oficiální stránky Obce Borač. www.borac.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  5. a b Chloubou Borače je kaple u silnice. Žďárský deník. 2008-01-11. Dostupné online [cit. 2022-01-06]. (česky) 
  6. a b MATOUŠKOVÁ, Kamila. Prohlášení za kulturní památku. iispp.npu.cz [online]. 1995-04-04 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-06]. Identifikátor záznamu 118682 : zvonička. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  8. Borovník | informace o obci. borovnik.wbs.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  9. zvonička - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  10. Detail dokumentu - B0121926. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  11. zvonička - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-08]. Identifikátor záznamu 142093 : panský dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  13. Obec Cvrčovice | Historie obce. cvrcovice.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  14. Evidenční list: zámek. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  15. Databáze datovaných objektů - Dendrochronologie.cz. S. 698, 699. Dendrochronologie.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. S. 698, 699. Dostupné online. 
  16. a b STÖCKLOVÁ, Jaroslava. Rozhodnutí za KP. iispp.npu.cz [online]. 1997-08-12 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  17. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-06]. Identifikátor záznamu 119477 : venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  18. Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  19. Za lidovou architekturou Tišnovska – 1. výlet údolím řeky Svratky – Tišnovské noviny [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (česky) 
  20. Evidenční list. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  21. Černvír [online]. Tišnovské noviny, 2021 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  22. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-09]. Identifikátor záznamu 151805 : kaple Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  23. Katalog - Biskupství brněnské. www.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  24. Kaple Nanebevzetí Panny Marie. www.farnostorechov.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  25. a b Evidenční list: kaple. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  26. Hajany - seznam nemovitých kulturních památek: O obci: Obec Hajany. www.hajany.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  27. Z Hajan (2006): Obec Hajany. www.hajany.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  28. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-09]. Identifikátor záznamu 158530 : boží muka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  29. Boží muka a kříže na Hlíně | Boží muka a kříže | Obec Hlína u Ivančic. www.obec-hlina.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  30. Detail dokumentu - G0229210. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  31. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-06]. Identifikátor záznamu 148066 : kaple sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7]. 
  32. Katalog - Biskupství brněnské. www.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  33. Holasice - kaple sv. Václava. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  34. HOLASICE, Obec. Obec Holasice. www.holasice.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (česky) 
  35. a b Kaple sv. Václava po roce opět ožila - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  36. a b Evidemční list : kaple sv. Václava. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  37. a b Naučná turistická trasa. S. 10. www.mikroregion-rajhradsko.cz [online]. Mikroregionu Rajhradsko, 2012 [cit. 2022-01-08]. S. 10. Dostupné online. 
  38. BASLEROVÁ, Kateřina. Epigrafické památky mikroregionu Rajhradsko [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2018 [cit. 2022-01-06]. S. 12–14. Dostupné online. 
  39. Novinka na trase jihomoravské Svatojakubské cesty!. www.jakubskacesta.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  40. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-14]. Identifikátor záznamu 141049 : kaple sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [8]. 
  41. Evidenční list: kaple sv. Anny. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  42. M, Kamler. Krásné Česko - turistický průvodce s rozsáhlou databází ubytování, restaurací, památek a sportovišť.. www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. (česky) 
  43. Kaple sv. Anny u Hostěnic | egeon.cz. egeon.cz [online]. [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  44. Kaple sv. Anny v Hoštěnicích u Brna září zásluhou Lesů ČR novotou. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  45. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-12]. Identifikátor záznamu 136716 : kostel sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [9]. 
  46. Diecézní katalog. www.doo.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  47. a b RECHTORIK, František. Historické pozoruhodnosti Rýmařovska,Kostel v Ryžovišti. S. 11 a 12. Rýmařovský horizont [online]. 2006-01-13 [cit. 2202-01.12]. Roč. VIII, s. 11 a 12. Dostupné online. 
  48. RECHTORIK, František. Kostel Ryžoviště, Ryžoviště. Informuji.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  49. a b Kostel - Oficiální stránky obce Ryžoviště. www.ryzoviste.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  50. Kostel sv. Jana Křtitele, Ryžoviště. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  51. a b c Rýžoviště-kostel sv. Jana Křtitele. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  52. Detail dokumentu - G0188806. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  53. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 
  54. Diplomka. S. 2,10,18,22,41,42,146. is.muni.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. S. 2,10,18,22,41,42,146. Dostupné online. 
  55. RECHTORIK, František. Kostel sv. Jana Křtitele v Ryžovišti. Rýmařovský horizont [online]. 2013-12-17 [cit. 2017-03-14]. Čís. 23/2013 Dostupné v archivu
  56. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-16]. Identifikátor záznamu 1243165965 : výklenková kaplička. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [10]. 
  57. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-20]. Identifikátor záznamu 157602 : kostel Navštívení Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [11]. 
  58. Kostel v Horním Houžovci. www.muzeum-uo.cz [online]. Městské muzeum Ústí nad Orlicí [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  59. EXTERNÍ, autor. Toulky Ústím: Unikátní stavby, stoleté stromy, tajemný hrad a národní památky. Orlický deník. 2021-04-25. Dostupné online [cit. 2022-01-20]. (česky) 
  60. Kaple Navštívení Panny Marie - Horní Houžovec. Atlas Česka [online]. 2010-03-07 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  61. Horní Houžovec. drevenekostely.tode.cz [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 

Související stránkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Portály: Architektura a stavebnictví