Wikipedista:HrnkM/Pískoviště2

Jan Frolík

Wikipedista:HrnkM/Pískoviště2
Chybí svobodný obrázek.

Jan Frolík (* 7. 8. 1948 Kardašova Řečice) je český básník, editor a amatérský ornitolog. Spjatý s rodnou Kardašovou Řečicí, kde prakticky po celý život obývá dům, ve kterém se narodil. Je známý básněmi krátké formy, především pro svá haiku. Do roku 2024 vydal devět samostatných sbírek poezie a je zastoupen v řadě antologií, včetně cizojazyčných.

Životopis

Frolík se narodil jako jediné dítě z druhého manželství úředníka Kooperativy xxx a švadleny xxx. Krom nevlastního bratra nemá sourozenců. Matka pocházela z rodiny z chudších chalupníků v okolí Bechyně, otec ze starých konzervativních selských rodů na Českobudějovicku, konkrétně z Hůrek u Lišova. V knize Seminář Poezie, Frantovo Pole a ve věnováních Frolík mnohokrát jmenuje další příbuzné, konkrétně své strýce, prastrýce nebo pratety často však pouze křestními jmény. Jmenovaní jsou například strýc Vendelín (chytrý důstojník letectva s předválečnou morálkou) a teta Marie (sečtělá sestra hispanistya lusitanisty), prastrýc Rudolf a prateta Jaroslava (sestra Rudolfa). Památce Terezie Novákové, matky své manželky, a prastrýci a pratetě Jaroslavě a Rudolfovi Šafránkovým věnoval svou sbírku Frantovo pole.

Mladá léta strávil Frolík v Kardašově Řečici, jejíž zanikající maloměstskou historii mapuje i ve svém díle. Od nedělních korz, přes fotbalové zápasy, spolužáky, klevetné sousedky až ke hřbitovu či břehům rybníků Kardaše a velká Holná. Frolíkovo dětství a dospívání silně poznamenala prudérní katolická výchova v rodině, neodlučně spjatá s antikomunistrickým založením. V komentářích ke sbírce Frantovo pole se Frolík sám zmiňuje, že jeho dětství se odehrávalo na pozadí kostela, kde také Frolík ministroval. Hluboce se zapsaly i setkání s řádem školských sester de Notre Dame, které sídlily v zámku nedaleko rodného domu. V roce 1952 rodinu postihly persekuce komunistického režimu otce na základě křivého udání zatkli, vsadili do vazby a obvinili ze sabotáže skladu. Ve sbírkách vzpomíná i na své přátele Frantu, Járu a Vaška.

Základní školu absolvoval Frolík v rodné Řečici. Na přání rodičů absolvoval 9 let klavírních lekcí v Jindřichově Hradci, kde také na doporučení rodiny nastoupil na Matematicko-fyzikální větev SVVš, respektive gymnázia. V sedmnácti letech Frolíkův dosavadní život kulminoval obdobím těžké deprese, vedoucí až k několika měsíčnímu pobytu v psychiatrické léčebně v Jihlavě. Do této doby spadají v hospodě Na Plechandě a záhadné zmínky o autorově iniciaci. V básních, rozhovorech i komentářích se Frolík často zmiňuje o svém úniku, které by se nejspíše dalo vztáhnout k tomu to datu. V osmnácti letech pak přestoupil na Soběslavské gymnázium, kde také maturoval Vystudoval češtinu a dějepis na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde studium v roce 1972 úspěšně zakončil.

V roce 1972 nastoupil Frolík jako učitel v rodném městě a to i přesto, že mu za aktivní účast při studentských nepokojích 21.8.68 byl zprvu (kým) zakázán výkon povolán. Již v říjnu téhož roku v KNV v Českých Budějovicích zjistili, že mu odbor školství ONV v Jindřichově Hradci umožnil učit, a proběhl kárný proces, po němž byl přeložen na základní školu v obci Rapšach v rakouském pohraničí, kde se seznámil se svou budoucí ženou Boženou Novákovou Poté mu bylo zakázáno učit úplně rok a půl házel fošny na pilnici řečické pobočky závodu Koh-i-noor. Po svatbě s manželkou strávil rok 1976 v Českých Velenicích. Práce v Českých Velenicích v Zásobovacím skladu železnice - vykládal vagony a dělal závozníka. Poté přírodovědecká a zájmová činnost v domech pionýrů a mládeže (třebon, hradec), kde strávil čtyři a půl roku. V 80. letech návrat k učitelské profesi v rodné řečici (FP)Jako pedagog se mohl vrátit na scénu až v roce 1981 kde učil přírodopisu a pěstitelství. Učil na základních školách v Kunžaku, Jin. Hradci a od roku 1984 Řečici. 1984 V letech xx axx asedal v pětičlené městské radě Kardašovy Řečice.

S ženou Boženou má dceru Marii a syna Jana Od roku 2011 je v důchodu

Dílo

Podle vlastních slov Frolík napsal své první verše již v sedmé třídě. Časopisecké publikace se ovšem dočkal až v roce 1968 v brněnském Hostu do domu. Svou vůbec první báseň prodal roku 1968 za 29 Kčs do Jihočeské pravdy.

Když se mu blížila čtyřicítka, rozhodl se své básně spálit jako výraz osobní ztráty víry v pozitivní smysl poezie. Většina básní z let je tedy rekonstruovaná na základě magnetofonové nahrávky z roku 1976

Po sametové revoluci začal Frolík znovu publikovat a jeho básně se objevily časopisecky například v Literárních novinách, Tvaru, Souvislostech A2 a vyzkoušel si publikovat i dětské verše v Mateřídoušce (čtyři básně) a ve Sluníčku (2 básně).

Básně z let 65-1976 z nahrávek byly zpětně mírně upraveny před vydáním v roce 2014. Jednalo se o mírné úpravy nelogičností a zkracování původních básní, včetně nahrazení slov hřích a vina méně expresivními synonymy.

Básně z let 77-85 v odíle Mísa Švestek v Atlantidě

V útěše z ornitologie jsou básně z let 95-2010

Sám se řadí k tzv. přeskočené či vynechané generaci autorů, kteří za minulého režimu nebyli preferováni, neboť nechtěli přistou-pit na ideologická kritéria umělecké tvorby,a po změně politického systému se nedo-stali pořádně ke slovu, protože byli zastí-něni mladými debutanty, rehabilitovanýmiklasiky či vyhřezlým undergroundem.

Po roce 2012 využil možností, které tehdy poskytoval jindřichohradecký tiskař a nakladatel J. Medek (nakladatelství Epika), a vydal u něj v krátkém čase celkem 7 svazků poezie (4 z nich ve spolupráci s několik a jinými regionálními autory, jedná se tedy vlastně o antologie, v nichž jsem však hojně zastoupen). Vyšly v nakladatelství Dobrý důvod, které roku 2004 v Nové Říši na Vysočině založil fotograf, knižní grafik a typograf Antonín Bína.Se svým dílem vystupoval na festivalech a čteních. Ze spolupráce s Vratislavem Faerberem vzešla i Frolíkova nejznámější sbírka UZO (název UZO s Vráťou, mimo staré bundy)

Z přátelství s běloruským básníkem Maxem Sčurem vznikla spolupráce na překladech díla Maxima Bahdanoviče Seznámení s Radkem Štěpánkem naopak vedla k v Dobrý důvod, ale i editační práci, například na básnické knize Velké obcování a Hic sunt Homines. Naopak on jemu Frantovo Pole. Frolík spolupracoval i s dalšími českými básníky, jako například Jiřím Staňkem, Miroslavem Peche a Jaroslavem Švadlenou a podílel se na korekturách jejich děl (Ostří, Otevřely se dveře,Napíšu Pavle, Ohromně vtipná videa, Američané jedí kaktusy, Marabu, Fotopasti). Dále Frolík editoval i redigoval úzce regionálně zaměřené publikace Kardašova Řečice znovu městem, Zaneste city mé ku klidné Řečici (k výročí B. Jablonského) a Hodiny se zastavily, ale jenom na kus řeči (k výročí J. Hrubého).

Esej byl k poslechu i na ČR (Čte: Zdeněk Bureš, Dramaturgie: Alena Blažejovská, Zvukový mistr: Michal De Diana Boro, Režie: Lukáš Kopecký)

Za zdroje své inspirace považuje xxx

Vychází z autorů jako xx

Dílo

Dílo - analýza

faktem ale je, že jsem do něj o moc víc nikdy neposlal, chtěl jsem si jenom vyzkoušet, jestli na psaní veršů pro děti mám, a pak mě to na dlouho přestalo bavit. Podobně tomu bylo i s aforismy a epigramy nebo s čímsi, co by se snad s přimhouřením obou očí dalo nazvat esejem (poslední, nejdelší, K taxonomii ptáků vylétajících z knih vyšel vyšel ve sborníku VŠKK Rukopis+ 4 a jedná se v něm o jakousi lidovou komparatistiku).

recenze na Ornitologii (http://old.itvar.cz/prilohy/696/Tvar15-2013.pdf)

Během dosavadního života publikoval básně, verše pro děti, aforismy a epigramy v řadě časopisů a sborníků nejen v češtině, ale i v překladech do polštiny a němčiny. Jeho písňové texty zhudebnil kytarista Petr Hromádka.

FP jsou čtrnáctiverší inspirované sonety, 37 básní - Ve formě 37 nerozsáhlých formalisticky pojatých básní, fragmentální zveršované paměti. sedmatřiceti jazykově vycizelovaných básní ohlíží za zásadními okamžiky celého svého života i za celým dvacátým stoletím na malém českém městě, kterému se pohnuté dějiny a dramatické situace rozhodně nevyhýbaly.

Dle vlastních slov jde spíše o haiku-inspirace než o pokus psát je v co nejčistší podobě. Haiku se vztahuje k zenovému budhizmu tamtéž - nauka o ničím nespoutané vnitřní svobodě dobrovolného přijetí bezpodmínečného a s tím související rozrušení zaběhlých životních stereotypů

Zamýšlení se nad rolí přírody v poezii, některými je řazen k básníkům environmentálním UO

V díle věnuje velkou pozornost osobnosti své perfekcionistické matky a její životní role švadleny, o čemž svědčí báseň Krejčovský salon Zdeňka (FP), cyklus Matka v petaosmdesáti (UO) v komunistickém režimu práce z kuchyně. Podle Frolíka byla matka pragmatická, perfekcionistická, velmi zručná, nervní se sklony k hysterickým reakcím

Editoval i několik sborníků vztahujících se k rodnému městu například Zaneste city mé ku klidné řečici

Knížka pohádek a veršů Hodiny se zastavily… je společným dílem více autorů. Představuje několik upravených pohádek Jaromíra Hrubého, pohádky a verše Zdenky Maršíkové, Jana Frolíka, Aleše Šindeláře a Petra Skalického a je vybavena ilustracemi Al. Šindeláře a obrázky-dětí školního věku. Editorem knížky je Jan Frolík. Knížka je v prodeji na zastávce autobusů na nám. Jaromíra Hrubého.

Témata bezprostředního okolí a zájmů (fotbal, hřbitov, zahrada...)

překlady jablonského do češtiny také k něčemu vyšly jinde než časopisecky - je to v tom časopise

Druhá sardinka Jednadvacet hravých limeriků

Jeho písňové texty zhudebnil kytarista Petr Hromádka. Písňové texty pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let

v antologii evropského haiku, nazvané Hvězda za hvězdou.

https://www.kardasova-recice.cz/mesto/informace-o-meste/publikace-cd-a-dvd/

Autor v Semináři Poezie často uvádí ke svým básním krátké legendy, které čtenáři přibližují viděné prostředí a postavy.

Haiku - podle autora samotného se jedná o haiku inspirace spíše než pokusy dodržet formu v nejčistší podobě vnímá haiku jako literární útvar vztahující se k zenovému budhizmu (tamtéž), kde jde o vnitřní svobodu a rozrušení životních stereotypů. jde o bezprosřední zaznam smyslově nazíraného bez

Haiku - více než je obvyklé se ptá a nevyhýbá se metaforickému vyjádření

Haiku obsahují soubory Sedmá volavka (uo), Haiku to nevysvětlí, Můra na skle, V měchýřku mochyně a Pcháč (3)

Nejvýraznější Frolíkovou polohou je úsporné málomluvné psaní, jež ústí do drobných několikaveršových textů obsahu- jících pouze ta nejnutnější slova – nejkratší báseň sbírky se skládá z pouhých čtyř: „Starý plot / opravují / pavouci.“ Takto kom- primované lyrické výpovědi mohou u Fro-líka nabývat podobu miniaturních poe-tických hříček, které žonglují s nápadem anebo neotřelou metaforou nasvěcují ba-revnost okolního světa. Z takových hravých veršů sálá poklidná radost ze zakoušení i docela banálních věcí: „Zásilka od květů – /pyl / na dopisní schránce.“ Vedle metaforyvšak autor často volí i dokumentární zá-znam bez básnických figur, který jako bysměřoval k objektivním obrazům nezkres-leným subjektivitou. Zde, v prosté registraciobyčejných momentů, se nejvíce projevujeinklinace k haiku (dnes tolik populárnímu),k němuž Frolík tenduje, aniž by se nechávalspoutávat jeho přísnými formálními pra-vidly. Patrné je to i v nejnovějším souboruHaiku to nevysvětlí (Epika, 2013).Přestože se v autorově básnickém světěvyskytují skutečnosti odkazující k sou-časné, civilizované realitě, dominantnímobjektem jeho pozorování je příroda, kteráby dnes jako literární motiv mohla působitponěkud anachronicky a staromódně.

Frolíkův básnický mluvčí si všímá všeli-jaké fauny i flóry v bezprostředním okolí,přistupuje k přírodě s pokorou; někdyse zdá, že se nenápadně vmísil mezi jejíaktéry, oslovuje nejrůznější živočichya rostliny, jako by komunikace s nimi bylaněčím naprosto přirozeným. Nesnaží se dopřírodních dějů zasahovat, pouze se po-zorně dívá a kronikářsky zaznamenává je-jich všednost. Součástí této všednosti jsouobrazy krásné – to když vzlétající hejnoracků připomene prostěradlo, jež se potrhávýškou –, ale právě tak obrazy melan-cholicky posmutnělé, spojené s vadnutíma tušením smrti (i své vlastní). I zde si bás-ník ovšem zachovává klidnou vyrovnanost,která pramení z nahlédnutí přírodníchzákonitostí. Smrt je jejich integrálnísoučástí a nelze z ní nikoho vinit: „Třivyschlé mouchy / v pavučině… / a pavouknebožtík.“ Zvrátit tuto skutečnost nenímožné, zbývá jen být jejím svědkem. Onamoudrá vyrovnanost tak pochází z vy-váženosti dvou základních pólů, totižkreace a negace, jež se navzájem pro-stupují: „Voní i páchnou / květy řepky… /Smiř se už s životem.“Dalo by se říci, že ono smíření se ve Fro-líkově poezii projevuje jednak akceptová-ním životních cyklů, které v podoběc ročních období organizují kompozicisbírky, jednak nelpěním na „já“. Subjektmluvčího ustupuje při pozorování přírody Závěrečné oddíly sbírky pak vyjevují další z autorských poloh, kterou je kupení téměřsurreálných výpovědí, za nimiž ovšem tu-šíme známý sklon k dokumentaci oka-mžiků: „Fíkusy střeží / obrazovku. / Nepří-tomný pavouk./ Naprosto dokonalý / aportkřesla. / Baterkou karbanátku / přistiženásmrt.“ Oproti předchozím, poddajnějšímbásním je zde čtenář konfrontován s her-metičtější řečí a musí se při jejím osmysl-ňování více spolehnout na svou aktivitu.Ani milovníci náročnějších čtenářských vý-konů tedy nemusejí přijít zkrátka.

Frolí-kova překvapivá básnická kniha tak nabízí pestrou paletu tvůrčích pozic a stylů.

Básně vyšly v časopisech Hostu do domu (8/1968), Literární noviny, Tvar (6/1998), Listy, Jihočeská pravda, Souvislosti (2/2013, 3/2020), A2 (7/2018, 13/2011, 26/2009, 29/2008)

Básnické sbírky

• Seminář poezie, Pražská imaginace, 1991*
• Útěcha z ornitologie, FRA, 2012* – kniha zahrnuje výběr básní z let 1995-2010 ?? i zcela nové básně???, ilustroval Martin Kubát
• Haiku to nevysvětlí, Epika, 2013*
• Sardinku znal jsem rozpustilou, Epika, 2013* – svazek limeriků pro děti
• Atlantida (verše z mladších let), Epika, 2014*
• Peti zuby směje se na pravnouče, Dobrý důvod, 2019
• Frantovo pole, Dobrý důvod, 2021* - 37 básní, čtrnáctiverší blízká sonetu
• Sardinku znal jsem rozpustilou, Běžiliška, 2023 – zkrácené vydání v rámci edice mikroliška, ilustrovala Petra Palíšková

Antologie, sborníky

• Nejlepší české básně, Host, 2013
• Řečická haiku, Epika, 2014 - oddíl Můra na skle. Publikace spolu s Alešem Šindelářem, haiku vzniklá v K. Řečici
• Tři, Epika, 2016 - oddíl Setmělý peron, odstavený vlak.
• Hodiny se zastavily, ale jenom na kus řeči, Epika, 2016 - devět limeriků na téma rodného města
• Řečická haiku II, Epika, 2017 - oddíl V měchýřku mochyně. spolu s Alešem Šindelářem, haiku vzniklá v K. Řečici
• Krátká báseň, Protimluv, 2020 - výběr tří haiku
• Šálek kávy dál hřeje dlaně, Dharma Gaia, 2020

Překlady

• Gwiazda za gwiazda, Miniatura Krakov, 2005 – součást antologie Do polštiny mi některé básně přeložili L. Engelking (antologie evropského haiku) a W. Przeczek (dva polské lit. časopisy)
• Fuga No Makoto, Ten Years of the World Haiku Review, 2019 čtvrtletník
• Němčina Kundera - Překlady mých veršů do němčiny od Ludvíka Kundery a mé dcery Marie Frolíkové vyšly v časopisu německých haikuistů Sommergras
• Běloruština hodně básní z Útěchy z ornitologie převedl do běloruštiny Max Ščur a vyšly v internetovém časopisu niamiesta.net.

Do angličtiny mi přeložila některá haiku jazyková lektorka v Praze, jejíž jméno však neznám.

Překladová činnost

Za přispění k překladové literatuře by se dala považovat Frolíkova spolupráce na přebásnění textů běloruského obrozeneckého básníka Maxima Bahdanoviče (Přetržený náhrdelník, Národní Slovanská knihovna, 2017) Básně do výboru z díla vybral, uspořádal, z běloruštiny přeložil a komentářem opatřil Max Ščur. Najdeme zde přírodní i sociální lyriku, básně milostné, historické i hluboce osobní.

Samostatnou kapitolou by mohlo být i přebásnění veršů řečického rodáka Boleslava Jablonského do současné češtiny. V Zaneste city mé - osmiverší z cyklu Salomon neboli moudrost otcovská. Navazuje na tradici prekladů Kamil Bednář Rukopisy, 1961, Hana vrbová Dalimilovu kroniku 1977, J. Pelán Legenda o sv Kateřině středověká čeština, Václav Cílek Sépiové malby, 2006 Furcha

Próza

esejem (poslední, nejdelší, K taxonomii ptáků vylétajících z knih vyšel vyšel ve sborníku VŠKK Rukopis+ 4 a jedná se v něm o jakousi lidovou komparatistiku).

Editorská činnost

Jako editor připravil antologii textů Zaneste city mé ku rodné řečici...(2012) přináší portrét Boleslava Jablonského, jeho texty, a také texty dalších významných rodáků z Kardašovy Řečice věnované městečku v proměnách času. Texty představují rozmanitou zkušenost a inspiraci, kterou městečko dalo svým rodákům, anebo těm, kteří zde zanechali otisky svých životů. Jednotlivé studie, příspěvky a vyprávění mapují život tohoto půvabného jihočeského městečka, zejména jeho první polovinu 20. stol., přibližují osobnosti, tradice a zvyky, současně jsou ne nevýznamnou sondou sociálních, rodinných i kulturních poměrů v tomto regionu. - Bibliografie, dobové fotogr. v textu a fotogr., které dokumentují současnou podobu města. Jubilejní antologie vydaná k příležitosti 200. výročí narození obrozeneckého básníka Boleslava Jablonského, věnovaná této významné osobnosti a městečku Kardašova Řečice, jehož je básník rodákem.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Frolík na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Frolík
• Jan Frolík v Databázi knih
• Básně vydané v časopise A2 k přečtení zde
• Básně vydané v časopise Tvar roku 1998 k přečtení zde
• Ukázka z tvorby (Seminář poezie, 1991) v online antologii Vrh křídel zde
• Báseň Svatý grál a obsah sbírky Útěcha z ornitologie zveřejněné online na ISSUU najdete zde
• Český Rozhlas Vltava 2021 Jan Frolík: Útěcha z ornitologie natočeno v roce 2013
• Český Rozhlas Region 2022 Opeřenci v poezii a próze. Jan Frolík: K taxonomii ptáků vylétajících z knih
• Český Rozhlas Vltava 2023 Ale co se vzdušnými pěšinami ptáků? Básníci Jan Frolík a Radek Štěpánek o přírodě i literatuře
• Diplomová práce JIHOČEŠTÍ PASTÝŘI POETICKÝCH SVĚTŮ, ve které je diskutováno Frolíkovo dílo.
• Informace o bakalářské práci Život a literární dílo Jana Frolíka, která ovšem v současné době není dostupná v online podobě.

Portály: Česko | Lidé | Literatura

[[Kategorie:Žijící lidé]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Narození v roce 1948]] [[Kategorie:Narození 7. srpna]] [[Kategorie:Čeští spisovatelé]] [[Kategorie:Čeští básníci]] [[Kategorie:Kardašova Řečice]]