Wikipedista:Green Clon/Pískoviště

Slovesa

editovat

V sámštině se slovesa dělí do 3 skupin podle toho, zda v nich dochází ke střídání stupňů a podle počtu slabik:

  • Sudoslabičná slova, ve kterých dochází ke střídání (boahtit - přijít)
  • Lichoslabičná slova, ve kterých nedochází ke střídání (veahkehit - pomáhat)
  • Sudoslabičná slova, ve kterých nedochází ke střídání (čohkkát - sedět)

Neminulý čas

editovat
  boahtit veahkehit čohkkát
1. osoba (singulár) boađán veahkehan čohkkán
2. osoba (singulár) boađát veahkehat čohkkát
3. osoba (singulár) boahtá veahkeha čohkká
1. osoba (duál) bohte veahkehetne čohkkájetne
2. osoba (duál) bohtibeahtti veahkeheahppi čohkkábeahtti
3. osoba (duál) boahtiba veahkeheaba čohkkába
1. osoba (plurál) boahtit veahkehit čohkkát
2. osoba (plurál) boahti'behtet veahkehehpet čohkkábehtet
3. osoba (plurál) bohtet veahkehit čohkkájit

Minulý čas

editovat
  boahtit veahkehit čohkkát
1. osoba (singulár) bohten veahkehin čohkkájin
2. osoba (singulár) bohtet veahkehit čohkkájit
3. osoba (singulár) bođii veahkehii čohkkái
1. osoba (duál) bođiime veahkeheimme čohkkáime
2. osoba (duál) bođiide veahkeheidde čohkkáide
3. osoba (duál) bođiiga veahkeheigga čohkkáiga
1. osoba (plurál) bođiimet veahkeheimmet čohkkáimet
2. osoba (plurál) bođiidet veahkeheiddet čohkkáidet
3. osoba (plurál) bohte veahkehedje čohkkájedje

Imperativ

editovat
  boahtit veahkehit čohkkát
1. osoba (singulár) bohton veahkehehkon čohkkájehkon
2. osoba (singulár) boađe veahket čohkká
3. osoba (singulár) bohtos veahkehkos čohkkájehkos
1. osoba (duál) boahttu veahkeheadnu čohkkájeadnu
2. osoba (duál) boahtti veahkeheahkki čohkkájeahkki
3. osoba (duál) bohtoska veahkehehkoska čohkkájehkoska
1. osoba (plurál) bohtot veahkehehkot čohkkájednot
2. osoba (plurál) bohtet veahkehehket čohkkájeahkkot
3. osoba (plurál) bohtoset veahkehehkoset čohkkájehket


Kondicionál

editovat

Kondicionál se tvoří připojením sufixu -š- ke kmeni ve slabém stupni sudoslabičných slov a znaku -ivčče- ke konsonantnímu kmeni lichoslabičných slov. K sufixu se pojí navíc préteritní znak a preteritní sada koncovek.


  dívat se mluvit
1. osoba (singulár) geahčašin muitalivččen
2. osoba (singulár) geahčašit muitalivččet
3. osoba (singulár) geahčašii muitalivččii
1. osoba (duál) geahčašeimme muitalivččiime
2. osoba (duál) geahčašeidde muitalivččiide
3. osoba (duál) geahčašeigga muitalivččiiga
1. osoba (plurál) geahčašeimmet muitalivččiimet
2. osoba (plurál) geahčašeiddet muitalivččiidet
3. osoba (plurál) geahčašedje muitalivčče

Kromě nominativu a genitivu singuláru se tvoří všechny pády pomocí koncovek. Každá koncovka má dvě varianty. Kratší pro vokalický kmen a druhá, která je prodloužená o vokál, pro kmen konsonantní.

pád přípona singuláru přípona plurálu
Nominativ   -t / -at
Genitiv - Akuzativ -id / -iid
Lokativ -s / -is -in / -iin
Illativ -i / -ii -ide / -iidda
Komitativ -in / -iin -iguin / -iiguin
Essiv -n / -in -n / -in

Literatura

editovat

NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990 ISBN 82-00-07369-6