Wikipedista:Folovkla/Pískoviště

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vejvanovice)
[[Soubor:
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vejvanovice)
|250px|Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vejvanovice)]]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vejvanovice)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický Kraj
ObecVejvanovice
Základní informace
Církevevangelická
Architektonický popis
Stavební slohgotický sloh
Typ stavbykostel
Výstavbaod 14. století
Další informace
AdresaVejvanovice, ČeskoČesko Česko

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vejvanovice) editovat

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází uprostřed obce Vejvanovice, v okrese Chrudim. Zděný kostel stojí na mírně vyvýšeném pozemku, na který Vás zavedou kamenné schody. V blízkosti si také můžete všimnout dřevěné zvonice a malé kapličky.

Historie editovat

Záznamy o vsi Vejvanovice (původně Ivanovice, Ejvanovice) máme již z roku 1167, kdy ji od hraběte Bavora dostal pod správu litomyšlský klášter. Ve 14. století pak Vejvanovice náležely pardubickému panství. To roku 1396 části vesnice rozprodalo do osobního vlastnictví a od té doby se zde vystřídala velká řada vlastníků. V roce 1789 obě části vsi odkoupil Ferdinand Kinský z Vchynic a tím Vejvanovice sjednotil. Původně románský kostel byl kolem roku 1349 přestavěn na gotický, po husitských válkách zde byla fara pod obojí a později evangelická. Od roku 1623 byl filiálním kostelem do Chrasti. Roku 1720 byla za iniciativy hraběte Štěpána Viléma Kinského postavena farní budova a samotný kostel byl roku 1724 rozšířen o současnou hlavní loď.

Popis kostela editovat

Jedná se o jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem. Tento na západ orientovaný presbytář je nejstarší částí kostela. Je podepřen dvakrát odstupňovanými opěrnými pilíři a zaklenut křížovou klenbou s hranolovitě okosenými žebry vbíhajícími přímo do zdi. Závěr je tvořen pěti klenebními poli.
V presbytáři je umístěn hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie a bohatě zdobená dřevěná kazatelna. Po obou stranách jsou před presbytářem umístěny také dva vedlejší oltáře – sv. Barbory a sv. Antonína Paduánského. Celý interiér kostela je zdoben převážně barokně, a to z období počátku 18. století.
Sakristie kostela se nachází na jižní straně. Je klenuta valenou klenbou a vede nás do ní sedlový portál s profilovaným ostěním přímo z presbytáře.
Vlastní loď kostela je také klenuta valenou klenbou, tentokrát s výsečemi, jejichž hrany jsou rámovány štukovými pásy. Stěny jsou pak členěny toskánskými pilastry. Loď je necelých 14 metrů dlouhá a přibližně 9 metrů široká.
Naproti hlavnímu oltáři se na západní straně kostela nachází vyvýšená kruchta s varhany.
K západnímu průčelí kostela přiléhá nízká předsíň, která slouží jako hlavní vchod. V interiéru je opět klenuta valenou klenbou s výsečemi.
Na průčelí se nachází trojboký volutový štít s barokní sochařskou výzdobou, sochou Panny Marie, umístěnou v nice.
Současná zvonice kostela pochází z 18. století, kdy byla ta původní zcela obnovena. Je zhotovena ze dřeva na hranolové podezdívce. Ze spodní strany stříšky lze rozeznat latinské nápisy. Do nárožního výklenku je z exteriéru vsazena socha světce.
Přilehlá farní budova z roku 1724 je dvoupodlažní obdélného půdorysu.
V současné době kostel spadá pod farnost Chrudim a během nedělních mší je přístupný veřejnosti.

 
Vnější pohled
 
Západní průčelí kostela
 
Zvonice
 
Zvonice
 
Kaplička
 
Klenba presbytáře

Reference editovat

  • POCHE, Emanuel; Ústav teorie a dějin umění ČSAV. Umělecké památky Čech. Academia Praha, 1982
  • CHYTIL, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Chrudimském. Praha, 1900
  • ADÁMEK, HANUŠ, LAŠEK, NEŠPOR, PÁTA, ROSŮLEK, SVOBODA, ŠÍMA, VANČURA. Království České – Východní Čechy, část druhá. Pavel Körber v Praze, 1914