Wikipedista:Fen.Janul/Pískoviště

Styly výchovy matek můžeme označit jako celkové výchovné působení na dítě, celkovou interakci a komunikaci matky s dítětem, a vyjadřuje jím to podstatné ve výchově, co ovlivňuje volbu dílčích prostředků a postupů. Ve stylu výchovy je klíčový emoční vztah, který může zmírnit i negativní dopad na činnost dítěte při nepříznivém řízení. Pedagogický psycholog Jan Čáp pod pojem styly výchovy zahrnuje nejen upevněné postupy a techniky chování a jednání, ale také názory na člověka, na dítě a na výchovu. Zahrnuje sem také emoční vztahy dospělých s dětmi, emoční klima ve společných činnostech, v jejich vzájemné komunikaci a interakci.

Výchova je záměrné působení podněty z prostředí, tak aby bylo dosaženo určitých, poměrně trvalých, žádoucích změn v chování člověka.

Výchovný styl matek podle H. Clouda a J. Towns

• Matka fantom Tento typ matky si udržuje jistý odstup od dítěte. jakoby mu nebyla emociálně k dispozici. Matka se tedy brání navázání vztahu s dítětem. Může po dítěti požadovat přehnané až perfekcionistické požadavky. Jsou známé také případy, kdy „matka fantom“ týrala své vlastní dítě. Dítě si tak nemá šanci vypěstovat pevné pouto ke své vlastni matce. Často se straní ostatních, nedůvěřují druhým, mohou být agresivní, vztahy prožívají velmi mělce a také je typická snaha o nalezení blízké osoby, která by ho naplnila chybějící mateřskou láskou. Tyto starosti mohou vést dítě k depresím, pocitům beznaděje a nesmyslnosti života, pocitům prázdnoty či projevům závislosti prakticky na čemkoli.
• Matka z porcelánu Matka tohoto typu je význačná svým zveličováním. Žije ve svém klidném ve uzavřeném světě a straní se jakýchkoli projevů emocí. Proto se v emocionálních situacích, kdy se dítě projevuje pláčem či strachem, odtahuje do zákoutí. Návrat matky je uskutečněn až při úplném zklidnění dítěte. Dítě se uzavírá samo do sebe, utápí v sobě pocity hněvu, strachu, smutku a tím si přetrhává styky s ostatními. Je dokonce natolik křehké, že může zavrhovat lidi s větší potřebou projevu citů na veřejnosti. Tyto lidi považuje za nezodpovědné a slabé.
• Matka manipulátor Již ze samého názvu můžeme usuzovat. že tento typ matky má tendence silně ovlivňovat chování svého dítěte. Pokud dítě vyrůstá v rodině matky manipulátora, není schopno říkat „ne". Neprojeví se tedy u něj zdravá asertivita. Při konfliktu ze strachu není schopno vzdorovat. Dítě se od matky naučí, že je běžné ovládat druhé a v budoucnu tyto praktiky uplatňuje na svém partnerovi. Ovládá ho pomoci manipulace, hněvu, odpírání lásky apod.
• Matka sběratelka trofejí V tomto případě se jedná o matku, které především záleží na výsledcích. Usiluje o to, aby ona i její děti udělaly ve vztazích co největší dojem. Za žádnou cenu nepřizná chybu a nesmí odhalit své nedostatky. U dítěte tak může vypěstovat narcismus, to pak i v dospělosti bude očekávat chvály a líbivé ódy na jeho osobu. Jejich egocentrismus vyžaduje mimořádný přistup.
• Matka stálý šéf Matka stálý šéf si drží pozici neustálé nadřízenosti a usiluje o vedoucí postavení. S ostatními lidmi nedokáže jednat jako s partnery nýbrž jako s podřízenými. Vždy musí mít poslední slovo, a jeho rozhodnutí je za každou cenu prosazeno. Mají také sklony ostatní zavrhovat svými názory, návrhy, ovládají druhé, řidí jim volný čas.
• Matka věčný průvodce Základními rysy tohoto typu matky je neustálá snaha dítě provázet, řešit za něj problémy, neustále o něj pečovat, apod. Dospělý jedinec pak není schopen řešit své problémy, je do určité míry nezodpovědný a spoléhá na to, že druzí za něj vše vyřeší. Uvádí se, že častějšími představiteli tohoto chováni jsou muži. Na jednu stanu chtějí, aby mu partnerka dělala maminku, na druhou stranu nechtějí, aby s nim jednala jak s dítětem.

Styly výchovy matek podle E. E. Maccoby a J. A. Martina

• Autoritativní styl - kombinace péče náročné a přijímající, kdy matka od dětí vyžaduje, aby se chovaly rozumně a na úrovni odpovídající jejich věku a schopnostem. Jde o vřelý, pečující přístup, matka se zajímají o názory a city dítěte a rozhodnutí, které učiní, bývají dětem zdůvodňována. Tento styl je z hlediska vývoje dítěte nejoptimálnější.
• Autoritářský styl - kombinace přijímající péče s náročností, kdy matka prosazuje moc bez vřelosti a oboustranné komunikace. Matka, která uplatňuje tento styl, vyžaduje poslušnost, úctu k autoritě a tvrdou práci. 
• Shovívavý styl - kombinace příjímání a nenáročnosti, matka dítě přijímá, ale neklade na něj téměř žádné nároky.
• Zanedbávající styl - kombinací nenáročné a odmítající výchovy. Matka se v tomto případě téměř neúčastní na životě dětí, neprojevuje o ně zájem ani o jejich činnost. Vyhýbá se oboustranné komunikaci a velmi málo si všímá názorů a citů dítěte. 

Model čtyř stylů výchovy

rodiče	odmítající	akceptující / přijímající
nároční a kontrolující	autoritářský styl	autoritativně-vzájemný styl
nenároční a nekontrolující	zanedbávající styl	shovívavý styl

Styly výchovy matek podle K. Lewina

Kurt Lewin si povšiml nápadného rozdílu ve výchově dětí v Německu a v USA a rozlišil tři styly výchovy:

• Autokratický styl - projevuje náročností, kontrolou, prosazováním požadavků bez vřelosti a obousměrné komunikace, oceňována je poslušnost a úcta k autoritě.
• Liberální styl - dětem dává plnou volnost bez omezování jejich vlastní aktivity. Tato výchova se projevuje citlivostí, zaměřeností na dítě, ale bez kladení jakýchkoli požadavků a mezí chování.
• Integrační či demokratický styl - snaží se vystříhat obou krajností. Tento styl pokládá za nejdůležitější respektování dítěte jako samostatné bytosti s právem rozhodovat o sobě, dítě však musí současně poznávat svou odpovědnost vůči druhým lidem v rodině i mimo ni. Rodiče jsou v tomto případě spíše spolupracujícími partnery.