Wikipedie

Wikipedista:Felix220/Pískoviště

< Wikipedista:Felix220
Kennedyho vesmírné středisko
Pohled na VAB, v pozadí letící raketa Falcon Heavy z LC-39A
Pohled na VAB, v pozadí letící raketa Falcon Heavy z LC-39A
ZkratkaKSC
Vznik1. července 1962
Typvládní
Účelstředisko NASA
MístoMerritt Island, Florida, USAUSA USA
MajitelNASA
ŘeditelJanet E. Petro
Zaměstnanců12,857[1]

Kennedyho vesmírné středisko (anglicky John F. Kennedy Space Center, zkratka KSC) je americké vesmírné středisko, pojmenované po bývalém americkém prezidentu J. F. Kennedymu, na Merritt Islandu na Floridě ve Spojených státech, které sousedí se základnou Cape Canaveral Space Force Station. Jedná se o jedno z deseti středisek spravovaných národní agenturou NASA, přičemž od prosince 1968 je hlavním startovacím střediskem kosmických letů. Ze startovacího komplexu 39, který spadá pod KSC, probíhaly starty programů Apollo, Skylab, Space Shuttle i nejnovější Artemis.

Na celkové ploše o velikosti 580 km2 existuje kolem 700 zařízení a budov. Mezi nejznámější patří budova Vehicle Assembly Building, budova Launch Control Center, ze které se řídí starty, Operations and Checkout Building, kde se nacházejí ubytovny a kanceláře astronautů, rampy 39A a 39B a přistávací dráha pro raketoplány. Nachází se zde také návštěvnický komplex, který je přístupný veřejnosti.

HistorieEditovat

Od roku 1949 prováděla americká armáda startovací operace na mysu Canaveral. V prosinci 1959 přesunulo ministerstvo obrany pod agenturu NASA 5 000 zaměstnanců a Výzkumné středisko pro odpalování raket, ze kterého se později stal Launch Operations Directorate (LOD) spadající pod Marshallovo vesmírné letové středisko (MFCS).[2]

Poté, co prezident John Kennedy dal v roce 1961 za cíl, aby přistály Spojené státy na Měsíci do roku 1970, bylo nutno rozšířit celou agenturu NASA a její dosavadní odpalovací místa. 1. července 1962 byl LOD vyčleněn z MSFC a stalo se samostaným střediskem pod názve Launch Operations Center (LOC). Mys Canaveral však nestačil na postavení celého komplexu, který byl určen pro supertěžkou raketu Saturn V o výšce 111 m a tahu 33 000 kN, která měla být sestavena vertikálně ve velkém hangáru a převezena na mobilní plošině na jednu z několika startovacích ramp. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o výstavbě nového komplexu LOC, který se měl nacházet vedle mysu Canaveral na ostrově Merritt Island.[3]

NASA zahájila v roce 1962 akvizici pozemků, přičemž zakoupila vlastnické právo na 340 kilometrů čtverečních a jednala se státem Florida o dalších 230. Dne 29. listopadu 1963 dostal objekt svůj současný název od prezidenta Lyndona B. Johnsona na základě příkazu č. 11129.[4][5] Johnsonův příkaz spojil jak civilní LOC, tak vojenskou stanici číslo 1, tzv. Atlantic Missile Range, která patřila pod Cape Canaveral pod označení John F. Kennedy Space Center (česky Vesmírné středisko Johna F. Kennedyho), což v povědomí veřejnosti zplodilo určitý zmatek spojující tyto dva objekty. Tehdejší ředitel NASA James E. Webb reagoval na zmatení vydáním směrnice, podle níž se název Kennedyho vesmírné středisko vztahoval pouze na LOC, zatímco letectvo vydalo obecný rozkaz přejmenovávající vojenskou odpalovací stanici Cape Kennedy Air Force Station.[6]

ŘediteléEditovat

Od počátku mělo Kennedyho vesmírné středisko dohromady 11 ředitelů, z nichž tři byli zároveň aktivní astronauté (Crippen, Bridges, Cabana):

ZařízeníEditovat

xyz

ProgramyEditovat

 
Start mise Apollo 11 z rampy LC-39A z KSC.

ZrušenéEditovat

Program ApolloEditovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Program Apollo.

V letech 1967 až 1973 se uskutečnilo 13 startů nosné rakety Saturn V. První ze dvou letů bez posádky, Apollo 4, který se uskutečnil 9. listopadu 1967, byl zároveň prvním startem rakety z Kennedyho vesmírné střediska. První start Saturnu V s posádkou byl 21. prosince 1968 – mise Apollo 8, která měla za cíl oběžnou dráhu Měsíce. Mise prvního přistání na Měsíci, pod názvem Apollo 11, odstartovala z rampy LC-39A 16. července 1969. V letech 1969 až 1972 vzlétaly z Kennedyho střediska všechny zbývající lety programu Apollo, tedy 12–17.

SkylabEditovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Skylab.

14. května 1973 vynesla raketa Saturn V na oběžnou dráhu vesmírnou stanici Skylab z rampy 39A.[18] Zároveň v té době však už byly rampy 34 a 37 používané pro Saturn IB na Cape Caneveral vyřazeny z provozu, a tak byla rampa LC-39B upravena pro Saturn IB a použita k vypuštění tří misí s posádkou ke Skylabu v témže roce a také poslední rakety Saturn IB pro projekt Apollo-Sojuz v roce 1975.[19]

 
Raketoplán Atlantis při přípravách na vzlet v rámci mise STS-129, 16. listopadu 2009.

Space ShuttleEditovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Space Shuttle.

V průběhu vývoje raketoplánu Space Shuttle obdržela NASA návrhy na vybudování alternativních míst pro start a přistání raketoplánů mimo Kennedyho středisko. KSC však mělo důležité výhody, včetně stávajícího vybavení, polohy na důležité dopravní tepně Intracoastal Waterway[20] a to, že je umístěno na jižní polokouli, která poskytuje rychlostní výhodu misím vypouštěným na východní, téměř rovníkové, dráhy. Přestože se ze začátku uvažovalo o vybudování nového stanoviště na White Sands Missile Range v Novém Mexiku, NASA v dubnu 1972 oznámila své poslední rozhodnutí využít pro raketoplán Kennedyho středisko.[21]

Koncem 70. let 20. století byl celý startovací komplex 39 přepracován pro potřeby raketoplánu Space Shuttle – v blízkosti VAB byly postaveny dva hangáry pro opravu raketoplánů, pod názvem Orbiter Processing Facility, a v 80. letech přibyl třetí.[22][23] Primárním místem přistání raketoplánů na konci mise byla původně Edwardsova letecká základna v Kalifornii, ale od února 1984, s přistáním raketoplánu Challenger, byla používána nově vystavěná, 4,7 kilometrů dlouhá, ranvej Shuttle Landing Facility (SLF) nedaleko Kennedyho vesmírného střediska. Edwardsova základna tak byla už pouze záložní.[24]

ConstellationEditovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Program Constellation.

28. října 2009 byl z Kennedyho vesmírného střediska, z rampy 39B, proveden start rakety Ares I-X.[25] Program byl však k únoru 2010 zrušen.[26]

AktuálníEditovat

Mezinárodní vesmírná staniceEditovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Mezinárodní vesmírná stanice.

xyz

Program ArtemisEditovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Artemis (kosmický program).

xyz

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ 2022 KENNEDY SPACE CENTER: Annual Report. [s.l.]: [s.n.] 51 s. Dostupné online. Kapitola Workplace Overview, s. 46. 
  2. ↑ NASA - John F. Kennedy Space Center - Kennedy Space Center Story. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ History of Cape Canaveral Chapter 3 | Spaceline [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Executive Orders Disposition Tables. National Archives [online]. 2016-08-15 [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ NASA - History in the Making. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Moonport, CH7-7. web.archive.org [online]. 2004-11-06 [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ NASA - Biography of Dr. Kurt H. Debus. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ NASA - Biography of Lee R. Scherer. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ NASA - Biography of Richard G. Smith. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ KSC, Kay Grinter :. NASA - Biography of Forrest S. McCartney. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ NASA - Biography of Robert L. Crippen. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ NASA - Biography of Jay F. Honeycutt. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ NASA - Biography of Roy Bridges. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ KSC, Kay Grinter :. NASA - NASA KSC Director Announces Retirement. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ KSC, Kay Grinter :. NASA - Biography of William W. (Bill) Parsons. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ NASA - Cabana to Succeed Parsons as Kennedy Space Center Director. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ First Woman to Lead NASA’s Kennedy Space Center Is a BU alum. Boston University [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ SWOPES, Bryan. Saturn V Launch Vehicle | This Day in Aviation [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Cape Canaveral LC39B. www.astronautix.com [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  20. ↑ Sea. masterplan.ksc.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ contents. web.archive.org [online]. 2004-10-30 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ KSC, Rebecca Regan:. NASA - Orbiter Processing Facilities: High-Tech Shuttle Garages. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ KSC, Anna Heiney:. NASA - 1980s: All Eyes Focus on Space Shuttle. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Shuttle Landing Facility (SLF). web.archive.org [online]. 2022-01-31 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  25. ↑ Ares I-X. www.astronautix.com [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  26. ↑ Constellation program | Spacecraft, History, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Felix220/Pískoviště&oldid=22528988“