Ergosky95

Hodnocení personálních ADL

Úvod

Ergoterapeuti se zabývají nejen hodnocením, ale i zlepšením schopností pacienta vykonávat samostatně ADL (activities of daily living, všední denní činnosti). Všední denní činnosti jsou hlavní oblastí zájmu ergoterapeuta, protože jejich samostatné provádění je cesta k nezávislému a kvalitnímu životu v jeho osobním i domácím prostředí. Všední denní činnosti většinou chápeme jako soubor činností, které souvisí se soběstačností člověka.

Tyto činnosti dělíme na personální (souvisí s péčí o sebe, jako je hygiena, oblékání, koupání apod.) a na instrumentální (to jsou činnosti prováděné v nejbližším prostředí, např. nakupování, úklid, vaření).

ADL můžeme hodnotit pomocí různých testovacích baterií.

Proč hodnotíme?

Výsledek hodnocení soběstačnosti podává ergoterapeutovi informaci o stupni nezávislosti nebo o stupni nutné asistence či dopomoci. Citlivější hodnocení nabízí rozlišení typů asistence (fyzická, slovní, dohled). Hodnocení tedy poskytuje informaci o funkčním stavu pacienta a o jeho omezeních v provádění činností. Na základě vyšetření je ergoterapeut schopen stanovit bezpečnost provádění těchto samoobslužných činností a také míru rizika pádu nebo úrazu. Dále je schopný na základě vyšetření stanovit terapeutický plán a doporučit vhodné kompenzační pomůcky.

Testy hodnotící personální ADL

Index Barthelové (BI)

Index Barthelové vytvořily Barthel a Mahoney v roce 1965. Hodnotí položky podle míry asistence. Rozpětí skóre je 0 - 100 bodů, hodnotící na 2 či 3 bodové stupnici 10-15b samostatné provedení, 5b - s dopomocí, 0b - neprovede.

Test obsahuje 10 položek: příjem jídla a tekutin, přesuny (židle, vozík, postel), osobní hygiena, použití WC, koupání, chůze po rovině, chůze do/ze schodů, oblékání, kontrola močení a stolice.

Jednotnou verzi českého překladu BI, včetně rozšířeného BI a kritérií hodnocení nalezneme na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Výhodou je rychlé provedení, jednoduchost, obsahuje všechny položky personální ADL.

Nevýhody: BI může mít stejný výsledek u dvou pacientů s odlišnou úrovní nezávislosti, tzn. že nedokáže hodnotit detailní změny v jednotlivých položkách, nehodnotí psychosociální funkce.

Funkční míra nezávislosti (FIM)

Je komplexnější a detailnější hodnotící nástroj. Test hodnotí celkem 18 položek rozdělených do 6 oblastí: péče o sebe, kontrola vyprazdňování, přesuny, lokomoce, komunikace, sociální schopnosti. Poslední dvě položky jsou odlišné od BI. Každá položka se hodnotí na škále od 1-7, kde 1 je celková závislost a 7 je celková nezávislost. Těch 7 úrovní určuje posléze míru požadované asistence. 6 a 7 nevyžadují asistenci, úrovně 5-1 vyžadují asistenci (vyjádřená v procentech). Rozsah bodů je v rozmezí 18-126 bodů. Následně se výsledek zakreslí do diagramu pro lepší znázornění výsledku.

Výhodou testu je pokrytí psychosociálních položek, spolehlivost a hodnocení změn v průběhu času

Nevýhodou FIMu může být časová náročnost, nutnost koupě licence, zaškolení v oblasti provedení a zhodnocení testu.

Index ADL podle Katze

Katze a kol. vytvořil hodnocení ADL v roce 1963. Obsahuje 6 položek: koupání, oblékání, použití WC, přesuny, kontinence, příjem jídla. Celkové bodování je rozděleno do skupin A-G. A znamená nezávislost ve všech položkách, G provede jen jednu činnost z 6.

PULSES

Hodnocení PULSES vytvořili Moskowitz a McCann v roce 1957. Název testu je zkratka ze začátečních písmen anglických slov vyšetřovaných položek. P jako fyzický stav, U- horní končetina (činnosti, u kterých je důležitá funkce horní končetiny např.: osobní hygiena, příjem jídla atd.), L jako dolní končetina (přesuny), S- senzorické funkce (komunikace, smysly), E jako vyměšování, S jako podpůrné faktory (rodina, finanční zázemí atd). Položky se hodnotí na 4 bodové škále od 1-4, kde číslo 4 závislost.