Wikipedista:Doorothee/Pískoviště

Zlatý máj (časopis) editovat

Zlatý máj byl časopis, který se specializoval na literaturu určenou pro děti a mládež v letech 1956–1997. Vznikl jako měsíčník, v devadesátých letech se stal dvouměsíčníkem a v posledních třech letech jeho vycházení čtvrtletníkem. Pravidelně začal vycházet od října 1956 a přijal název inspirovaný jednou ze sbírek veršů od Josefa Václava Sládka.[1]

Zlatý máj
kritická revue umělecké tvorby pro mládež
Datum založení1956
Datum zániku1997
Jazykčeština, slovenština
Periodicitaměsíčník, dvouměsíčník a čtvrtletník
Země původuČeskoslovensko  Československo
Klíčové osoby
VydavatelSvaz československých spisovatelů
Odkazy
ISSN0044-4871

Obsah časopisu editovat

Periodikum se zaměřovalo převážně na teorii a literárně-historický výzkum literatury s dětským aspektem. Mezi autory odborných studií a článků s touto tematikou patřili například Marie Bieblová, Vladimíra Frýbová, Otakar Chaloupka, Vladimír Nezkusil, Josef Polák, Naděžda Sieglová, Zdeněk Karel Slabý, Vladimír Stanovský. Literatuře pro děti a mládež se věnovaly také texty publicistického charakteru, eseje, polemiky a fejetony (např. Lubomíra Vaculíka), rozhovory nebo ankety (v roce 1959 se konala rozsáhlá mezinárodní anketa, která otevřela možnosti spolupráce Zlatého máje s autory ze zahraničí[1]).

V časopise Zlatý máj byly pravidelně publikovány informace reflektující periodika pro mládež, výstavy dětských knih, nakladatelské praktiky, ocenění nebo výročí. Značná část článků a recenzí byla věnována diskusím o ilustracích, stejně jako širším otázkám umění, folklóru, divadla, filmu, rozhlasu a dalších médií zaměřených na mládež. Jednotliví autoři byli prezentováni prostřednictvím pedagogických výkladů, didaktických analýz beletristických děl s důrazem na využití ve výuce, ukázek z jejich tvorby, portrétů nebo hesel v literárním slovníku.

Mnohé studie (Jaroslav Foglar a Vladimír Nezkusil) se zaměřovaly na významné postavy dětské literatury. Zabývaly se specifickými otázkami genologie a jednotlivých literárních žánrů – příkladem byli Miroslava Genčiová a Milan Jurčo. Existovaly i práce, které se věnovaly literárněhistorickým tématům – byly to texty Jaroslava Voráčka, Otakara Chaloupky a Ondreje Sliackeho. Některé studie pak zkoumaly otázky literární komunikace, zejména recepce (Jana Marhounová a Otakar Chaloupka).

Významnou obsahovou součástí časopisu Zlatý máj, zejména v 60. letech, byla recenzní sekce zabývající se cizojazyčnou dětskou literaturou a zahraničními teoretickými pracemi. Autorsky ji tvořili zejména Ilona Borská, Marie Černá a Jan Červenka. Na formování obsahu časopisu se podíleli i zahraniční autoři, mezi něž patřili Marcello Argilli, Michel Butor, Klaus Doderer a další. Zlatý máj se v období 60. let stal jedním z klíčových center koordinujících výzkum v oblasti dětské literatury v Evropě, toto postavení si udržoval i v následujících desetiletích.

Počínaje rokem 1964 byla v každém vydání zahrnuta bibliografie článků zabývajících se uměleckou tvorbou pro mládež, redigoval ji Miroslav Halík. Byly přidávány bibliografické přílohy s přehledy nově vydaných českých knih pro děti a mládež. V 90. letech začaly nabývat výraznější podoby pravidelné rubriky sekce "Spisovatelé o sobě a o svém díle" a profilové rubriky "Naše téma".

V časopise Zlatý máj byl v letech 1972 a 1973 publikován Slovník slovenských spisovateľov pre deti a mládež, od roku 1977 pokračovalo jeho vydávání pod názvem Zo Slovníka slovenských autorov pre deti a mládež. V období 1971 až 1976 vycházela také rubrika Mezinárodní slovník spisovatelů dětské literatury.[1]

Cílová skupina editovat

Zlatý máj představoval periodikum primárně zaměřené na odborníky, literární kritiky a historiky. Zejména na ty, jež byli odborníky na dětskou literaturu. Nicméně se také otevíral potřebám vzdělávací praxe a oslovoval širší okruh studentů a učitelů pedagogických fakult, stejně jako pedagogů na středních a základních školách. Profil časopisu odrážel proměny dobového společenského klimatu, začínaje pokultovními osvětovými iniciativami, přes více liberálního ducha šedesátých let a přeceňování významu literatury pro politickou výchovu během doby normalizace (materiály a projevy z ustavujícího sjezdu Svazu českých spisovatelů ročníku 1972, propagandistické stati Jaroslava Beránka a výběr starších marxistických textů v oblasti estetiky a literární teorie s názvem "Tradice a současnost" ročníku 1975[1]) až po období uvolnění v devadesátých letech. I přes tyto změny si Zlatý máj neustále kladl za cíl emancipaci literatury pro děti a mládež, což znamenalo jak ocenění jejího významu v rámci národních literatur, tak i snahu o její kritické zhodnocení a literárněhistorické a literárněteoretické zařazení.[1]

Historie časopisu editovat

 
František Hrubín

Vznik editovat

Časopis vznikl s podporou Františka Hrubína, který také napsal úvodní programový článek a v počátečních letech vedl redakční radu. První vydavatelství, jež časopis vydávalo, bylo Svaz československých spisovatelů (1956–65), následně se přesunul pod Kruh přátel dětské knihy v roce 1966, o rok později pod Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK), které se v roce 1969 přejmenovalo na Albatros. Od roku 1970 se Albatros stal spoluvydavatelem Zlatého Máje s nakladatelstvím Mladé letá v Bratislavě. Do roku 1973 ještě s účastí Společnosti přátel knihy pro mládež (SPKM) a od roku 1992 s československou sekcí IBBY – Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu.[1]

Periodikum Zlatý máj však nebylo první své doby, nepřímo navazovalo na již publikované a zaniklé časopisy s podobnou tématikou. Na konci devatenáctého století existoval časopis Úhor (kritický měsíčník věnovaný literatuře pro mládež, 1913–1944[2]), který měl podobnou koncepci, avšak závisel na tehdejších podmínkách vývoje literatury pro děti. Postupem času se stal periodikem zaměřeným na učitele a nakonec zanikl. Krátce po druhé světové válce bylo vydáno několik ročníků časopisu Štěpnice (první ročník časopisu pro kritickou reflexi umělecké, především však literární tvorby pro mládež, 1946–1952[3]), který však prošel změnou směru od kritického zaměření k pedagogizaci, což vedlo taktéž k jeho zániku. [4]

První ročník časopisu editovat

První ročník Zlatého máje hledal svou identitu. Redakce se zaměřila na autorské zpovědi, jubilejní články a ukázky tvorby. Diskuse o dobrodružné literatuře pro mládež podnítila nový zájem o tuto četbu. Od druhého ročníku se akční radius časopisu rozšířil pod novým vedením, získal široký kádr autorů a kritiků, a začal mapovat i světové literární události.[4]

Z obsahu prvního čísla:

  • J. Seifert: Šípková růže, Rozhovor
  • F. Hrubín: Imaginární monolog
  • J. Poliak: Oprávnená spokojnost?
  • M. Sedloň: O některých problémech románu pro dívky
  • I. Kupec: Príklad Luda Ondrejova
  • J. Pečírka: Kresby – Jiřího Trnky

Obálka a úprava: Milan Hegar[5]

Zánik časopisu editovat

V období přelomu tisíciletí česká literatura pro děti a mládež prošla významnými změnami. Byla ovlivněna živelností tržního přístupu ke kultuře, což vedlo k zániku Zlatého máje a úpadku činnosti české sekce IBBY – organizace, která udržovala propojení české literatury pro děti a mládež se světem a dbala na její mezinárodní renomé.[6]

V roce 1993 se vedoucí redaktor slovenské části časopisu Zlatý máj, Ondrej Sliacky, snažil udržet časopis jako spojení mezi českou a slovenskou literaturou pro děti. Situace se však rychle změnila. Český Zlatý máj prošel složitými proměnami a finančními potížemi, což vyústilo v jeho definitivní zánik v roce 1997 po svém 41. ročníku a 391. čísle[1]. Po zániku Zlatého máje se literárněvědná reflexe literatury pro děti a mládež ocitla v útlumu. Pro udržení jeho tradice vyšly později dva sborníky stejného jména publikované v letech 1999 a 2000[1], ale k bývalé pravidelnosti se již nenavrátil. Roli Zlatého máje převzal brněnský časopis Ladění (původně Zpravodaj Ústavu literatury pro mládež) v roce 1990, vzniklý na Pedagogické fakultě MU. Po vydání dvou dvojčísel ale Ladění přestalo vycházet a časopis taktéž zanikl v roce 2011.[7][8][9]

Spolu s Laděním vznikla i nadace Zlatý fond české literatury pro děti a mládež a od roku 1992 se začala udělovat cena nejlepším knihám pro děti Zlatá stuha.[6]

Zdroje editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g h SVOBODA, Richard; DOKOUPIL, Blahoslav. ZLATÝ MÁJ. Slovník české literatury [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. 
  2. Digitální knihovna Kramerius. kramerius.kkvysociny.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  3. Slovník české literatury. slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  4. a b SLABÝ, Zdeněk K. Zlatý máj. Historie legendárního časopisu o knihách pro děti a mládež aneb bylo tu, není tu. citarny.com [online]. 2023-08-20 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  5. Zlatý máj: kritická revue umělecké tvorby pro mládež. Praha: Svaz Československých spisovatelů, 10.1956, 1(1). ISSN 0044-4871.
  6. a b SIEGLOVÁ, Naděžda. česká literatura pro děti a mládež na přelomu tisíciletí: Několik reflexí. Universitas - revue Masarykovy univerzity. 2004, čís. 3. Dostupné online [cit. 2024-01-21]. ISSN 1212-8139. 
  7. TOMAN, Jaroslav. Česká a slovenská slavistika na počátku 21. století: (stav - metodologie - mezinárodní souvislosti). 1. vyd. Brno: Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 2005 s. ISBN 80-210-3898-5. Kapitola Současná slovenská věda o literatuře pro děti a mládež v česko-slovenských souvislostech, s. 247 - 258. 
  8. Slovník české literatury. slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  9. POLÁČEK, Jiří. Reflexe válečného dětství a mládí. Česká literatura. 2017, roč. 65, čís. 2, s. 333–335. Dostupné online [cit. 2024-01-21]. ISSN 0009-0468. 

Literatura editovat

  • TOMAN, Jaroslav. Česká a slovenská slavistika na počátku 21. století: (stav - metodologie - mezinárodní souvislosti). 1. vyd. Brno: Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 2005 s. ISBN 80-210-3898-5. Kapitola Současná slovenská věda o literatuře pro děti a mládež v česko-slovenských souvislostech, s. 247 - 258.
  • Zlatý máj: kritická revue umělecké tvorby pro mládež. Praha: Svaz Československých spisovatelů, 10.1956, 1(1). ISSN 0044-4871.

Související články editovat

Externí odkazy editovat