Wikipedie

Wikipedista:Davidek2009/Lesní panna (bytost)

< Wikipedista:Davidek2009

Lesní panna je bájná lidská bytost známá hlavně u slovanských národů. Mají podobný charakter jako bílé panny.

Ještědské romány Karoliny Světlé
Vesnický román (1867) • Kříž u potoka (1868) • Kantůrčice (1869) • Frantina (1870) • Nemodlenec (1872)

Popis a význam editovat

Jedná se o dívky většinou se zeleným, jemně bílým nebo zlatým šatem, které mají na hlavě věnec uvitý z lučního kvítí. Ty utancují či ulechtají kohokoliv k smrti, toho kdo se pokusí utéci zpravidla zasáhne neviditelná střela. K dívkám jsou většinou vlídné a mohou je obdarovat. Panny jsou během tance střeženy malými psi. Trestají také ty, kdo v lese pokřikují, těm co se k nim chovají uctivě však mohou ukázat místa, kde roste hojně hub. Mohou se vdát za muže, ten jim však nesmí připomenout jejich původ. Lesní panny byly inspiracemi i pro spisovatele a tvůrce národního obrození, a tak lesní pannu využil český básník František Ladislav Čelakovský ve svém Ohlasu písní českých a zakladatelka českého vesnického románu Karolina Světlá napsala povídku Lesní panna.

Každý z autorů vystihuje lesní panny jinak:

Lesní panny u Čechů editovat

Lesní panna podle Čelakovského

Podle Čelakovského se jedná se o starodávní jméno víly, jejíž jméno je běžně známo hlavně u jižních Slovanů. Většinou jsou lesní panny brány stejně jako divoženky a strašidla a ne že se tak jmenují, ovšem jak již v titulku básně Toman a Lesní panna lze vidět, tak je lesní panna psána s velkým písmenem. Podle Čelakovského není "Lesní panna" žádná společenská bytost a netancuje v žádných kruzích, nýbrž vysedává po různých krajích, aby mládence dostala do svých spárů. V básni se též vyskytuje, že šaty má půl zelené a půl kadeřmi černěné a ze svatojánských broučků má zhotoven svítící pásek, který si dává na klobouk. Děj této básně:

Toman jede ke své milé milé a jeho sestra ho přitom varuje, aby se nedával doubravou. Toman doubravou tedy nejede. Nakonec zjistí, že se u ní právě koná svatba, a že si našla jiného. Smutně jede zpět domů, ovšem doubravou! Lesní panna ho tam zachvátí a ubohý Toman se zřítí do rokle. Nakonec jen sestra oplakává jeho skon.

Z tohoto popisu pak je vidět, že se neopatrný Toman nechal ošálit od Lesní panny a šeredně na to doplatil. Zajímavé je, že Lesní panna se v básni veze na jelenovi, což znamená že i takto někdy mohou být v různých krajích známy. Jak již bylo řečeno, tak sestra Tomana varuje, aby se nedával doubravou a to proto, že noc před svatým Janem Křtitelem mají panny nad člověkem největší moc, a tak není radno se vydávat do polí nebo do lesa. Podle Čelakovského již v 17. století ji Rosa a Pešina dokonce jménem bohyně řecké Hekaté vykládají. V Ohlase písní českých se Čelakovský sám zmínil, že se mu tato báseň nejvíce povedla.

Lesní panna podle Světlé

Karolina Světlá se ve své povídce Lesní panna zmiňuje, že lesní panny mají kroky jako laňka, dlouhé pozlacené vlasy, které si při měsíčku na pasekách rozčesávají a které jsou tak dlouhé, že se plášti podobají, a že často společně tancují. Kdo se chce o jejich šibalském tančení přesvědčit, tak ho Světlá posílá k Jeřmanské skále nebo k Červenému kamenu, kde v jasných nocích tancují. Kdo prý je chce uvidět, tak musí býti opatrný a ani špetnout, jinak se v tu chvíli rozplynou jako bílé páry, které se večer vznášejí nad lukami a potoky a člověk pak ucítí notný políček za svou všetečnost. Moc nám o lesních pannách napoví vypravování Karly panu faráři a hraběti s lokajem, jak pradědeček Karly potkal lesní pannu (v povídce Lesní panna):

„ V ještědských lesích šel můj pradědeček na dříví a usnul na chmerku. Spal mnoho hodin, ovšem vzbudil se když dole na kostelíčku zvonili právě svatý večer. Vyskočil polekaný a jal se pokácet strom a ještě něž strom dopadnul udělal nad pařezem tři kříže, aby prý měly lesní panny kde si odpočinout, když je štvaní v bouřlivých nocích lesem pronásleduje.

Najednou se z houštiny k němu objevila panna a stařeček viděl jak utíká před houfem psů. Tu spatřila pradědečkův pařez a naň si sedla a psi jí tím pádem nezahlédli, jelikož seděla na pařeze, na kterém tři kříže udělány byly. Lesní panna, jelikož jí můj pradědeček zachránil život mu nabídla, že mu splní přání a pradědeček si přál, aby se stala jeho ženou. Panna ho předem varuje, že to sní těžší bude, ovšem na to pradědeček nedbá. Panna tedy u pradědečka bydlí, ovšem problém je, že se nevymyká v lidských pracích, a tak je skoro ve všem neohrabaná. Když se pradědeček o svatém Janě Křtiteli domů z pouště vracel, tak na horách bylo obilí právě v nejpěknějším květu lidé se mu smáli: "Ty máš skočnou hospodyňku, my sotva zaseli a ona ti již žito pokládá!" Pradědeček šel tedy na statek a zřel jen holé strniště a před domem stála panna a podávala mu jeho novorozeného synáčka, který se právě narodil. V pradědečkovi to ovšem ruplo a silně jí vynadal se slovy: "Jdi mi z očí ty proklatá lesní žínko!". Panna náhle zbledla a její postava zaražením řídla, až se sama i s dítětem rozplynula v mlhu.

Ještě v tu noc bylo hrozné krupobití a potlouklo vše ve vůkolí, a tak ani stébélko na poli nezůstalo rovně státi. Lidé plakali, že z čeho budou v zimě žít. Když pradědeček pak do stodoli šel, aby nedozrálé obilí rozházel, tak obilí zezrálo a bylo jak zlato, a když začal z něj zrna vymlacovat, tak z něj stokrát více žen něž mělo vypadlo. Pradědeček mohl lesní panně jen děkovat. Pradědeček by rád panna zase viděl, ovšem již se nikdy neukázala, ovšem tam kde se svým dítětem zmizela, vyrostla krásná lípa.

“
— Karolina Světlá, Pověsti z Ještěda 1903

Z této povídky se lze o lesních pannách mnoho dozvědět, jelikož je tam mnohem více než v Čelakovského básni popsána jejich charakteristika a vzhled. Stějně jako Čelakovský se Světlá zmiňuje, že podivný kousek lesní panny v podobě brzké sklizně se stal o svatém Janu Křtiteli, takže je časté, že největší kouzla a čáry jsou u těchto žen dělány v tento čas.

Lesní panny v zahraničních pověstech editovat

Lesní panny u Srbů

Je nám již známo, že lesní panny jsou zahrnovány spíše do bájí slovanských, a tak se vyskytují třeba v pověsti Králevic Marko a Víla.

Zde se pojednává o tom, jak si kralevic Marko vyjede na koni se svým vévodou Milošem na lov. Na kralevice padne dřímota a prosí vévodu, by mu zazpíval píseň. Ten však varuje, že když se jednou při pití vína v horách rozezpíval, tak k němu náhle přiběhla lesní panna a zahrozila mu, že jestli ještě jednou uslyší jeho zpěv, tak ho svým šípem do hrdla trefí. Marka to ovšem nezajímá a Miloš musí zpívat. Víla uslyší jeho zpěv, napne luk a bílým šípem ho trefí do hrdla a srdce. Marko lituje své bezohlednosti a hodlá svého druha pomstít. Nasedne na koně, lesní panna před ním utíká, ovšem Marko ji svým prakem udeří do plecí a panna klesne k zemi. Kralevic Marko pannu ušetří, ovšem panna musí jeho druhu obstarat hrob. Panna však Miloše oživí a Marko může zase se svým druhem v klidu jet. Panna pak ostatní víly varuje, aby lidi nezabíjely, dokud Marko a jeho kůň jsou naživu. Vyskytuje se ještě mnoho pověstí, v kterých Marko bojuje proti lesním pannám.

Lesní panny u Lužických Srbů

U Lužických Srbů je známa jako lesní panna třeba postava krásné lesní bohyně dżiwici, která představuje pannu, prohánějící se po hvozdech se střelnou zbraní. Doprovází jí divoký houf psů, který děsí všechnu okolní zvěř a straší lidi, kteří jdou okolo poledne lesem. Loví však někdy též o měsíčních nocích.

Lesní panna u Slováků

Na Slovensku je známa třeba lesní panna, která darovala Jánošíkovi kouzelný opasek, který ho chrání. Po smrti se pak má Jánošík oženit s královnou lesních pan.

Odkazy editovat

Související články editovat

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

[[Kategorie:Slovanské mytické bytosti]] [[Kategorie:Lesní démoni]] [[Kategorie:Heraldická znamení]] [[Kategorie:Folklór]] [[Kategorie:Legendy]] [[Kategorie:Pohádky]] [[Kategorie:Karolina Světlá]] [[Kategorie:Jižní Slované]] [[Kategorie:Kultura]] [[Kategorie:Slované]]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Davidek2009/Lesní_panna_(bytost)&oldid=20655992“