Wikipedista:DJM-Danovec/Dějiny Murmanské oblasti
Dějiny Murmanské oblasti sahá několik tisíc let zpět.
Starověk
editovat
Historie lidské přítomnosti na území současné Murmanské oblasti sahá několik tisíc let zpět. Památky objevené archeology potvrzují přítomnost lidí na poloostrově Kola již v 8. - 7. tisíciletí před naším letopočtem , v období arktického paleolitu (kultura Komsa).
Během období arktického paleolitu začaly první migrace loveckých kmenů ze Skandinávie na poloostrov Kola. Ve 4. - 2. tisíciletí př. n. l. začala migrace obyvatel z povolžského rozhraní, usazujících se především v blízkosti nádrží ve střední části poloostrova. Kultura sídlišť tohoto období je označována jako kultura hřebínkové keramiky.
Ponoi petroglyfy byly vytvořeny v různých obdobích mezi 3500-2500 př.nl. a 2500-1500 před naším letopočtem. Kanozero petroglyfy pocházejí z 3.-2. tisíciletí před naším letopočtem.
Další vlna migrace, pravděpodobně ze severního Uralu , nastala během raného věku kovu . Podle antropologů a genetiků, kteří studovali lebky z Oleneostrovského pohřebiště , asi před 3 500 lety dorazila populace specifického uralského antropologického typu ze střední Sibiře na ostrov Bolšoj Olenij , ale poté vymřela a stopy této migrace se neprojevily. genofond moderních populací poloostrova Kola.
Mísením lidí kavkazského typu prvních vln s lidmi mongoloidního vzhledu ze severního Uralu vznikl laponoidní typ uralské rasy , který se rozšířil po celém poloostrově Kola a na severu Skandinávie. V Rusku se těmto lidem říkalo Laponci.
7.-16. století
editovat
Bojaři z Novgorodské republiky pravidelně posílali rybářské výpravy na sever pro ryby, kožešiny , tulení tuk a další „bohatství severu“. Pravděpodobně ve 12. století , expedice pohybující se stále dále na sever dosáhly poloostrova Kola.
Novgorodská kronika, pocházející z roku 1216 , obsahuje první zmínku o smrti Smjun Petrilovitsi · t'rskaⷢ҇ [o] tribut , což by mohlo být interpretováno jako důkaz přítomnosti moci Novgorodské Rusi na severu Koly, nebýt existence tzv. Terek Samojed mezi řekami Mezen a Indiga.