Wikipedista:Alžběta Drápelová/Pískoviště

Učící knihovník editovat

Učící knihovník (anglicky teaching librarian, případně teacher-librarian) je osoba zastávající roli knihovníka i učitele. Podílí se na vzdělávacích službách knihovny, podporuje rozvoj informační gramotnosti a učebních osnov. Teaching librarian je pojem, který se využívá v případě vyššího a vysokoškolského vzdělání, oproti tomu teacher-librarian se týká mateřských až středních škol. V českém prostředí můžeme nalézt termín knihovník-lektor. To je knihovník, který se kromě klasických služeb knihovny věnuje také informačnímu vzdělávání. [1]

Role editovat

Učící knihovník plní čtyři klíčové role v oblasti vzdělávání: učitele, partnera ve výuce, informačního specialistu a správce programu.

Učitel editovat

V rámci své učitelské role učící knihovníci předčítají dětem, asistují při výběru knih, poskytují podporu při školních úkolech a směrují je při výběru knih pro školní projekty, zejména ve středním školství. Někteří učící knihovníci implementují "flexibilní rozvrh", což znamená, že místo toho, aby žáci pravidelně docházeli do knihovny v pevně stanoveném čase, třídní učitelé plánují návštěvy knihovny v situacích, kdy je potřeba využít odborné znalosti knihovníka, knihovnické a informační dovednosti nebo materiály.

Partner ve výuce editovat

Jako partner ve výuce spolupracují učící knihovníci s třídními učiteli na podporu nezávislosti studentů tím, že rozvíjejí badatelské, informační, technologické a komunikační dovednosti a kritické myšlení studentů. Učící knihovníci sehrávají klíčovou roli při začleňování konceptů a dovedností informační gramotnosti do středoškolských osnov a posilují implementaci znalostních postupů a dispozic informační gramotnosti do systému středoškolského vzdělávání.[2]

Informační specialista editovat

Tato role zahrnuje široké spektrum činností spojených s technologiemi, včetně integrace zdrojů v různých formátech, jako jsou databáze periodik, webové stránky, digitální video segmenty, podcasty, obsah blogů a wiki, digitální obrázky a virtuální učebny. Učící knihovníci nesou také často odpovědnost za správu audiovizuálního vybavení a dalších technologií používaných ve třídách. V některých školách jsou dokonce pověřeni rolí technologických specialistů.

Správce programu editovat

Jako správci programů učící knihovníci definují, vedou a řídí mediální programy školních knihoven. To zahrnuje stanovování knihovních pravidel, dohled nad rozpočtem knihovny, plánování fyzických a virtuálních prostor knihovny a udržování přívětivé, pozitivní a inovativní atmosféry ve vzdělávání. Knihovníci také udržují knižní fond tím, že přidávají položky, které obohacují učební osnovy a lákají čtenáře, aby rozvíjeli silné vztahy s návštěvníky, učiteli a studenty. Kromě toho jsou knihovníci často zodpovědní za opravy poškozených knih a periodik.[3] [4]

Model kompetencí editovat

Pedagogické dovednosti se sdružují do tří hlavních kategorií: návrhu, provedení a vyhodnocení. Základem dobré výuky je učební osnova, která poskytuje intelektuální výzvu, vhodný obsah a stimulující učební zkušenosti. Knihovníci musí mít základ v teorii učení a být schopni užívat různých učebních stylů. Do kategorie provedení spadá příprava, prezentace, tempo a tón. Knihovník musí být seznámen s obsahem předmětu, učebním prostředím, zařízeními, vybavením a výukovými materiály. Při prezentaci je třeba mít efektivně zorganizovaný obsah, dbát na potřeby publika i jednotlivce. Nakonec je pak důležité umět program zhodnotit, získat zpětnou vazbu od účastníků a přijmout kritiku. To umožní učícímu knihovníkovi vybírat a vyvíjet vhodné metody pro dosažení požadovaných výukových výsledků. [5]

Kompetence učícího knihovníka pro práci s dětmi a mládeží editovat

V Národní soustavě povolání (NSP) je jasně vymezena typová pozice knihovník v knihovně pro děti: knihovník v knihovně pro děti poskytuje knihovnické a informační služby dětským uživatelům s důrazem na podporu čtenářství, vzdělávací aktivity a spolupráci s rodiči a pedagogy. Jeho pracovní činnosti zahrnují poskytování různých knihovnických služeb, vyhledávání informací, sledování potřeb uživatelů, komunikaci s nimi a organizaci vzdělávacích aktivit v knihovně. Taktéž se účastní marketingových a public relations aktivit knihovny a poskytuje poradenské služby rodičům a pedagogům v oblasti čtenářství a informační výchovy.[6]

Důraz je kladen na to, že ideálně učitel vede výuku a knihovník mu efektivně sekunduje. Knihovník by měl aktivně komunikovat, konzultovat a zejména těsně spolupracovat s pedagogy. Zajímavým aspektem je nutnost odlišit knihovnické aktivity od výuky ve škole, a to s ohledem na schopnost připravit poutavou a interaktivní debatu, která žáky doopravdy zaujme. Tím se zdůrazňuje důležitost být obeznámen s vývojovou psychologií a následně absolvovat pedagogický základ. Je zapotřebí mít široký všeobecný přehled a číst klasické i nové dětské knihy. K přípravě besed knihovník využívá svých zkušeností a zohledňuje věk zúčastněných. [7]

Služby knihoven by měly být nabízeny všem bez rozdílu. Klíčová je komunikace s uživateli, díky níž je možné zjistit, jaké mají uživatelé potřeby a ty jim následně plnit. Pomáhá k tomu kategorizace, která spočívá v rozdělení uživatelů do skupin, typicky podle věku, dosaženého stupně vzdělání, pracovního nebo studijního oboru a profese, zájmových oblastí a sociálních skupin. [8]

Učící knihovník nejčastěji pracuje s heterogenní třídou, kde jsou intaktní žáci (žáci nemající žádné speciální potřeby) a žáci s SVP (se speciálními vzdělávacími potřebami). Knihovník by měl brát ohled na to, jak početná je třída, zda bude přítomen asistent pedagoga, případně osobní asistent a jaké jsou schopnosti žáků. [9]

Aktivity učících knihovníků editovat

 
Knihovna FF MU

Už několik let existuje mnoho kurzů informačního vzdělávání v knihovnách, které jsou uskutečňovány knihovníky. Knihovna FF MU nabízí kurzy zaměřené na práci s EIZ, vytváření bibliografických citací, práce s Microsoft Office a jiné další. Mnoho nejen vzdělávacích akcí pořádá také Moravská zemská knihovna v Brně.

Celoživotní vzdělávání editovat

Učící knihovník aktivně propojuje svou vlastní praxi s konceptem celoživotního vzdělávání, což znamená, že neustále rozvíjí své vlastní dovednosti, znalosti a postupy. Sleduje nové trendy v oblasti knihovnictví, technologií a vzdělávání a pravidelně se účastní odborných školení, konferencí a workshopů. Tímto způsobem učící knihovník zůstává informovaný o aktuálních trendech a inovacích, což mu umožňuje lépe sloužit potřebám svých uživatelů.

Tento přístup k celoživotnímu učení se odrazuje i v jeho interakcích s uživateli. Učící knihovník vytváří prostředí, které podporuje filozofii neustálého vzdělávání a rozvoje. Poskytuje uživatelům přístup k různým zdrojům, kurzy a workshopům, aby podněcoval jejich zájem o učení po celý život. Snaží se vytvořit prostředí, ve kterém je učení považováno za kontinuální proces, nikoliv pouze za krátkodobou povinnost spojenou s konkrétním studijním obdobím.

Celkově vzato, zahrnutí celoživotního vzdělávání do role učícího knihovníka přispívá k dynamice knihovního prostředí a pomáhá vytvářet komunitu, která si cení neustálého učení a osobního rozvoje.[10]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Teacher-librarian na anglické Wikipedii.

  1. HARNUŠEK, Jan. Nahlížení na minulost, současnost a možnou budoucnost učících knihovníků. Knihovna: knihovnická revue. 2023, roč. 34, č. 2, s. 54-64. ISSN 1801-3252.
  2. GRIGAS, Vincas; MIERZECKA, Anna; FEDOSEJEVAITĖ, Roma. (2018). School Librarians' Attitudes Towards Teaching Information Literacy. In: Kurbanoğlu S., Boustany J., Špiranec S., Grassian E., Mizrachi D., Roy L. (eds). Information Literacy in the Workplace. ECIL 2017. Communications in Computer and Information Science, 810, 703-712. Springer, Cham.
  3. THE AMERICAN ASSOCIATION OF SCHOOL LIBRARIANS. The Instructional Role of the School Librarian [online]. revision date: June 29, 2020 [cit. 2023-12-22]. Dostupné z: https://www.ala.org/aasl/sites/ala.org.aasl/files/content/advocacy/statements/docs/AASL_Position_Statement_Instructional_Role.pdf
  4. ODDONE, Kay. MAKING THE SHIFT: GUIDING TEACHERS INTO THE EXCITING AND CHALLENGING ROLE OF TEACHER LIBRARIAN. Access (Online) [online]. 2022, vol. 36, no. 4, s. 15-19.
  5. PEACOCK, Judith (2001) Teaching Skills for Teaching Librarians: Postcards from the Edge of the Educational Paradigm, Australian Academic & Research Libraries, 32:1, 26-42, DOI: 10.1080/00048623.2001.10755141
  6. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Národní soustava povolání [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné z: http://www.nsp.cz/
  7. VAŇKOVÁ, Ivana. ONO SE ŘEKNE… KNIHOVNÍK. Sdruzeni Knihoven CR Ustredni Knihovnicka Rada: Knihovny Soucasnosti 2012 [online]. 2013, , 182–187 [cit. 2024–01–28]. ISSN 18056962.
  8. KRČÁL, Martin a KOVÁŘOVÁ, Pavla (ed.). Knihovnické fondy, procesy a služby. Knihovnictví a informační vědy. Brno: [Martin Krčál], 2018. ISBN 978-80-88071-03-7.
  9. MAZÁČOVÁ, Pavlína. Učící knihovník v perspektivě vzdělávání heterogenní školní třídy k informační gramotnosti. Online. ProInflow. 2017, roč. 9, č. 1, s. 23-31. ISSN 1804-2406. Dostupné z: https://hdl.handle.net/11222.digilib/136984. [cit. 2024-02-08].
  10. MAZÁČOVÁ, Pavlína. Vzdělávací potřeby učících knihovníků v kontextu celoživotního učení pro 21. století. In: Sborník z mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2016. 2016. p. 287.

[[Kategorie:Knihovnictví]] [[Kategorie:Profese]]