Wikipedista:-jkb-/Katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Katedra ruských a východoevropských studií (KRVS) je výzkumné a pedagogické pracoviště v rámci Institutu mezinárodních studií (IMS) Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy (UK) v Praze. Práce KRVS se zaměřuje na rozsáhlý region od střední Evropy, přes Balkán, východní Evropu, po Eurasii. Cílem KRVS je kriticky zkoumat tento region z interdisciplinárního hlediska, který umožňuje uchovat specifika daného problému. Absolventi katedry se uplatňují především v analytické oblasti (mezinárodní společnosti, státní instituce, nadnárodní organizace, mezinárodní obchod), v neziskovém sektoru (Člověk v tísni, Charita aj.) a v akademické sféře.
Katedra byla založena roku 1994 v rámci Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IMS FSV UK). Vedoucí katedry je od roku 2017 Ph.Dr. Kateřina Králová, Ph.D.
Obory
editovatV roce 2017 bylo možné na KRVS studovat dva magisterské obory (navazující na bakalářský obor "Mezinárodní teritoriální studia" na IMS) v češtině:
- Balkánská a středoevropská studia
- Ruská a východoevropská studia[1]
V anglickém jazyce nabízí KRVS dva obory (placené studium):
- Balkan, Eurasian and Central European Studies (BECES)
- Central and Eastern European Studies/International Master in Economy, State and Society[2]
Publikace a projekty KRVS
editovatAutoři z KRVS pravidelně publikují odborné monografie. Jen roce 2017 vyšlo šest publikací, jejichž hlavními autory byli členové KRVS. Na aktuální vztah Ukrajiny a Rusku reagovala kniha "Ruská agrese proti Ukrajině", kterou editoval Jan Šír. Kniha byla přijata pozitivně nejen recenzenty,[3] ale i širokou veřejností. Na otázku úspěchu populistických hnutí napříč Evropou se zaměřila publikace "Populismus v časech krize", kterou jako hlavní editor zaštítil Michal Kubát.
KRVS se podílí také na výzkumných projektech. Od roku 2017 běží projekt "Beyond Hegemonic Narratives and Myths" (financovaný Karlovou univerzitou v rámci tzv. Primus Research Programme). Projekt zkoumá historické narativy a mýty během národně obrozeneckých procesů, které pomohly vytvořit a uchovat specifické identity (v souladu s konceptem "imagined communities" Benedicta Andersona) ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě.[4]
KRVS v médiích
editovatKomentáře pracovníků KRVS se pravidelně objevují v médiích. V roce 2017 se Jan Šír vyjadřoval k situaci na Ukrajině v České televizi.[5] Dlouhodobě také upozorňoval na nutnost monitorovat zahraniční propagandu a dezinformace v českém mediálním a veřejném prostoru, a to především v souvislosti s propagandistickými weby podporovaných Ruskem.[6][7]
Karel Svoboda komentoval rusko-turecké vojenské obchodní jednání pro Český rozhlas Plus. V roce 2016 vystoupil František Šístek v České televizi ohledně otázky soudu s vrchním velitelem bosensko-srbské armády Ratko Mladičem.[8]
Výsledky prvního kola prezidentských voleb v ČR 2018 komentoval v České televizi Michal Kubát.[9]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Stránka KRVS, online: [krvs.fsv.cuni.cz/...
- ↑ Stránka KRVS, online: krvs.fsv.cuni.cz/...
- ↑ Ruská agrese na Ukrajině aneb Psát pravdu je přece sexy - Reflex.cz. Reflex.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-23].
- ↑ primus. primus [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ online: ceskatelevize.cz/...
- ↑ HARDING, Joel: Czechs to Increase Monitoring of Foreign Propaganda. To Inform is to Influence. 2016-05-27. Dostupné online [cit. 2018-01-16]. (anglicky)
- ↑ Monitoring team created in response to perceived growth in Russian web presence | Radio Prague. www.radio.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-16]. (anglicky)
- ↑ online: ceskatelevize.cz/
- ↑ online: ceskatelevize.cz/...