Wikipedie:Uměřenost

Wiki rules.svg
Úvahy, názory a podněty k zamyšlení

Text této stránky není pravidlem ani doporučením, a v tomto smyslu tudíž není závazný. Je to ale názor, který na určité aspekty fungování Wikipedie zastává jeden či více wikipedistů a předkládá ho ostatním jako podnět k zamyšlení.

  • Jste-li zastáncem tohoto názoru: Pokud budete někde diskutovat, neargumentujte touto stránkou, jako by šlo o pravidlo, ale užijte odkaz na ni k vysvětlení svých pohnutek. Nebojte se k názoru přihlásit na příslušném místě diskuse nebo na vlastní uživatelské stránce.
  • Jste-li oponentem tohoto názoru: Nevkládejte do této stránky své názory. Diskutovat můžete v diskusi, můžete založit názorovou stránku s konkurenčním podnětem k zamyšlení.

Respektujte, že jiný wikipedista může mít jiný názor než vy.


Bože, dej mi klid, abych přijímal věci, které změnit nemohu, odvahu, abych měnil věci, které měnit mohu, a moudrost, abych je uměl od sebe odlišit.
— Ať už to jako první řekl Arthur Miller, Reinhold Niebuhr nebo kdokoli jiný, platí to nejen na wikipedii

Editujte s odvahou je důležitá zásada pro tvorbu wikipedie. Je nepochybně potřeba jistá dávka odvahy, aby člověk vystoupil z ulity a angažoval se ve veřejném prostoru, například při tvorbě internetové encyklopedie, a podstoupil tím riziko nezdaru a třeba i následné kritiky. Je však potřeba chápat toto heslo správně, v souvislosti s jinými principy wikipedie, jako je například Nutná způsobilost. Odvaha sama o sobě bývá bohužel k ničemu, když není doprovázena potřebnou dávkou rozumu a citu. Sebevražedným atentátníkům se jistě nedá upřít odvaha, ale na odpudivosti jejich činů to nic nemění.

Editovat s odvahou není a nikdy nebyla výzva k zatěžování systému množstvím samoúčelných úprav. Je dobré zbavit se představy, že článek nemůže být kvalitní, dokud jste se nějak nezvěčnil v jeho editační historii. Pokud po někom pořád něco předěláváte, vystavujete mu tím vysvědčení neschopnosti; je dobré se zamyslet, zda je to opravdu tak zlé a zda tedy podobné upozorňování fakt stojí za to. Přílišné bazírování na formě může odradit od tvorby obsahu a málokdo bude chtít trávit volný čas tam, kde je vystaven stalkingu. Čtenářům wikipedie posloužíte lépe, když místo lepení údržbových šablon zkusíte odstranit nejzávažnější nedostatky vlastními silami, i kdyby vám to mělo třeba zabrat nějakých pět minut navíc.

To, že nějaká editace může být provedena, ještě neznamená, že provedena být také musí; nejsme tu kvůli soutěžení. Článek by měl mít po vaší úpravě větší informační hodnotu, než měl před ní. K tomu je potřeba se napřed důkladně seznámit s jeho obsahem. Pokud do článku doplníte nezlomitelné mezery, ale ponecháte v něm deset hrubých pravopisných chyb, nevypovídá to o vašem přístupu k tvorbě wikipedie nic dobrého.

Také před založením nového článku je dobré zamyslet se, jaký přínos bude představovat pro wikipedii jako celek. I když vás osobně téma sebevíce zajímá, je potřeba napřed posoudit, zda máte dostatek zdrojů k napsání kvalitního textu, zda se v příslušné problematice dostatečně orientujete – a také, zda bude článek opravdu zajímat i čtenáře. Ani do článků již existujících není pokaždé nutné vkládat všechno, co jste se dočetli před pěti minutami na Novinky.cz, někdy je dobré zvážit, zda rozšíření textu opravdu prospěje. Totéž platí o kategoriích, šablonách, pravidlech apod.; mějte na paměti, že je vytváříte i pro ostatní wikipedisty a měly by jim tedy v práci pomáhat, nikoli překážet.

Pokud někdo zvolí při editaci jiné řešení, než jakému byste dal přednost vy, neznamená to ještě nutně, že je hloupější. Je dobré se zamyslet nad kontextem sdělení a zkusit respektovat záměr zakladatele, který při psaní článku jistě také přemýšlel nad jeho koncepcí. Pokud si nejste opravdu jist, že jde o chybu, je lépe zkusit se poradit s editorem, který informaci do článku vložil. Revertační války nejenže k ničemu dobrému nevedou, ale časem mohou poškodit i vaši vlastní prestiž u ostatních kolegů. Rovněž při psaní diskusních příspěvků je dobré si uvědomit, že vše se archivuje a že je dobré volit takové formulace, za které se po čase nebudete stydět. Zdrženlivost neuškodí ani při vyplňování shrnutí editace; atmosféře na wikipedii by jen prospělo, kdyby se začalo šetřit výrazy jako „mylný“, „chybný“, „nesprávný“, „zavádějící“, „zastaralý“ nebo dokonce „nesmysl“ a „blábol“. I když máte třeba v životě nějaké trable, ostatní wikipedisté tu opravdu nejsou proto, aby vám dělali hromosvod. Rovněž je lépe šetřit v komunikaci vykřičníky nebo verzálkami; ostatní je většinou nevnímají jako argument, ale spíše jako projev nedostatečné sebekontroly. Wikipedie byla od začátku koncipována jako společné dílo a k tomu je občas nutné ustoupit od svých ideálních představ a přistoupit i na kompromis. Koneckonců, pokud se díky wikipedii naučíte lépe spolupracovat s ostatními, může se vám to v životě kdykoli hodit.