Watt-peak

míra nominálního výkonu solárního panelu v laboratorních (ideálních) světelných podmínkách

Watt-peak (Wp) je míra nominálního (jmenovitého, špičkového) výkonu solárního panelu v laboratorních (ideálních) světelných podmínkách.[1] Nejčastěji se používá odvozená jednotka kilowatt-peak (kWp) a také megawatt-peak (MWp) v souvislosti s instalovaným výkonem. Jedná se o výkon fotovoltaické elektrárny při standardních testovacích podmínkách (STC = Standard Test Conditions), které jsou[1]:

  • Energie dopadá na fotovoltaický panel kolmo s hustotou příkonu P = 1 kW/m2.
  • Spektrum dopadajícího záření se podobá světlu ze Slunce dopadajícímu na Zemi v zeměpisné šířce 35° severní šířky.
  • Průzračnost atmosféry (airmass) AM = 1,5.
  • Teplota článků solárního panelu t = 25 °C.[1]

Jmenovitý výkon fotovoltaického modulu je určen měřením proudu a napětí při zapojení proměnného odporu pod definovaným osvětlením. Podmínky jsou definovány ve standardech jako např. IEC 61215[2], IEC 61646[3] nebo UL 1703[4]. Výkon je měřen proměnou odporovou zátěží v Wp. Účinnost je určena jmenovitým výkonem děleno výkon osvětlení dopadající na modul (plocha × 1000 W/m2). Špičkový výkon Pp (index p znamená peak, špičku) je příhodnou veličinou, protože dovoluje porovnat jeden modul s druhým a určit instalovaný výkon a jeho přenos. Stejné měření může být použito pro větrné elektrárny, i když specifikace ideálních podmínek bude jiná.

Používání jednotky Wp je v praxi sice dost rozšířené, ale z hlediska soustavy jednotek SI nesprávné. V SI neexistuje žádná jednotka watt-peak. Symboly (nebo názvy) jednotek SI se neupravují přidáním indexů nebo jiných údajů. Pokud je třeba přidat upřesňující údaje, přidávají se k veličině, nikoliv k měrné jednotce.[5] Správný zápis pro špičkový výkon je tedy Pp ve wattech, nikoliv P v jednotce watt-peak (Wp).   

Výstupní výkon v reálných podmínkách editovat

Výstupní výkon fotovoltaického systému závisí na intenzitě slunečního záření a dalších okolnostech. Více slunečního záření znamená vyšší výkon fotovoltaického modulu. Ztráty mohou být zapříčiněny neideálním nasměrováním modulu (náklon a/nebo orientace), vysokou teplotou, nevyhovujícím výkonem modulu, znečištěním a přeměnou stejnosměrného proudu na střídavý. Maximální výkon panelu může překonat jmenovitý výkon kdekoliv, kde je intenzita světelného záření vyšší než 1000 W/m2 (ta odpovídá například typickému poledni v letním Bavorsku).

Reference editovat

  1. a b c DOLEŽAL, Martin; NEVŘALOVÁ, Jana; OTÝPKA, Miloslav; VALA, Věroslav. Solární energie [online]. Tábor: Střední průmyslová škola strojní a stavební, Tábor, Komenského 1670, 2013 [cit. 2019-05-12]. Kapitola Základní pojmy, s. 33. Dostupné online. 
  2. ČSN EN IEC 61215-1-3 ed. 2. Zemské fotovoltaické (PV) moduly - Posouzení způsobilosti konstrukce a schválení typu - Část 1-3: Zvláštní požadavky na zkoušení fotovoltaických (PV) modulů založených na tenké vrstvě amorfního křemíku [online]. 2021 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. 
  3. IEC 61646 pdf download – Thin-film terrestrial photovoltaic (PV) modules – Design qualification and type approval [online]. IEC [cit. 2023-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-07. 
  4. UL 1703: Standard for Flat-Plate Photovoltaic Modules and Panels [online]. [cit. 2023-01-07]. Dostupné online. 
  5. Guide for the Use of the International System of Units (SI). NIST Special Publication 811. [online]. Gaithersburg: National Institute of Standards and Technology, March 2008 [cit. 2023-01-07]. Dostupné online.