Wallemia sebi
Wallemia sebi je xerofilní mikroorganismus, který patří do oddělení stopkovýtrusných hub.[1] Jedná se především o lidský patogen, který se vyskytuje hlavně v potravinách a do lidského organismu vstupuje respiračním a gastrointestinálním systémem.[2]
 Wallemia sebi | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | Houby (Fungi) |
| Oddělení | Basidiomycotes |
| Třída | Wallemiomycetes |
| Řád | Wallemiales |
| Čeleď | Wallemiaceae |
| Rod | Wallemia |
| Binomické jméno | |
| Wallemia sebi Arx | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie editovat
Wallemia sebi patří do třídy Wallemiomycetes, do řádu Wallemiales a do čeledě Wallemiaceae.[1]
Charakteristika editovat
Rod Wallemia je typický svojí xerotolerancí, halotolerancí (tj. tolerance k NaCl), chaotolerancí (tj. tolerance k MgCl2), velkým rozmezím teplot růstu, produkcí extracelulárních enzymů a produkcí sekundárních metabolitů. Optimální aktivita vody pro růst Wallemia sebi je 0,97–0,92. Optimálním koncentrace soli pro její růst je 4 % až 12 % (w/v) NaCl a 4 % až 6 % MgCl2. Wallemia sebi však může růst i při 28 % NaCl a 17 % MgCl2.[2]
Na většině kultivačních médií roste velmi omezeně. Nejlépe roste na DG18 (dichloranový 18% glycerolový agar, obsahuje: glukózu, pepton, dihydrogenfosforečnan draselný, síran hořečnatý, dichloran, chloramfenikol a agar). [3][4] Kultivace trvá přibližně 10 dní při 25 °C. Kolonie jsou obvykle sametové a tmavě hnědé.
Rozmnožuje se především nepohlavně konidiemi a teleomorfa není známa.[5]
Morfologie editovat
Konidiofory dorůstají do různé délky. Nejčastěji jsou válcovité, hladkostěnné, světle hnědé a široké přibližně 1,5 až 2,5 µm. Směrem nahoru se zužující a pak se opět rozšiřující ve válcovitý verukózní meristém (tzv. plodná hyfa), který se prodlužuje svým růstem v zóně těsně nad vrcholem konidioforu. Plodná hyfa se rozdělí do čtyř konidií, které následně postupně dozrávají. Konidie se vyskytují ve skupinách po čtyřech. Zpočátku jsou krychlové, později se rozpadají a stávají se téměř kulovitými s průměrem 2,5-3,5 µm a jsou světle hnědé a jemně bradavičnaté.[5]
Výskyt editovat
Wallemia sebi se nejčastěji vyskytuje v potravinách, především v potravinách s nízkou vodní aktivitou jako džemy, marcipán, datle, solené ryby a chléb. Dále se může vyskytovat v půdě, vzduchu a v prachu v domácnostech.[5]
Patogeneze editovat
Rod Wallemia je důležitý lidský alergen, jelikož může produkovat množství drobných konidií, které jsou ideální pro vzdušné rozptýlení, a mohou se tak dostat do plic hostitelů.[2] Ačkoli Wallemia sebi vyvovává v lidském těle produkci IgE protilátek, jsou spory rodu Wallemia schopné uniknout zánětlivým imunitním reakcím a úspěšně kolonizovat plíce. Opakovaná inhalace spor a konidií z plesnivého sena, slámy nebo obilí může způsobit bronchiální astma nebo hypersenzitivní pneumonitidu, která je známá jako „farmářské plicní onemocnění“. Také může vzácně způsobovat kožní i podkožní infekce.[2][6]
Wallemia sebi produkuje metabolity wallimidion, walleminol a walleminon. Walleminol má minimální inhibiční dávku 50 μg/ml pro jaterní buňky potkana. Mezi další metabolity Wallemia sebi patří: wallemia A, wallemia C a azasteroid UCA1064-B. Tato sloučenina vykazovala slabou inhibiční aktivitu vůči buňkám Saccharomyces cerevisiae, grampozitivním bakteriím a byla cytotoxická pro HeLa buňky.[6]
Walleminol A editovat
Tato sloučenina působí toxicky v řadě systémů in vitro, jako jsou savčí buněčné linie (HeLa, BHK), prvoci a garnáti. Dávka působící na tyto systémy je srovnatelná s takovými mykotoxiny, jako je kyselina penicilová a citrinin. Toxin má molekulovou hmotnost 236 a jeho sumární vzorec je C15H24O2. Obsahuje dvě hydroxylové skupiny, čtyři methylové skupiny a v molekule jsou dvě kruhové struktury.[7]
Walleminol se vyskytuje džemech a koláčích, u kterých bylo prokázáno, že jsou kontaminovány Wallemia sebi. Walleminol je toxický především pro artemie a prvoky Tetrahymena pyriformis.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b ZALAR, Polona; SYBREN DE HOOG, G.; SCHROERS, Hans-Josef. Taxonomy and phylogeny of the xerophilic genus Wallemia (Wallemiomycetes and Wallemiales, cl. et ord. nov.). Antonie van Leeuwenhoek. 2005-05-01, roč. 87, čís. 4, s. 311–328. Dostupné online [cit. 2023-01-08]. ISSN 1572-9699. DOI 10.1007/s10482-004-6783-x. (anglicky)
- ↑ a b c d e ZAJC, Janja; GUNDE-CIMERMAN, Nina. The Genus Wallemia—From Contamination of Food to Health Threat. Microorganisms. 2018-05-21, roč. 6, čís. 2, s. 46. Dostupné online [cit. 2023-01-08]. ISSN 2076-2607. DOI 10.3390/microorganisms6020046. PMID 29883408. (anglicky)
- ↑ DEAK, T; CHEN, J; GOLDEN, D.A. Comparison of dichloran 18% glycerol (DG18) agar with general purpose mycological media for enumerating food spoilage yeasts. International Journal of Food Microbiology. 2001-07, roč. 67, čís. 1–2, s. 49–53. Dostupné online [cit. 2023-01-10]. DOI 10.1016/S0168-1605(01)00449-4. (anglicky)
- ↑ Oxoid - Product Detail. www.oxoid.com [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Food and indoor fungi. Second edition. vyd. Utrecht, The Netherlands: [s.n.] 481 pages s. Dostupné online. ISBN 978-94-91751-18-9, ISBN 94-91751-18-2. OCLC 1122875532
- ↑ a b DESROCHES, T. C.; MCMULLIN, D. R.; MILLER, J. D. Extrolites of Wallemia sebi , a very common fungus in the built environment. Indoor Air. 2014-10, roč. 24, čís. 5, s. 533–542. Dostupné online [cit. 2023-01-08]. DOI 10.1111/ina.12100. (anglicky)
- ↑ WOOD, G. M.; MANN, P. J.; LEWIS, D. F. Studies on a toxic metabolite from the mould Wallemia. Food Additives & Contaminants. 1990-01-01, roč. 7, čís. 1, s. 69–77. PMID: 2106458. Dostupné online [cit. 2023-01-08]. ISSN 0265-203X. DOI 10.1080/02652039009373822. PMID 2106458.