Vztyčení vlajky nad Reichstagem

Vztyčení sovětské vlajky nad Reichstagem je jedna z významných historických fotografií. Pořídil ji fotograf Rudé armády Jevgenij Chalděj při dobytí Berlína na konci druhé světové války, 2. května 1945.

Vztyčení vlajky nad Reichstagem (původní neretušovaný snímek)

HistorieEditovat

První voják měl vylézt na střechu německého Říšského sněmu se sovětskou vlajkou již 30. dubna 1945, ještě dřív, než byla budova definitivně dobyta. Do rukou maršála Žukova do štábu Rudé armády došly zprávy, že to dokázali buď M. M. Bondar, nebo kapitán V. N. Makov.[1] Prokazatelné je to až stejného dne ve 22:40 v noci, přestože zdroje se rozcházejí v tom, kdo vlajku vynesl. Uvádějí se jména Michaila Minina[2] nebo též jeho kolegů z oddílu Grigorije Bulatova, Rachimžana Koškarbajeva a Alexeje Bobrova.[3] Ve tři hodiny v noci jiná dvojice Michail Jegorov a Meliton Kantarija umístila na střechu Reichstagu vlajku, která je nyní jako „prapor vítězství“ ve sbírkách ruského Muzea ozbrojených sil.[4] Němcům se podařilo vlajku odstranit hned ráno a boje o Říšský sněm pokračovaly ještě další dva dny.

Světoznámá fotografie tak byla pořízena až o tři dny později, 2. května.[5][6] Autorem snímku byl sovětský fotograf Jevgenij Chalděj.[7] Je tak rekonstrukcí skutečné události.

Snímek byl poprvé zveřejněn 13. května 1945 v časopise Ogoňok. Rychle se stal velmi populárním a byl přetiskován v řadě dalších periodik a knih. Stal se jednou z významných historických fotografií, dokumentujících klíčové události 20. století.

Pořízení fotografie a její úpravyEditovat

Scéna byla pečlivě připravena. Chalděj naaranžoval jiného vojáka se sovětskou vlajkou na střechu až poté, co byl Reichstag dobyt. První voják na budovu Říšského sněmu vylezl totiž ve večerních hodinách, což bylo pro fotografické účely nevhodné.

Stejně jako řada dalších sovětských fotografií nebyla fotografie ušetřena před ideologickými, či jinými zásahy. Sám Chalděj po návratu do Moskvy jej upravil. Pomocí jehly vyretušoval hodinky ze zápěstí sovětského vojáka, neboť přítomnost několika náramkových hodinek nasvědčovala zakázanému rabování, a také zdůraznil kouř nad berlínskými ruinami v pozadí, aby dodal scéně na dramatičnosti.

Do dnešní doby se vedou diskuze o identitě vojáků, kteří vlajku na budově Říšského sněmu pro Chaldějovu fotografii vztyčili. Zatímco oficiální verze uvádí, že šlo přímo o Kantariju s Jegorovem,[8] Chalděj ve svých vzpomínkách zmiňuje 2. května na ulici náhodou oslovené vojáky, kterými byli Alexej Kovaljov, Abdulachim Ismailov a Leonid Goryčev.[9]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. LE TISSIER, Tony. Race for the Reichstag : the 1945 Battle for Berlin. London: F. Cass, 1999. ISBN 0-7146-4929-5, ISBN 978-0-7146-4929-0. OCLC 40645228 S. 168. 
  2. LUCAS, Dean. The Famous Pictures Collection [online]. 2013-05-05 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 30 апреля 1945 года над рейхстагом в Берлине было водружено знамя победы. fakty.ua [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Егоров и Кантария были не первыми. Argumenty i fakty aif.ru [online]. 2003-05-07 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Jak se rodila slavná fotografie vojáka s vlajkou nad Reichstagem. Novinky.cz [online]. 2010-03-29 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  6. History as it happened: the photographs that defined our times. The Telegraph. 2011-05-11. Dostupné online [cit. 2020-05-02]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  7. SONTHEIMER, Michael. The Art of Soviet Propaganda: Iconic Red Army Reichstag Photo Faked. Der Spiegel [online]. 2008-05-07 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. LE TISSIER, Tony. Race for the Reichstag : the 1945 Battle for Berlin. London: F. Cass, 1999. Dostupné online. ISBN 0-7146-4929-5, ISBN 978-0-7146-4929-0. OCLC 40645228 S. 124. 
  9. Prominent Russians: Yegorov and Kantaria. RussiaPedia [online]. Russia Today, [2005–2020] [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat