Vtáčkovia, siroty a blázni
Vtáčkovia, siroty a blázni (francouzsky Les Oiseaux, les orphelins et les fous) je slovensko-francouzský dramatický film z roku 1969 režiséra Juraje Jakubiska. Šílený svět bez ideálů, plný násilí, cynizmu, beznaděje a v něm trojice zvláštních samotářů, která přežívá jen díky „bláznovství“ – životu založeném na principu hry a filozofii radosti. Mozaikovité podobenství se odehrává v blíže neurčeném času a prostoru.
| Vtáčkovia, siroty a blázni/Les Oiseaux, les orphelins et les fous | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Československo Francie |
| Jazyk | slovenština |
| Délka | 78 min. |
| Žánr | drama |
| Scénář | Juraj Jakubisko / Karol Sidon |
| Režie | Juraj Jakubisko |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Philippe Avron (Andrej), Magda Vášáryová (Marta), Jiří Sýkora (Yorick), Francoise Goldité (Saša), Míla Beran (pan domácí) |
| Produkce | Slovenská filmová tvorba, Bratislava, ČSSR/ Como Films Lux c.c.f., Paris, Francie |
| Hudba | Zdeněk Liška |
| Kamera | Igor Luther |
| Střih | Maximilián Remeň, Bob Wade |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 5. září 1991/ rok výroby: 1969 |
| Vtáčkovia, siroty a blázni/Les Oiseaux, les orphelins et les fous na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Děj editovat
Hlavní postavy, Yorick, Marta a Andrej, si do boje proti bezútěšnému světu dobrovolně nasadí masku bláznů, která jim umožňuje stát se imunními vůči beznaději. Rozehrávají společně absurdní hru, která již od počátku nemá šanci dopadnout dobře. To i v úvodu naznačuje samotný režisér, kdy se prostřednictvím dětského hlasu přimlouvá k divákovi a přiznává, že příběh skončí tragicky – to by nám ale nemělo bránit v smíchu, protože i hrdinové filmu se smějí až do poslední chvíle. Bláznovství je droga. Anebo jako říká Yorick: „jen blázen může být svobodným člověkem.“
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vtáčkovia, siroty a blázni na slovenské Wikipedii.