Votčina
Votčina (rusky вотчина) je ruský výraz pro alod, to znamená svobodný dědičný pozemkový majetek, který ve středověku a raném novověku vlastnila knížata nebo bojaři a církevní instituce. Votčina zahrnovala nejen soubor sestávající ze zemědělského majetku (pozemky, budov a inventáře), ale také právo na poddané. Od konce 15. století se votčina stává protikladem poměstí, které představuje podmíněnou držbu půdy. V 18. století rozdíly mezi oběma držbami půdy mizí.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/%D0%93%D1%80%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D1%82%D0%B0_%D0%9F%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B0_%D0%9F%D0%B5%D1%80%D0%B2%D0%BE%D0%B3%D0%BE.jpg/220px-%D0%93%D1%80%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D1%82%D0%B0_%D0%9F%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%B0_%D0%9F%D0%B5%D1%80%D0%B2%D0%BE%D0%B3%D0%BE.jpg)