Otevřít hlavní menu

Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) je mšice poškozující rostliny sáním na listech a letorostech. Vlnatka krvavá je řazena do čeledě mšicovití (Aphididae), řádu polokřídlí (Hemiptera).[1] Při přemnožení způsobuje deformace koruny, plodů, zmenšení velikosti plodů, a poškození vlnatkou krvavou významně podporuje sekundární infekce houbami (např. nektriová rakovina).

Jak číst taxoboxVlnatka krvavá
alternativní popis obrázku chybí
Vlnatka krvavá na jabloni
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád polokřídlí (Hemiptera)
Podřád mšicosaví (Sternorrhyncha)
Čeleď mšicovití (Aphididae)
Rod vlnatka (Eriosoma)
Binomické jméno
Eriosoma lanigerum
Hausmann, 1802
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Eriosoma lanigerum.jpg

Obsah

Synonyma patogenaEditovat

Vědecké názvyEditovat

Podle Biolib je pro patogena s označením vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) používáno více rozdílných názvů, například Aphis lanigera nebo Aphis lanigerum.[1]

České názvyEditovat

Někdy je pro patogena vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) používáno označení mšice krvavá[2]

Zeměpisné rozšířeníEditovat

Evropa, Severní Amerika

Výskyt v ČREditovat

Běžný druh.

HostitelEditovat

PopisEditovat

 
Letorost jabloně, zával v místě sání.

Bezkřídlé formy jsou velké asi 1,7 až 1,9 mm. Barva těla kolísá od rezavé k červenavě hnědé, narudlé až fialově červené. Tělo je pokryto voskovými vlákny. Okřídlené mšice jsou hnědočervené nebo narudlé. Samci jsou drobní.[3]

 
Mšice v prasklině borky, jabloň,

PříznakyEditovat

V létě na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité povlaky. Povlaky pokrývají kolonie tmavých mšic. Po rozmáčknutí bílého chumáče se vytvoří červená „krvavá“ hmota. Na větvích a kořenech sání způsobuje deformace, rozmanitě utvářené nádorky. Pletiva se deformují a praskají, tvoří se množství mladých výhonů z adventivních pupenů, větve odumírají.


 
Nádorky chránící vlnatky, jabloň.

BiologieEditovat

Přezimují nymfy v prasklinách borky na kmeni. Při sání se vyvíjí v bezkřídlé formy, během roku mají 10 generací. V červnu se vyvíjí okřídlení jedinci a přelétají na další stromy.[L 1]

EkologieEditovat

Parky, sady, zahrady

Patogenní organismy, predátořiEditovat

  • vosička (Aphleinus mali)
  • škvor (Forficula auricularia)
  • slunéčka
  • dravé ploštice
  • larvy pestřenek

ŠířeníEditovat

Okřídlení jedinci, pasivně transportem jedinců na oděvu nebo s částmi rostlin.

Ochrana rostlinEditovat

Při chemickém ošetření se doporučuje používat pouze selektivní insekticidy šetřící užitečný hmyz a vůbec obecně podporovat predátory a parazity. Přemnožení může být omezeno řezem.

PrevenceEditovat

Zimní postřiky.

Chemická ochranaEditovat

Doporučuje se do postřikové kapaliny přidat smáčedlo. Jabloně musí být přípravkem dokonale ošetřeny.[4]

  • Mospilan 20 SP
  • Perfekthion
  • Pirimor
  • Aztec 140 EW

Jsou-li k dispozici plynové komory, je doporučena dezinfekce sazenic kyanovodíkem (kyanizací) nebo sirouhlíkem. [2]

Biologický bojEditovat

Dobrých výsledků v boji proti mšici krvavé bylo údajně dosaženo biologickým způsobem boje. V sadech napadených mšicí krvavou byly rozmnožovány na této mšici parazitující lumčíci – vosička (Aphleinus mali), který klade vajíčka do těla mšice. [2]

Agrotechnická opatřeníEditovat

Jakékoliv rány na jabloních mají být ošetřeny.[4]

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  1. HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997. 

ReferenceEditovat

  1. a b Eriosoma lanigerum, biolib
  2. a b c ovocnarstvi.eu
  3. OLBRECHTOVÁ, Jana. Vlnatka krvavá – škůdce jabloní [online]. [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b agromanual.cz

Externí odkazyEditovat