Otevřít hlavní menu

Vlastimil Hoferek (* 6. listopadu 1946 Ostrava) je bývalý československý reprezentant v běhu na 110 a 60 metrů překážek, účastník čtyř mezistátních utkání, světové univerziády, dvou halových mistrovství Evropy v atletice, mistrovství Evropy v atletice v Římě, československý rekordman v běhu na 60 metrů překážek (7,7 s) a halový mistr Československa v roce 1973.

Vlastimil Hoferek
Vlastikhoferek, civil.jpg
Narození 6. listopadu 1946 Ostrava
Ostrava
Povolání Atlet
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Československá univerziáda 1973, Banská Bystrice

Československá univerziáda 1973, Banská Bystrice

Mistrovství ČSSR v atletice
bronz MČSSR 1970 štafeta 4x100 m
stříbro MČSSR 1973 110 m př., 14,0 s
bronz MČSSR 1974 110 m př., 13,8 s
Halové mistrovství ČSSR v atletice
zlato HM ČSSR 1970 110 m př., 14,7 s
stříbro HM ČSSR 1971 110 m př., 15,1 s
stříbro HM ČSSR 1972 50 m př., 6,8 s
zlato HM ČSSR 1973 60 m př., 7,7 s (NR)
stříbro HM ČSSR 1974 60 m př., 7,7 s
Československá Univerziáda
zlato Banská Bystrice 1973 110 m př., 14,2

KariéraEditovat

S atletikou začínal v Trenčíně pod vedením trenéra Gibaly, v roce 1959 pokračoval v Porubě u trenéra Františka Klusala a v roce 1964 přešel do Vítkovic k Rudolfu Chovancovi. Během vojny v letech 1965-1967 působil v Banské Bystrici, odkud se vrátil zpět do Vítkovic a jejichž barvy hájil až do roku 1974.

V roce 1972 přešel k trenérovi Oto Svrškovi, pod jehož vedením dosáhl největších úspěchů. V roce 1973 získal titul halového mistra Československa v národním rekordu 7,7 s,[1] což mu zajistilo účast na halovém mistrovství Evropy a zvítězil na Československé univerziádě v univerzitním rekordu 14,2 s. V roce 1974 mu unikla obhajoba halového mistra Československa díky kolizi s fotoreportérem [2] a do finále halového mistrovství Evropy mu chyběla setina sekundy. Na mistrovství Evropy v Římě doběhl na desátém místě v čase 13,89 s. V tomto roce se také dělil o 26.-34. příčku světových tabulek.

Pro rok 1975 byl zařazen do přípravy na letní olympijské hry v Montrealu.[3] Ve stejném roce přestoupil do Třince poté, co Vítkovice sestoupily z první ligy. V roce 1976 po vleklých zraněních ukončil aktivní kariéru.

Po kariéřeEditovat

Po ukončení aktivní kariéry v roce 1976 se dále ve svém volném čase věnoval atletice a sportu. V období let 1976-1991 trénoval mládežnické kategorie od mladších žáků až po dorostence. V letech 1990-1992 pracoval jako předseda metodické komise a člen VV ČAS. V létech 1982-2017 působil jako předseda Krajského atletického svazu Moravskoslezského kraje. V roce 2017 mu ČAS udělil titul „Čestný člen ČAS“. Dodnes působí jako rozhodčí I. třídy od žákovských soutěží až po mezinárodní úroveň. V současné době je členem dozorčí rady pro Centrum individuálních sportů Ostrava.

ÚspěchyEditovat

  • 1973, I. akademické halové mistrovství Evropy v atletice v Sofii, 5. na 60 m př. - 8,0 s[4]
  • 1973, halové mistrovství Evropy v Rotterdamu, 11. na 60 m př. - 8,01 s
  • 1973, světová univerziáda v Moskvě, semifinále na 110 m př. - 14,51 s
  • 1974, halové mistrovství Evropy v Göteborgu, 9. na 60 m př. - 8,02 s
  • 1974, mistrovství Evropy v Římě, 10. na 110 m př. - 13,89 s
  • 1974, 26.-34. ve světových tabulkách v běhu na 110 m př. - 13,7 s[5]

Osobní rekordyEditovat

  • 100 m - 10,5 s
  • 200 m - 21,4 s
  • 110 m př. - 13,7 s (elektronicky 13,89 s)
  • 60 m př. - 7,7 s (NR) (elektronicky 7,96 s)

LiteraturaEditovat

  • Malá encyklopedie atletiky - Jan Jirka, Jan Popper a kolektiv, Praha Olympia 1990, 1. vydání
  • Kdo byl kdo v české atletice - Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Deník Československý sport ze dne 12. února 1973
  2. Deník Československý sport ze dne 25. února 1974
  3. Deník Mladá fronta ze dne 20. prosince 1974
  4. Deník Československý sport ze dne 19. prosince 1973
  5. Měsičník Atletika z únoru 1975