Vláknocement

kompozitní materiál z cementu s vláknitou výztuží
Tento článek pojednává o tenkovrstvém materiálu. Možná hledáte: Vláknobeton - o betonu s rozptýlenou vláknitou výztuží.

Vláknocement je ohnivzdorný stavební materiál používaný zejména na střechy a fasády budov. Jde o kompozitní materiál z cementu s vláknitou výztuží. Vyrábí se ve formě desek a panelů. Obchodován je pod různými názvy, nejznámější je Eternit, další názvy jsou Beronit, Cembalit, Cembrit, Lignát…

Jiný materiál je vláknový beton (beton s rozptýlenou výztuží), který se používá podobně jako běžný beton, obsahuje však navíc ocelové drátky, případně skelná, minerální nebo polymerová vlákna pro zlepšení mechanických vlastností.

Základní suroviny editovat

Základním materiálem pro výrobu vláknocementových výrobků je portlandský cement. Jako vláknitá výztuž je používána nebělená buničina (celulóza), případně i jiné vláknité materiály, například skelná a polymerová vlákna. Někteří výrobci přidávají další přísady, například vodní sklo, písek nebo vápno.[1][2] Tradičním vláknitým materiálem byl azbest, od jeho používání se postupně v osmdesátých až devadesátých letech 20. století upustilo kvůli zdravotnímu riziku, které představují uvolněná azbestová vlákna.[3]

Vláknocementové desky se používají nejčastěji jako střešní krytina a pro obložení fasád. Používají se však i jako výplň zábradlí balkónů a lodžií, pro výstavbu zahradních domků a chatek nebo jako obruba záhonů. Z vláknocementových desek lze vyrobit kompletní schodiště.[4] Jsou lehké a na tlak pevné. Neupravený povrch bývá šedý, jsou však dodávány v široké paletě barev.

Hlavní vlastnosti editovat

  • zvuková izolace
  • odolnost proti vlhkosti
  • zdravotní nezávadnost

Objemová hmotnost se pohybuje cca mezi 300 a 1200 kg/m³. Součinitel tepelné vodivosti se v závislosti na objemové hmotnosti pohybuje v rozmezí od 0,11 do 0,40 W/m·K.

Vláknocementové desky byly v minulosti vyráběny někdy i s použitím azbestových vláken (osinek). Azbestová vlákna, která se při manipulaci a hlavně narušení povrchu materiálu uvolňují, se po jejich vdechnutí mohou dostat až do plic a vyvolat tak silné dráždění, čímž vznikají vážná plicní onemocnění. Negativní účinky azbestu na organismus spočívají v mechanickém dráždění citlivých tkání, především dýchacích orgánů (hrtan, plíce).[zdroj?] Onemocnění z azbestu, zejména různé druhy rakoviny, se může projevit až po dlouhé době (až desítky let) po kontaktu s azbestem. Azbest je látka vysoce karcinogenní - stupeň 1.[5]

Ke spolehlivému zjištění přítomnosti azbestu v deskách je třeba provést materiálovou analýzu.

Při odstraňování stavebních materiálů obsahující azbest je nutno postupovat podle zákona č. 185/2001 Sb. - zákon o odpadech! Odstranění a likvidaci výrobků obsahujících azbest musí provádět specializované firmy bezpečnými technologickými postupy, které zamezují uvolňování azbestových částic do prostředí.[6] Toto odstranění je velice nákladné.[zdroj?]

Podobné materiály editovat

  • Eternit – registrovaná ochranná známka pro vláknocement jednoho výrobce, v češtině zároveň zobecnělé vlastní jméno označující vláknocement obecně; v minulosti obsahoval pouze azbest a cement
  • Desky z dřevité vlny (heraklit) – kompozitní materiál z dřevité vlny a cementu používaný jako tepelná a protihluková izolace, neobsahuje azbest
  • Vláknový beton - beton vyztužený rozptýlenou vláknitou výztuží (drátkobeton, vláknobeton)
  • Umakart - vláknitý kompozit, namísto cementu obsahuje jako pojivo termosetovou pryskyřici, použití v interiéru

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Co je to vláknocement. cembritseznam.webmium.com [online]. Cembrit [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  2. Vláknitocementové desky LIGNÁT. Bevedo.cz [online]. Bevedo [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  3. HOLCÁTOVÁ, Ivana. Jaká hrozí zdravotní rizika z azbestu? Pozor při rekonstrukcích!. ESTAV.cz [online]. Topinfo, 2016-11-01 [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. ISSN 1801-4399. 
  4. KUČERA, Radim, a kol. Aplikace cementovláknitých desek v konstrukcích schodišť v moderních dřevostavbách. TZB-info [online]. Topinfo, 2019-07-29 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. ISSN 1801-4399. 
  5. Azbest v pracovním prostředí. SZÚ, Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze [online]. Státní zdravotní ústav, 2008-05-24 [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. 
  6. Praktická příručka o osvědčených postupech pro prevenci a minimalizaci rizik azbestu při práci (potenciálně) zahrnující kontakt s azbestem: pro zaměstnavatele, zaměstnance a inspektory práce [online]. Státní zdravotní ústav [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat